Tajomná pokožka

zajímavě stavěný příběh o dospívání dvou chlapců, které zásadně ovlivnilo setkání s jedním mužem, každého to však vyprovokovalo k jiným životním událostem. Psychologicky laděné drama svým zpracováním odhaluje příčiny životních traumat, které si mnozí uvědomí až v dospělosti. Režisér Araki zvládl téma pedofilie zobrazit velmi vnímavě, názorně i v drsných sexuálních scénách, kde se však vyhnul explicitních záběrů, což nebyl určitě lehký úkol. Za to všechno ode mně dostane 4 hvězdičky a doporučuji zvídavým divákům. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (26.11.2015)

Pred časom som sa rozhodol nehodnotiť dokumentárne, krátkometrážne a ďalšie filmy neporovnateľné s celovečernými hranými filmami. Po tom, ako som so sebazaprením dopozeral asi polovicu tohto Arakiho výtvoru som sa rozhodol, že ani takéto nie. Nezaujíma ma režisér, ktorý si vyberá tabuizované témy, aby zakryl svoju profesionálnu neschopnosť, nezaujíma ma ospevovaný výkon Josepha Gordona-Levitta, lebo by si mal vyberať v čom bude hrať a už vôbec ma nezaujímajú filmy, ktoré "prelamujú tabu" a keď sa aj s ich pomocou už dosiahla tolerancia násilia a užívania drog, legalizácia homosexuality a "inakosti" ako takej, spejú k ďalšiemu cieľu - tolerancii pedofílie. Pritom nemám najmenší pocit, že som moralista. Ibaže nepotrebujem k svojmu životu sledovať filmy o nich. (27.12.2017)

Čistý film o špinavých věcech. (SPOILER WARNING) Při sledování výtečné adaptace prvotiny kansaského spisovatele Scotta Heima (*1966) člověka až mrazí, když si uvědomí, s jakou chladnou obyčejností vypráví o zneužívání dětí (viz obsah). Vytvořením dojmu všednosti, až každodennosti, se zkušenému nezávislákovi Greggu Arakimu (*1959) podařilo jednak se vyhnout nabízejícímu se patosu, a jednak skvěle předestřít pocity dětí, jež se se sváděním ze strany dospělých setkají (bezelstně dospělým věří, že je to normální). Podobně jako Viscontiho Smrt v Benátkách (1971) tak působí i Mysterious Skin velmi čistě, nekonfliktně: není tu nikdo, kdo by moralizoval (jako v rozporně přijatém Notes on a Scandal /2006/), nejde o zákeřné rodinné spiknutí (veleúspěšná dánská Rodinná oslava /1998/), chybí tu juxtapozice náboženství a pedofilie (na níž stojí Almodovarova Špatná výchova /2004/) či konflikt v rodině (My Own Private Idaho /1991/). Idyla je téměř dokonalá: pro teenagera amerického maloměsta jakoby nebylo nic normálnějšího, než na hřišti sbalit dalšího kunšafta (postava Erica, kterého jedinečně ztvárnil Joseph Gordon-Levitt), popřípadě si výpadky paměti (jež vytěsnila trenérovo svádění) vyplnit sny o únosu mimozemšťany (postava Briana). Odtržení lásky a sexu nemůže být důslednější. O to zrádnější a bolestnější je pro oba hrdiny konečné uvědomění si své minulosti. Film lze vykládat různě, já bych se spíše než k "odpudivému melodramatu" (BBC) přiklonil k "nejdojemnějšímu filmu o zneužívání dětí, který jsem viděl" (Roger Ebert). Jisté je, že Gregg Araki (jinak vystudovaný filmař a producent) tímto dílem potvrdil své místo v novodobém proudu filmů zvaném New Queer Cinema, do něhož jsou řazeni ještě například Gus Van Sant (zmiňované My Own Private Idaho) či John Cameron Mitchell (naposledy Shortbus /2006/). I když už Mysterious Skin neoplývá tak otevřenou snahou šokovat, kterou se vyznačovaly Arakiho předchozí filmy (Zkurvená generace /1995/), svou "normálností" je o to působivější. Koneckonců do svého programu si ho zařadily věhlasné festivaly jako Sundance či Benátky. (02.01.2008)

Skvělý film, který se dotýká citlivého a málo diskutovaného tématu. Film po jehož skončení jsem ještě dlouho zírala na prázdnou obrazovku a který mě dostal svýma nepřikrášlenýma a skutečnýma scénama, při kterých mi občas bylo i špatně. Dojem to na mě zanechalo prvotřídní a pět hvězdiček je snad i málo! (10.05.2009)

Silné téma a silné zpracování. Filmů o zneužívaných dětech už bylo natočeno relativně dost, ale nevybavuju si, že bych někdy narazila na takhle přímé a osobní pojetí. Přitom se mi líbí, že se tvůrci nepokoušejí zneužívání nějak paušalizovat, leda snad kromě nevyhnutelného závěru, že je to pěkný svinstvo. Ze dvou hlavních postav se s tímhle bezva zážitkem z dětství každá vypořádává po svém: z jednoho se stal "skaut v civilu", co si radši namlouvá, že ho uneslo UFO, druhý si přivydělává obzvlášť pro maloměsto velmi svérázným způsobem a sere na všechno a na všechny. Na první pohled tihle dva nemají naprosto nic společného, a přitom se nakonec dostanou z bryndy, až když najdou jeden druhého. Na toho Gordon-Levitta si teda budu muset dávat bacha... (02.08.2010)