Česko,
1997, 105 min
Obsahy(1)
Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (20)
- Když se synové ve hře dozvídají, že je Žílová jejich matka, řekne Ladislav Pýcha (Ladislav Smoljak): „I tady tohodle,“ a ukáže na Bedřicha (Jan Hraběta). V původní verzi z roku 1967 pak Ladislav Smoljak ukázal na Pepu, který byl v té době příslušník VB a řekl: „I tady soudruha?“ Později od roku 1973 ukázal v této části také na Pepu a řekl: „I tady primáře?“ Někdy mezi 80. a 90. lety se to změnilo do současné podoby. (mnaucz)
- Premiéra této první hry proběhla na Malostranské besedě 4. října 1967 a režii ještě neměl jako u všech ostatních Ladislav Smoljak, ale rozhlasová režisérka Helena Filipová, která pronesla památnou větu, když pánové na scéně vyváděli: „Přestaňte blbnout, jednou se tím budete živit.“ V té době ji ale nikdo nebral vážně. (sator)
- Jaroslav Weigel hrál roli Žíly od roku 1973 (v tom roce měl Akt obnovenou premiéru) do roku 2017. Nejdříve alternoval v této roli s Janem Klusákem, ale po jeho odchodu z divadla v roce 1976 hrál tuto roli pouze Jaroslav Weigel. Až 1. února 2017 ho začal v této roli alternovat Zdeněk Svěrák a do Svěrákovi role sexuologa naskočil Genadij Rumlena. Poslední představení Aktu odehrál Jaroslav Weigel 18. června 2017 v Malostranské Besedě na vzpomínkovém představení. (mnaucz)
- Postavu Ladislava Pýchy psal Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi na tělo. Roli Bedřicha Síry psal Zdeněk Svěrák zase na tělo Oldřichu Ungerovi. (mnaucz)
- Akt, který byl v 80. letech zakázán, byl po roce a půl znovu povolen. Václav Kotek vzpomíná, že na tom měl svou zásluhu Darek Vostřel. „Tam je ještě jedna taková pikantnost, ještě s tím Darkem Vostřelem, že jo, kterej… jsem za ním jednou byl a říkal jsem: ‚Hele, prosim tě, proč je zakázanej ten Akt, nedalo by se s tím něco dělat?‘ A on řekl: ‚Tak já to zkusím.‘ A šel, prošel tím barákem, a v každý kanceláři se zastavil a říkal: ,Hele ten Akt je zakázanej? Já myslím, že už je povolenej, ne?‘ A tak dlouho to říkal, až to povolili. To takhle rozhlásil na chodbu jako jo… Krásný.“ (mnaucz)
- V původní verzi hry se nacházela krátká pasáž rozšiřující seminář a Cimrmanově díle uměleckém. Jednalo se „Epopej pokojíčky“, podle které Cimrman namaloval 12 poctivě vysmýčených místností, aby se jeho jméno vžilo jako synonymum pořádku. Stejně jako u Petra Bruegela, podle kterého vznikl výraz brajgl, e hry tato pasáž vymizela ke konci 80. let. (mnaucz)
- Jedná se o první Cimrmanovu hru, která vyšla na CD. Vyšla dne 1.1. 1992. Do té doby divadelní hry vycházeli pouze na LP. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v jednom rozhovoru prozradil, že vždy když hraje Akt, tak ho představitel Žíly plácne po zadku. „To smí udělat jen on. Jako manžel,“ dodal Miloň Čepelka. (mnaucz)
- Poté, co z Divadla Járy Cimrmana odešel po autonehodě Karel Velebný, roli matky Žílové dostal Miloň Čepelka, který se poprvé uplatnil v hře „Domácí Zabijačka“, kde hrál Libuš. A od té doby ho nikdo v roli matky Žílové nevystřídal. (mnaucz)
- Jiří Šebánek si lidsky nesedl s Ladislavem Smoljakem. Nelíbil se mu ani humor stále lépe spolupracující autorské dvojice Smoljak/Svěrák. Po uvedení „Hospody“ na mýtince divadlo opustil. (Garch)
- Hra „Akt“ byla v 80. letech zakázána, aniž se jejímu autorovi podařilo zjistit příčinu. Jen náhodou se po jejím obnovení podařil zjistit důvod zákazu. Kolem 9. května volal někdo na ústředí, aby se hra kolem tohoto data nehrála a nebyl tak znesvěcen „akt osvobození“. Z pokynu se ale jakýmsi přeslechnutím stal rok a půl zákazu uvádění této hry a i díky tomu byla další nálepka divadlu jako problémovému nalepena. (sator)
- Ve hře zazní jméno Čeněk Janda (jméno učitele, jenž objevil talent pana Žíly) a shodou okolností se stejné jméno později objeví ve filmu „Marečku, podejte mi pero!“ (1976). (IvoP)
- Jedná se o nejoblíbenější hru Jana Hraběty. (Pierre)
- Jedná se o úplně první představení divadla Járy Cimrmana. Hra není spoluautorská, ale napsal ji Zdeněk Svěrák sám, Ladislav Smoljak psal hru "Vyšetřování ztráty třídní knihy", pro druhou polovinu představení. Protože Smoljak svou část nestihl, akčně se vymyslela dočasná náhrada - seminář před oponou, který se od té doby stal neodmyslitelnou součástí každého představení a následně byly semináře zakomponovány do všech her následujících. (Garch)
- Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 425 repríz této divadelní hry. (Lokitre)
- V roce 1973 proběhla obnovená premiéra hry. Příslušníka VB nahradil sexuolog a byl částečně přepracován seminář. (Kulmon)
- Hra měla být poprvé uvedena společně s hrou Veřejná zabíjačka Jiřího Šebánka, jenže ten s ní nebyl hotov, a tak byla v první půli představení série přednášek - pověstný seminář. Seminář tehdy sklidil větší úspěch než samotná hra. (Kulmon)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
05.09.2019
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (viac)