Alfréd Veľký

I keď dvojhodinový epos o Alfrédovi Veľkom, napriek tomu skratkovitý a v niektorých momentoch až mätúci. Alfréda napadne, že sa chce dostať do dánskeho tábora a v nasledujúcom zábere je už v ňom, pričom sa bohvie prečo k tomuto kroku neodhodlal už pred štyrmi rokmi. Chovanie jeho manželky a jej motivácie by boli asi lepšie pochopiteľné v nejakej (minimálne) menšej televíznej sérii. No a o budúcnosti Anglicka sa rozhoduje v bitke cca 150 na 150 bojovníkov. Okrem týchto nie až tak extra zásadných výčitiek ale Alfréd ponúka uspokojivý pohľad na dejiny Anglicka zo (pre krajinu) zásadného obdobia, o ktorom asi mnohí ani netušia. (23.07.2017)

Jinak docela příjemnému klasickému představiteli historií inspirovaných spektáklů to z mého pohledu kazí velmi nepohledný, velmi nesympatický a naprosto nelogicky se chovající hlavní hrdina, trousící povinné věty o temnotě a barbarství prostředí, ve kterém žije (už vidím, jak by to reálný Sas v 9. století říkal). A také možná to, že jsem celou dobu fandila Dánům a Yorkovi. (13.08.2007)

Trochu rozvláčné historické drama. Uvítal bych, kdyby se film více zaměřil na Alfrédovu státnickou činnost místo aby vymýšlel nějaké manželské problémy a křížil ho s Robinem Hoodem. Bitvy na svou dobu celkem solidní, i když v první se příliš nepovedlo demonstrovat účinek Alfrédovy taktiky, v závěrečné mi zas vadil přístup "tedy, hnal ho celý lid!". Jinak David Hemmings mi na Alfréda přišel jako dobrý typ, ale herecky příliš nepřesvědčil. (a vůbec občasné snahy o "umělecké" pojetí filmu působily dost rozpačitě). Celkem příjemně nicméně překvapil Michael York v roli dánského vůdce, i když je fakt, že měl mnohem lehčí práci než Hemmings. (22.09.2018)

Ve své době to jistě musel být jeden z nejrealističtějších historických velkofilmů. Nedivil bych se, kdyby některé bitevní scény nebo plundrování země vojsky nebyly diskutovanější. Dneska sice při srovnání se Statečným srdcem a jinými naturalistickými výtvory pohoří, ale tehdy ve srovnání třeba se Spartakem, Dlouhými loděmi vikingů a podobnými musel notně v realističnosti vítězit. Co se týká příběhu, ano, občas je mírně řečeno zdlouhavý. A je to tak dobře. Všecko nemusí být šedesát procent násilí a čtyřicet procent sexu (případně naopak), jak si jednomu známýmu stěžoval po válce Elia Kazan. Alfréd je sice trochu nevyzpytatelná a občas nelogická postava, ale nejsme konec konců takovými my všichni? Jeho přerod z namyšleného sobce v inteligentního panovníka je celkem věrohodný. Jeho opak, impulzivní a vášnivý dánský vládce taky není úplně zavrženíhodná postava. Lpí sice na svých občas krutých pohanských tradicích, když bojuje tak se vším všudy i s plundrováním, ale vlastně je stejně inteligentní a odvážný. Co se týká věrohodnosti, tu myslím ani nikdo u americkýho historickýho velkofilmu z šedesátých let nečeká. a kdyby si odpustili konec, kdyby to skončilo těsně po válce, když Alfréd porazil Dána, nemusel bych se rozhodovat mezi třemi a čtyřmi. (27.06.2006)

Další historicky válečný film, který má v názvu jméno panovníka, který dokázal sjednotit Anglii a jediný dostal přídomek Veliký. Celý film se táhne různorodě, na svoji dobu se od toho také nedá čekat nic jiného. Je to spíše hlavně ukecané než bojovné, ale i toho si divák užije hlavně na konci celého filmu. Po historické události to rozhodně stojí za pozornost. Zdá se to být jako velkolepý film, leč není tomu tak a ani být nemůže. Možná bych v dnešní době Alfréda Velikého kvalitou přirovnal k Juliu Caesarovi. Jenže narozdíl on od něj byl nízkorozpočtový film. Tenhle zase prakticky na efekty nedá a vše zachraňují kostými a velkolepé boje, které za pozornost na svojí dobu rozhodně stojí. --- Chceš se stát bohem, ale nejsi ani člověk (20.08.2007)