Piano

Přestože je tento film oděn do překrásného hudebního kostýmu, ozdoben desítkami esteticky bezchybných záběrů a geniálně zahrán, nedaří se mu zakrýt plytkost celého příběhu. Snímek je potěchou pro oči, uši ale již ne tolik pro mozek. Pod vší tou krásou a oduševnělostí se zkrývá obyčejný příběh milostného trojúhelníku, ale žádné velké drama. V závěru jsem se neubránil dojmu, že je film valstně o ničem. Nebo možná o něčem so umí vnímat pouze ženy? Nicméně kamera je tak moc krásná, hudba dojemná a Holly Hunter bezchybná, že se daří tyto nedostatky maskovat. (04.08.2008)

Vůči Jane Campion chovám určité předsudky... připadá mi jako feministka a ty já nemám rád. Jenže tímto snímkem mi zavřela ústa. Přivírám oči a dávám plný počet hvězd, neboť Piano má atmosféru, krásnou hudbu, zajímavé prostředí, vynikající herce, docela poutavý příběh, byť si občas říkáte, jak pitomě se postavy chovají, dále nám snímek přináší pěkné záběry kamery a občas docela depresivní náladu.. a jelikož dovede na diváka zapůsobit a vyvolat v něm určité emoce, nevidím důvod, proč nehodnotit vysoko. (10.06.2013)

čojaviem... kto je bez viny (že sa mu niekedy nepáčil nejaký všeobecne rešpektovaný a očividne skoro objektívne kvalitný film), nech hodí kameňom, ale aj keď je anna paquin rozkošne oprsklá, nafučaná slečinka, holly hunter je krásna (a nahá) a novozélandská príroda tu miestami vyzerá lepšie, než v pánovi prsteňov, je to buď príliš ženské (dokonca ja na mňa - a to pritom pride and prejudice joea wrighta mám rád), alebo neviem... lebo ma to veľmi nebavilo... bavilo ma pozerať sa na to, ale nebavilo ma to sledovať; (03.02.2013)

Na tomto filmu mě ohromili především vizuální provedení a ta překrásná hudba. Herecké výkony jsou vynikající, příběh zajímavý, prostředí atraktivní, ani s otevřeným koncem jsem neměla problém. Jediné, co mě lehce rozhodilo, byla situace následující den, kdy jsme šli na něco jiného, ale zjevně jsme se spletli, poněvadž se na plátně opět začalo promítat Piáno. Hodně studená sprcha, ale co už. Odseděli jsme to se zavřenýma očima a vychutnávali si hudbu... (24.01.2019)

Tak nějak nevím. Piano jsem chtěla zhlédnout již dlouho a nakonec to vypadá, že to bohužel bude jeden z těch filmů, od nichž jsem očekávala asi něco jiného. Obsazení je výborné, zejména Holly Hunter a Harvey Keitel excelují. O úžasné hudbě Michaela Nymana snad ani nemá smysl se více rozepisovat. Anna Paquin mě však nijak neuchvátila. Zřejmě je docela obtížné vyjadřovat se o hereckých schopnostech malého dítěte, ale musím říct, že výkon Anny mi na Oscara nepřišel. Zejména čin, jehož se dopustí v závěru filmu a zapříčiní tak, sice nevědomky, ale přece jen, sled docela krutých událostí, které následují, mi zajistil to, že její postavu, která mi už tak během celého filmu přišla jaksi nepříjemná, jsem v tu chvíli opravdu hodně neměla ráda. "Děcko blbé", pomyslila jsem si:) Přišlo mi, že se celý příběh v podstatě nikam příliš nevyvíjel, a až na klavírní scény a nahé scény Holly a Harveyho (mmm... dobré tělo má:), se tam toho příliš moc nedělo. Piano je vysoce kvalitním filmem, ale obsahově i emočně jsem toho čekala více. (12.06.2013)