Réžia:
Alexandr SokurovScenár:
Světlana ProskurinaKamera:
Tilman BüttnerHudba:
Sergej JevtušenkoHrajú:
Sergej Drejden, Maria Kuzněcova, Leonid Mozgovoj, David Giorgobiani, Jelena Rufanova, Alexandr Razbaš, Viktor Michajlov, Helga Filippova (viac)Obsahy(1)
Neznámy francúzsky aristokrat z 19. storočia sa prechádza po majestátnych chodbách Ermitáže a stáva sa našim sprievodcom po slávnej histórii veľkého Ruska. Stretáva rôzne postavy ruských a európskych dejín, zoznamuje nás s ich osudmi a predstavuje mnohé majstrovské diela svetového umenia . Spolu s ním sa môžeme kochať krásnymi obrazmi, farbami a hudbou. Po chodbách slávnej galérie pláva archa , pomocou ktorej sa dostaneme až k tajomstvám ruskej duše. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (103)
naozaj zvláštny, no vydarený formálny experiment, ktorý však ani obsahom nezaostáva (čo sa niekedy pri formálnych experimentoch stáva - tu však to akosi pevne súvisí). Naozaj svkelá atmosféra, skvelá pointa, sledovať tento film bolo pre mňa radosťou . . . ťažko sa mi píše konkrétne bez toho, aby som dal najavo či prezradil onen formálny grif a to nechcem (a dúfam, že to neurobil ani nikto v ostatných komentároch - aby tým neukrátil potenciálnych divákov o tú nádheru sledovania), preto radšej Ďalej nepíšem, ukončím len odporúčaním pozrieť si tento film, ktorý sa zaradil medzi ďalšie skvelé ruské diela . . . ach tí rusi ! ()
Absolutní vítězství formy nad obsahem. Pro Rusy asi velká paráda (být to v českém provedení, tak slzím dojetím), ale pro každý jiný národ je to jenom hodina a půl dokonalé filmařiny bez jakéhokoli smyslu. Osobně si nedovedu představit schopnosti tvůrců, kteří byli schopni celý film udělat v jediném záběru. To je ohromující. Jinak ale prázdno. 50% ()
Vzpomněl jsem si na Ruskou archu nedávno, když jsem se díval na Birdmana, který byl celý jakoby(?) natočený v jednom jediném záběru. Ruská archa je prý opravdu natočená v jednom jediném záběru, no a jelikož jsem při ní kdysi v žižkovském Aeru usnul, byv znaven z fachy, dal jsem ji teď znovu. A nedivím se už, že jsem u ní tenkrát zaspal, protože to zjevně nebylo jen mou fyzickou únavou ale i únavným dějem. Hlavně únavně otravnou až nesnesitelnou postavou "francouzského" průvodce, krajně nesympatického chlapa s krajně nesympatickým hlasem a intonací a s krajně debilními hemzy skoro po celou dobu trvání filmu, protože ta hnusná kreatura skoro nezavře hubu. Je sice hezké, že se člověk spolu s fantastickou kamerou virtuálně projde petrohradskou Ermitáží a vyslechne si i pár banálních (všeobecně známých) mouder o ruské historii, o ruské povaze a o ruské duši, ale ten odporný skřet svým soustavným exhibováním pošle veškerá pozitiva filmu nekompromisně do kopru. K tomu toporné nebo fraškovité herecké výkony všech ostatních zúčastněných a máme tu hodinu a půl trvající vizuálně překrásnou nudu. A ani závěrečná plesová scéna výsledný dojem nezachrání. Tolik jsem se na tenhle film těšil a o to víc jsem teď zklamaný. ()
Zajímavá experimentální pouť v jediném záběru napříč staletími a prostorem Ermitáže. Sice nás provádí krajně nerudný a nesympatický průvodce, ale ten představuje jakéhosi modelového Evropana a jeho přezíravý pohled na ruskou kulturu. Škoda té slabší střední části, kdy se jen procházelo sály galerie a prohlížely se obrazy (70%). ()
Můj třetí Sokurov. Největší výtka: děsivá konformnost. Takové to „umění velkých peněz“ - ono když na něčem participuje pár desítek tisíc lidí včetně institucí jako jsou orchestry, nic reformního z toho vylézt nemůže. Přitom jsem měl za to, že právě Sokurov musel bojovat, aby vůbec mohl mluvit o čem chtěl. Zřejmě se to ale nevylučuje, ba naopak – když už je to takovému člověku umožněno, o to horlivěji šlape brázdu. V Ruské Arše vládla názorová beztvárnost, naprostá ohebnost co se týče traktování politiky, mělkost – takové to „ach ano, kam to spějeme“ anebo „ach ano, kde jsme to byli“... Velmi konformní byly i vhledy do jednotlivých epoch – jemného Mikuláše II. s andělskými dcerkami jsem už viděl v americké produkci Rasputina. Ale otázka se skrývá ještě za tím: PROČ to vlastně točit? Ano: Pro Poklad Anežky Ruské... To je to... A pohonit si ego nad tím to celé zorganizovat. Jediné co mě zaujalo a přišlo mi nové bylo vytrvalé vědomí „sbohem Evropo“. ** ()
Galéria (24)
Fotka © 2001 Copyright by Hermitage Bridge Studio
Reklama