Obyčajní hrdinovia

Přesvědčivé herecké výkony, mile obyčejný scénář, který je poskládaný z řady u sebe pevně držících epizodek, fajn hudba a celým snímkem se linoucí dramaticko-komediální nálada, která člověka sice nenutí brečet smíchy, ale naštěstí ani sladkobolným dojetím. To všechno jsou Obyčejní hrdinové. Škoda jen toho roztahaného konce. (06.01.2012)

Nevím sice, co je Dan Harris zač, ale pro mě jasně oplývá talentem. Ačkoliv je tento snímek jedním z těch, jejichž příběhem je často omílané téma ze života (ne)typické americké rodiny, jejich tajemství, vztahy a ostatní, tak tento rozhodně patří mezi nadprůměr. Dějová linie vás sice nepřekvapí nebo nešokuje, ale díky brilantním hereckým výkonům povyšuje jinak vcelku obyčejné téma na zajímavý a poměrně silný filmový zážitek. Všem hercům, Weaver, Daniels, Hirsch a Donowho, skvěle pasovaly postavy, jež ztvárnili. Jen jsem měla pocit, že možná právě proto, že se jedná o režisérovu prvotinu, jakoby teprve oťukával téma a styl, který si zvolil a opatrně vše zkoušel. Jakoby si ještě nebyl úplně jist, že to, co točí, tak má vyznít. A proto se do daného tématu nepustil tak hluboko, jak by v tomto případě rozhodně mohl. A možná taky právě díky tomuto se mi film tolik zalíbil. Je nejistý a právě proto tak zajímavý a silný, stejně jako jeho "Obyčejní hrdinové." (11.12.2010)

Americké filmy a především seriály se mě často pokouší přesvědčit, že život je strašně happy a problémy snad ani neexistují a pokud už se nějaký vyskytne, nekonečné množství lásky a přátelství kolem nás ho snadno vyřeší. Tenhle film naopak na své hrdiny snáší až moc problémů najednou, takže to nejsou zas tak obyčejní hrdinové, ale spíš grandiózní průseráři a smolaři. Sebevražda člena rodiny, manželská nevěra včetně nemanželského dítěte, experimentování s drogami, těžká choroba potíže se sexuální identitou, krize středního věku a tak by se dalo ještě chvíli pokračovat. Každý jeden z těch problémů by si zasloužil vlastní film a tady se to sype na hlavu účastníkům tak nějak hromadně. Některým jejich citovým stavům a událostem jsem ani plně neporozuměl. Kvůli téhle tématické roztříštěnosti a přeplácanosti nepůjdu nad 3*, i když jinak je snímek solidně zpracovaný a má výborné herecké výkony. Sigourney Weaver je v roli matky naprosto přesvědčivá, konec konců jde o jednu z nejlepších hereček své generace. Obyčejní hrdinové jsou komorní psychologické drama natočené bez zbytečného patosu, sentimentu a laciných gest. Celkový dojem: 65 %. (10.03.2011)

Klasický příklad devalvace „amerického nezávislého filmu“ – předměstské středostavovské melodrama obsazené kvalitními herci, kde obrazy impulzivní agrese, sexuální otevřenosti a rozjařilé glorifikace lehkých drog nasazují divákům růžové brýle rádoby svobodomyslnosti. Při tom téma vnitřních ran a křivd, které ovlivňují jednání, ale zůstávají druhým skryté a nepochopené, je nosné a v zásadě i dobře rozvedené. (01.09.2011)

Celý čas som rozmýšľal, či je Dan Harris lepší scenárista alebo režisér. Doteraz to nemám vyriešené, ono to asi bude tak, že v oboch je úspešný približne na 80% (zatiaľ). A smolou tohto filmu je, že sa mu tu tých nevydarených zvyšných 20% miestami stretáva a teda násobí... Aby som bol presnejší - nemá to ten príslovečný magický moment. Napriek sympatickej Weaverovej a talentovanému Hirschovi, silnej zápletke, poniektorým vydareným scénam a veľmi dobrej pointe (ktorá spätne mnohé napraví - hlavne sa vysvetlí ten prazvláštny, empatiu diváka vylučujúci postoj väčšiny zúčastnených) Obyčajní hrdinovia nevťahujú, nespútavajú, nedávajú zabudnúť na okolitý svet. Iba som po za vlasy pritiahnutom úplnom závere uznanlivo kývol hlavou a uvedomil si, že už som vyše dvoch rokov nevidel Americkú krásu... (12.06.2006)