Requiem za sen

Užasná ale opravdu užasná hudba ve skvělém filmu. Dlouho jsem čekal a nakonec neodolal. Obdivuji celkové pojetí. Každý jsme na hranici reality a nikdy nevíme, jestli krok který jsme právě udělali, jde udělat také zpátky. (09.02.2011)

Najdepresívnejší film, aký som kedy videl ale aj tak mi neostáva nič, len mu dať 100 percent. Reálne vykreslené všetky závislosti a veľmi smutný koniec. Od Darrena Afonovskeho majstrovské dielo. Herci všetci výborný výkon. Nemám čo vytknúť. (06.06.2011)

Neuvěřitelně pěkná mozaika na téma drogy jsou špatné. Film s ne, tak pěknými obrázky útočí na naše smysly, které nám ještě zesilují intenzitu ze zážitku. Výborná režie podpořená skvělými hereckými výkon a k tomu ta nejdrásavější melodie co znám. (31.07.2011)

Jeden z nejzásadnějších filmů s drogovou tématikou. Výborná režie, herci, střih a kultovní soundtrack. A ten konec...bože, taková depresárna až do morku kostí. Každopádně 100 %. (13.09.2011)

Až s odstupem času si uvědomuju, jak je tento film pro mě zásadní.Obrovský zážitek! Requiem za sen má nespočet nezapomenutelných scén, které byly natočeny tak pravdivě, tak skvěle! Nepamatuji si, že by jiný film takhle dokázal zachytit lidské pocity a myšlení. A k tomu všemu vám hraje hudba, která je jako ušitá na míru. Darren Aronofsky je snad ďábel, protože jinak si nedokážu vysvětlit jak mohlo vzniknout něco tak perfektního. Requiem si mě získal a jsem ráda, našla jsem svůj nejoblíbenější film. (10.12.2011)

Nenachazim ceske jednoslovne pojmenovani, pouziju anglicke. MINDBLOWING (22.12.2011)

Tento film s perfektní hudbou je sondou až na samé nitro lidské duše, ukazuje pocity člověka, jak se mění ve společnosti, jak působí jako osamělý jedinec, jak si s ním pohrává závislost (a je jedno v čem zrovna člověk lítá). Stejně tak divák může vidět, jak se mění sen v pouhý ideál a nakonec i ten samotný ideál stáhne člověka na dno, ze snu nezůstane nic, zbývá jen zazpívat requiem za sen. Aronofsky je zatraceně dobrej blázen a prahnu po jeho dalších filmech. Vyzvednout ale musím rovněž práci kameramana a střihače - dobrá práce, pánové. (06.09.2012)

Film to bol silný, to nepopieram. Zas a znova som sa mohol presvedčiť o tom, že zahrávať sa z drogami v akejkoľvek podobe nemôže nikdy skončiť dobre a tento snímok je o tom živým príkladom. Ale že by som bol z tohoto filmu až tak v prdeli to zas povedať nemôžem. Takto to jednoducho chodí a tento film je veľmi slabý odvar toho čo sa deje v realite ale za herecké výkony výborne zvládnutá scenár a réžiu vďaka ktorým sa ani po vyrozprávaní 4 príbehov nedalo vo filme stratiť a ešte aj za pravúrnu kameru dávam 81%. Možno keby som nemal prehnané očakávania dopadlo by to lepšie. (24.06.2013)

Nestačí to vidieť len jeden raz.Perfektná posledná scéna(pri ktorej ma neuveriteľne mrazilo), a samozrejme fenomenálna hudba ktorá vám po pozretí bude znieť v hlave ešte dlho, dnes je v podstate legendárnou.Drsnejší alebo lepší film z tohto prostredia sa už určite nenatočí. 99% (02.11.2013)

Pro mě stále nejlepší film od Darrena Aronofskyho. Úžasný ve své urputné depresivní nevyhnutelnosti... (05.12.2014)

Velice působivá studie závislostí, navíc výborná i po formální stránce. Lux Aeterna je jeden z nejlepších kusů filmové hudby vůbec. (08.05.2016)

Jennifer Connelly se na přelomu tisíciletí připletla k sakra zajímavým filmům. Requiem za sen je famózně natočený. Jestliže v létě máte dost času věnovat se obrazovým experimentům a na podzim vnímat sílící působení hudby, v zimě už jen fascinovaně (a bez jakékoliv možnosti přestat) nechápat to, co ani nechcete vidět... Nejmrazivější pro mě není ani tak amputace ruky nebo neřízená psychická destrukce, ale ten smutný fakt, že mnohdy je lepší nemít žádný sen. Já sen mám, musím být na pozoru, jsem rizikový... (03.10.2016)

*viděno v režisérské verzi* A já prosťáček do tohoto snímku šel s tím, že se jedná o depresivní drama klasického střihu se silnou a dobře předanou myšlenkou, "Těch už jsem viděl" řekl jsem si, když jsem stiskl tlačítko play a těšil se na všem známý hudební motiv. Po skončení snímku jsem seděl v křesle bez duše, naprosto zdevastovaný právě zkouknutým destruktorem optimismu. Ok, tohle není snímek o závislosti na heroinu, jak jsem čekal, tohle je naprosto unikátní odstrašující prostředek všech závislostí. Nejgeniálnější hlavně beru mezigenerační přesah. Všichni kydají hnůj na mladé a jejich chemické drogy, jež jim ze života dělají peklo. Tento snímek si je vzal na paškál samozřejmě také, ale svůj hledáček zaměřil i na osoby, jež onen hnůj na mladistvé kydají, tedy na generaci postarších dam. O to více zničující a pravdivý pak celek je. Obě závislosti jsou zachyceny s nejvíce možnou snahou diváka znechutit, kde se toto znechucení ještě zesílí, když si uvědomí, že toto není přibarvené, či ředěné, tyto sračky takovou konzistecni opravdu mají. Klasická forma zeje na dně jehly někde v křoví. Pro potřeby ještě větší devastace a uvěřitelného vývinu postav střihač dostane prostor pro divokousky, čímž udržuje geniální tempo, jež se smíchává s epičnost přidávající hudbou a na světě je snímek, jehož výpovědní hodnota přesahuje mnoho jiných, jež se o tento post neúprosně snaží. Jestli chcete dětem na školách představit hrůzu drog, tak se vykašlete na prezentace z powerpointu, děcka budou buď chrápat nebo sledovat instagram, radši je na hoďku a třičtvrtě zavřete a pusťte jim tohle. Psychická újma je možný vedlejší výsledek, ale na drogy vám už nikdy nesáhnou. Body z 10 zde nedám, všem to snad musí dojít, Lux Aeterna mě bude strašit ve snech. (26.12.2019)

Zdrcující pád z drogového rauše "štěstí a úspěchu" čtyř lidiček na odporné dno závislosti, kde pro další dávku udělají cokoliv. I po letech progresivní (invenční režie, kamera, střih, zvukový design + hudba), sugestivní a depresivní zážitek s neskutečně intenzivní, až nepříjemnou závěrečnou dvacetiminutovkou. (18.03.2022)

V polovine filmu mate pocit, ze vam nekdo ridi pocity dalkovym ovladanim, a vy jak sebevic se snazite, tak se z toho nemuzete - ani "nechcete"- vymanit... Zaverecna kolize je neco priserneho a souhlasim s tim ze je potreba panak... Vyborna kamera!, rezie, herecke vykony(Ellen Burstynova) ... Az na par nelogicnosti (vezeni, alternativni lecba) dokonaly opus... (20.12.2004)

Tohle je přesně stejný případ, jako např. Mechanický pomeranč - geniálně natočené filmové dílo s neuvěřitelně silnou výpovědní hodnotou, nadlidskými hereckými výkony a technickým zázemím(hudba, kamera, střih, výprava, scénář, režie) sladěným do naprosté dokonalosti. Zároveň ale film, který už nechci znovu vidět ani náhodou - těžká deprese reálného světa nabízející spoustu užitečných otázek - kdo je větší feťák, ten kterému drogu dealuje prachatý černoch ve ztracených uličkách velkého města, nebo ten, komu ji předepisuje doktor v bílém plášti sedící v čisté ordinaci? Drtivý dopad na diváka je způsoben především pozvolným zrychlováním děje (patrným i v hudbě), které zobrazuje, jak se z obyčejné vdovy stane díky hloupému dopisu troska, z jejího synáčka s velkými plány v dealování mrzák a z jeho přítelkyně z nadané návrhářky, která si jen občas ráda šlehne, náprostá troska potřebující další a další dávku... Myšlenkový očistec, filmová nádhera, ale jinak nesmírně odporný (..a zatraceně kvalitní) film. (09.10.2005)

RFaD je něco, co se jen těžko popisuje slovy. Aronofsky s Mansellem jsou jako jedna extrémně silná droga, neboť díky brilantnímu propojení obrazu a zvuku dokáží divákovi vymýt mozek stejně dobře jako pořádný šňup toho nejlepšího zboží. A asi nemusím zdůrazňovat, že závěrečná montáž patří k vrcholům kinematografie. Fenomenální. (08.03.2007)

Nejdepresivnější film co jsem kdy měl to štěstí vidět. Darren je prostě génius. 100% (12.03.2008)

Zde se neubráním srovnání s Trainspottingem, protože spolu s ním tvoří vrchol drogové tematiky ve filmu. Začnu tím, že depresivní stránku zvládá výborně. Zvláště závěrečná klipová sekvence za doprovodu Mansellovy hudby, která působí jako by každičký její tón vznikal přímo souměrně natáčení jednotlivých obrazů (ano, až tak je padnoucí), je dechberoucí a filmařsky (když vynechám Triera, Kieslowského a Coeny) natolik vybroušená, že mám sto chutí říct: nic lepšího jsem nikdy neviděl. Potom tady máme herecký výkon Ellen Burstyn, kterou měla Akademie zaslouženě odměnit, ale nestalo se, jak již vícekrát. Ellen předvádí vývoj postavy přesně tak, jak jsem si ho vysnil. Přestože na začátku je konzumní, průměrná, do kolektivu skvěle padnoucí žena, před závěrečnými titulkami je z ní (ne)chodící kus několikrát přežvýkaného masa a ani kousíček jejího vývoje nepůsobí nepřirozeně. Celý příběh její postavy je precizně vystavěný a krásně ukazuje, že ač drově závislé neustále odsuzujeme, sami máme svůj individuální typ závislosti, který kdybychom zahnali trochu více do extrému, dopadneme stejně jako ten feťák. Zde výčet kladů bohužel končí. Jared Leto a Jennifer Connelly sice tvoří poměrně sympatický pár, ale jejich přítomnost na plátně nudí, stejně tak postava Marlona Wayanse. A zde se dostávám k onomu srovnávání s Trainspottingem. Zatímco Trainspotting se snaží být ve zobrazování drogové problematiky jiný, atypický, Requiem až moc vsází na obecné povědomí o drogách, které stupňuje k nesnesitelným výšinám. To je hlavní rozdíl mezi těmito kulty - Trainspotting variuje, experimentuje, Requiem stupňuje. Nebýt Ellen Burstyn a dějové části její postavy a úchvatného závěru, je Requiem for a dream pouze průměrným filmem. Shrnu to takhle - za skvělou hudbu jednu hvězdu, za Burstynovou dvě hvězdy, za závěr také dvě, za všudypřítomnou nudu a neustále opakovaný motiv absťák - droga - absťák jednu ubíram = 4*. (08.04.2008)

Tohle by se mělo pouštět jako povinná projekce na posledním stupni základní školy. Myslím, že by to mohlo mít jako prevence před drogami i nečekané výsledky :-) Opravdu téměř zhomotněná deprese a zmar ve více frontách. Výborné herecké výkony (hlavně Burstynová a Connellyová), dynamická, promyšlená režie a výrazně dobrá hudba Clinta Mansella (zásadní motiv se dokonce stal jakousi vyhledávanou znělkou). 100% (27.05.2008)