Piano

Dokonalost. Na tomto filmu nelze najít jedinou šmouhu. Dokonalý v detailech, dokonalý po formální i obsahové stránce. Piáno se mi zarylo hluboko pod kůži již úvodních záběrem, staví na výborném scénáři, nepotřebuje šokující zvraty, ale ukazuje, jak velká síla je právě v detailech, každý dotek, každý pohled vypráví příběh a těch krásných metafor, kterých tady je. Excelentní herecké výkony, malá Anna Paquin je fantastická, obě herečky si svého Oscara bez debat zasloužily. A má snad cenu zmiňovat nádhernou hudbu? Ústřední skladba je snad jedna z nejpůsobivějších filmových skladeb vůbec, ta člověka chladného nechat nemůže, já bych tuto skladbu mohla poslouchat pořád dokola. Prostě další krásný a silný filmový zážitek. (23.06.2012)

Ráda si vymýšlím skryté významy. *SPOILER* Nedostala kovový prst, neučila se mluvit, nebyla s ním šťastná. Prostě si jen v posledním záchvěvu představila, jaké by to mohlo být. Vysnila. Ale pak otevřela oči a spatřila hlubinné ticho. Nemyslela na to ve šťastné budoucnosti. Prostě to prožila a zůstala spjata s pianem. S ním až do konce života. Ale bohužel tvůrci to asi zamýšleli jinak, ačkoliv... kdo ví.*KONEC SPOILERU* A hlavně, pokud si film chcete opravdu užít, sledujte ty její oči. Ty její výrazy, ty záchvěty, ty vlny emocí, co se přes něj převalí. (27.02.2009)

Tak nějak nevím. Piano jsem chtěla zhlédnout již dlouho a nakonec to vypadá, že to bohužel bude jeden z těch filmů, od nichž jsem očekávala asi něco jiného. Obsazení je výborné, zejména Holly Hunter a Harvey Keitel excelují. O úžasné hudbě Michaela Nymana snad ani nemá smysl se více rozepisovat. Anna Paquin mě však nijak neuchvátila. Zřejmě je docela obtížné vyjadřovat se o hereckých schopnostech malého dítěte, ale musím říct, že výkon Anny mi na Oscara nepřišel. Zejména čin, jehož se dopustí v závěru filmu a zapříčiní tak, sice nevědomky, ale přece jen, sled docela krutých událostí, které následují, mi zajistil to, že její postavu, která mi už tak během celého filmu přišla jaksi nepříjemná, jsem v tu chvíli opravdu hodně neměla ráda. "Děcko blbé", pomyslila jsem si:) Přišlo mi, že se celý příběh v podstatě nikam příliš nevyvíjel, a až na klavírní scény a nahé scény Holly a Harveyho (mmm... dobré tělo má:), se tam toho příliš moc nedělo. Piano je vysoce kvalitním filmem, ale obsahově i emočně jsem toho čekala více. (12.06.2013)

Nevím no,chyba je asi na mojí straně,ale tenhle film mě vážně nebavil.Čekal jsem,že to bude něco úžasného a ono asi bylo,jen mě to vůbec nechytlo,nudilo mě to a měl jsem po tomhle filmu dost blbou náladu.Nevím,možná to je dobře,ale já na tu depresi zrovna moc nejsem.Nebyla tam jediná postava,kterou bych si oblíbil a když tam žádná taková postava není,nemá u mě film moc šancí.A ty tři hvězdičky zachraňuje jenom krásná hudba,skvělý Sam Neill (mimochodem,Harvey Keitel mi vyloženě vadil) a krásné prostředí.Bohužel.55 % (05.02.2010)

Obsahuje spoilery ! ... Jaké to je býti němý? Jaké to je vstoupit do svazku manželského s úplně cizím člověkem? Jaké to je podvádět jej s jeho nejlepším přítelem? Nejspíš většina z nás něco podobného nezažije a Piano se nám alespoň pokouší dát odpovědi. Holly Hunter je ve své roli přesvědčivá, stejně jako všichni ostatní (obzvláště pak představitelka dcerky). Film se z poloviny točí okolo hudby, a tak zmiňovat se o její výjimečnosti je naprosto zbytečné. Příběh obsahuje spoustu silných momentů, které se mnou hnuly o trochu více, než jsem si byl schopen po přečtení komentářů připustit. Jak se nejspíš cítí osoba, která pro zisk jediné věci, která má v jejím životě alespoň nějaký smysl, musí překonat odpor, ponížení a okusit zakázané ovoce v podobě nemanželského sexu? Jak se musí cítit osoba, které tuto věc vezmete? Hlavní hrdinku to dohnalo až k sebevraždě, téměř. Za pět minut dvanáct uniká smrti, čímž se snímek liší od ostatních, podobně laděných. V tomto případě je happyend překvapením, a to překvapením příjemným. ... Obsahuje spoilery ! (15.10.2007)