Libertin

Mimoriadne hustý film, postavený na brilantných dialógoch (niet sa čo čudovať, je to podľa divadelnej hry), famóznych hereckých výkonoch (hlavne Depp, Mortonka a Pikeová, ale ani Malkovich a Hollander sa nestratia) a vynikajúcej dobovej atmosfére (človek sa pri sledovaní tej špiny, blata a v hovnách ryjúcich prasiat, všetko cez hnusný šedozelený filter, až bojí, že chytí svrab). Ako tu niektorí tvrdia, že to bolo nudné a studené, mňa to presne naopak fascinovalo svojou šťavnatosťou. Ale keď sa človek živí písaným slovom, tak ho tak skvostne napísaný kus hádam ani nemôže neuchvátiť. (18.07.2007)

Johnny Depp je kráľ sveta, génius, ktorý na herecký olymp zasadol už dosť dávno a teraz už prakticky nemá inú možnosť, ako tento svoj štatút neustále potvrdzovať a brániť si svoju pozíciu. A samozrejme to v Libertine opäť potvrdzje. Doslova vládne plátnu a temná charizma a smutná tragickosť postavy lorda Rochestera z neho priam sála. Nebyť jeho, Libertine by bol o hviezdičku slabší film, bezpochyby. John Malkovich na relatívne malom priestore tiež podáva svoj vysoký štandard a Deppovi zdatne sekunduje aj Samantha "precog" Morton. Problém som mal jedine s Rosamunde Pike, ktorá ma ani tentoraz nepresvedčila o tom, že by vedela hrať. Okrem hereckých výkonov je obrovskou devízou filmu jeho atmosféra. Libertine je veľmi temný a svojím spôsobom aj nekonečne smutný film o skazenom človekovi v skazenej dobe. Atmosféra prostredia je budovaná precízne, či už ide o hudobný doprovod alebo o vizuálnu stránku. Celý film je veľmi tmavý, prakticky neustále sme ponorení v tme alebo hmle, a to dusno pociťujeme na sebe aj my, diváci. Ešte mi nedá nespomenúť dialógy, ktoré sú na veľmi slušnej úrovni a pár Deppových hlášok teda fakt stojí za zapamätanie. Celkovo Libertine nie je "kulervoucí" päťhviezdičkový film, ale skutočne veľmi slušné nadpriemerné dielo, ktoré má moje odporúčania. 9/10 (17.07.2006)

Mizanscéna Libertina je utopená ve věčném nedostatku světla, z jehož šedi se vynořují dominantní detaily kamenných, upocených a špinavých lidských tváří. Vnitřní rozpoložení na pohled cynických a o svých skutečných emocích zásadně nehovořících postav prozrazuje promyšlené rámování. To zároveň postupně mění dekadentní a oplzlý svět ve smutné místo plné ztracených existencí, které jsou nuceny přestat se bát upřímných pohledů. Libertin je - coby neoplzlý film o oplzlosti - ve skutečnosti úplně stejný jako jeho hrdina, jehož si možná nezamilujete, ale koukáte do jeho nehybné a čím dál znetvořenější tváře ve velkých detailech tak dlouho, že se nevyhnete pátrání po tom, co se skrývá za ní... (01.05.2006)

Tolik sprostých slov se sejde snad jen v South Parku a přiznávám, že jsem se chvílemi skoro červenala a šíleně litovala, že jsem ke sledování Libertina přizvala rodiče. Na nějaké romantické říkanky o hrdličkách a rozvíjejících se poupátcích si tenhle básník rozhodně nepotrpí a ačkoli jsem do poslední chvíle nepochopila, kde v něm ostatní vidí ten úžasný talent, když se na konci zeptal: "Zamilovali jste si mě?", odpověď byla jednoznačná. (25.05.2008)

Libertin je bezpochyby pozoruhodný film. Přes plno nic neříkajících dialogů tolik nenudí a to díky hereckému umění Johnnyho Deppa (možná ze mě mluví zaujatost, ale on drží film pohromadě), jenže problémem je scénář. Proč je natočen film o osobě, která se zapsala do dějin svým kontroverzním životem, ale hlavně díky svému talentu, který v něm dřímal a ve filmu je vystižena jen jeho půlka? Škoda, že nám tvůrci ukázali jen odvrácenou stranu měsíce :o( (03.11.2010)