Cirkus

V prípade Cirkusu Chaplin upúšťa od osobnej drámy a zameriava sa najmä na humor a všeobjímajúci pozitivizmus, ktorý sa ukáže predovšetkým v závere. No i napriek tomu, že mi tu tá jeho obvyklá ľudská dráma v kontexte nejakého silného príbehu a smiech cez slzy chýbali, nebolo to zlé, pretože film minimálne príjemne pohladí po duši. A samozrejme kvalitne zabaví množstvom vtipných scénok, kde vyniká najmä tá v klietke s levom, alebo potom tá na lane. Slušný nadpriemer. 80/100 (14.03.2019)

Tulák se přimotal k cirkusu, jen tak mimochodem se stal miláčkem davu a zachránil principálovu dceru před týráním z otcovy strany. Zamiloval se, aby se ve vhodný okamžik své lásky nezištně vzdal. Sociálně kritická linka má celkem nabroušené drápky, (světová hospodářská krize se blížila), ale stále převládá situační humor, ten však velice kvalitní. Upřímně jsem se pobavila. (28.12.2009)

Večný tulák náhodou, spojenou s nespravodlivým podozrením z krádeže peňaženky, dostane zamestnanie v cirkuse. Takisto náhodou sa stane hlavnou komickou hviezdou predstavení. No ako to tak býva, jeho postavenie sa nezlepšuje, pretože riaditeľ mu namiesto kráľovského honorára, za to, že opäť pritiahol davy divákov do upadajúcej , málo navštevovanej show, vypláca rovnakú almužnu, ako keď mu s ťažkosťami, po prvom vykopnutí, ponúkol miesto kulisáka.  A tak Tulák stráda. V práci i v citoch. Pretože, aj keď si získa kamarátstvo fešnej mladej cirkusantky, jej láskyplné srdce mu ostane uzamknuté. Skvele zrežírované cirkusové podobenstvo, s choreograficky takmer dokonale naservírovanými gagmi, premiešanými s melodramatickým príbehom nenaplnenej lásky by si hádam zaslúžilo aj hodnotiace asolutórium. Od neho ma však odrádza samotné prostredie cirkusu a všetkého čo za ním stojí. Pretože jednak toto umenie považujem hádam za najbiednejšie zo všetkých a za druhé: dodnes mám v pamäti početné detské návštevy cirkusových zvieracích zoo, ktoré z rôznych kútov republiky i krajín socialistického tábora navštevovali pomerne často moje rodné Piešťany. Takú koncentráciu smutnej úbohosti som odvtedy nezažil. Zámerne vyrazené zuby medveďov, minimálne klietky s výkalmi a močou na podlahe, chatrná podstielka v nich. Smútok v očiach takmer každého zvieraťa, kovové kruhy v nozdrách šeliem a spomenuté hororové chuťofky mi natrvalo odpudili cirkus ako taký. A tak ani ten Chaplinov, hoci výborný nemôže získať 100% - koniec koncov, spomeňte si v filme na malinké výbehy leva a tigra, ktoré radšej chrápali, aby sa v tak úbohom priestore pohybovali spôsobom štyri kroky tam- obrat- štyri kroky nazad. (08.08.2021)

Krása. Chaplin prostě ví která bije, chápe jak funguje lidské (a asi i to zvířecí) srdce a bez toho aby zbytečně tlačil na pilu, jemně, pomocí úsměvu a nesobeckých gest setřásá ze svého diváka brnění cynismu aby jej pak jako šaman stříbrného plátna mohl léčit od všech těch parazitů pesimismu a bujení úzkostí... Navíc(jako bonus) zde je -asi více než jindy- zjevné to jeho (do očí bijící) mistrovství v práci s tělem. Perfektní kontrola každého pohybu, s naprostou suverenitou a lehkostí podané i složité choreografie a evidentní jistota ve vědomí toho jak bude každá jednotlivá, scéna, póza či gesto vypadat ve výsledku na plátně. Bezkonkurenční. (23.10.2015)

Hodne vtipna Chaplinovo zalezitost, kde neustale dela nejaky voloviny a fakt to dokaze hodnekrat rozesmat. Jedinej problem je, ze se vtipy opakujou. Ted nemyslim, ze by jednou zakop o klacek, podruhy o pytel a podobne, nektery sceny jak kdyby tu byly proste vickrat. Cemuz ani moc nepomaha neustale se opakujici a po case lezouci na nervy hudba. A celkem me prekvapil zaver, docela smutnej. Ale rozhodne jsem se bavil vic, nez u Zlatyho opojeni. (18.02.2010)