Upíri

Nenápadný a pozapomenutý skvost mezi upírskými béčky, v mých očích téměř rovný takovým peckám a srdcovkám, jako jsou třeba Interview With The Vampire, Vampire's Kiss, nebo From Dusk Till Dawn. Woods se v roli kápa upírobijců překonává - šklebí se, xichtí se, machruje, pózuje, hláškuje, při mordování upírů řádí jako černá ruka a neváhá ani krapet zbouchat a zmučit nějakého toho kněze, když si to jeho nemilosrdná vendetta žádá. Hodně furiantský je jeho způsob zabíjení upírů - zaháčkovat a navijákem šup s potvorou na Slunce. Za navijákem stojí jeden z Baldwinů (takový ten dobře narostlý), který není o mnoho horší figurou než Woods. A moc se mi samozřejmě líbila Sheryl Lee, které šla její upírská přeměna vyloženě k duhu - jak postupně bledla, propadaly se jí tváře a rýsovaly se kruhy pod šílenýma očima, tak jsem se do ní úplně nekrofilně zamiloval a chtěl se od ní okamžitě nechat pokousat. Kapitolou sama pro sebe je pak zbrusu nová a originální upírská mytologie. Mysleli jste si třeba, že upíři vznikli kdesi v sedmihradských horách v časech bojů Valachů s Turky? Tak to jste na omylu - první upír byl prosím nějaký Honza Válek z Prahy, a to už téměř sto let před Husem! (13.06.2017)

John Carpenter se stal filmařem, aby natáčel westerny, nicméně v době, kdy prorazil, byl tento žánr již téměř mrtvý. Jeho tvorba se tak vydala jiným směrem. Přesto je westernem velmi ovlivněná. Upíři (spolu s Duchy Marsu) ze všeho nejvíce. A to nejen svými westernovými vizuály vyprahlé krajiny amerického jihozápadu (v případě Duchů zase vyprahlé krajiny Marsu). Jde v podstatě o upírskou verzi Peckinpahovy Divoké bandy. Místo bandy psanců je tu banda bezcitných upírobijců, které také spojuje vzájemný respekt a vlastní kodex. Hlavní hrdina je pak typický carpenterovský cynický drsňák (překvapivě dobře obsazený Jamesem Woodsem), který svým naštvaným tvrďáctvím předčí i samotného Snakea Plisskena. Zatímco většina Carpenterových filmů byla ovlivněna Howardem Hawksem, tak tenhle je především poctou Samu Peckinpahovi. Akční scény jsou mnohem frenetičtější a rychleji stříhané než je u Carpentera zvykem a místo „krvavého baletu“ postřílených kovbojů v Divoké bandě se film opájí „ohnivým baletem“ upírů explodujících na slunci (ústřední banda je loví doslova jako ryby na navijáku a vytahuje je ze tmy ven na světlo, kde vzplanou). Pochopitelně tu najdeme i inspirace jedním z nejoblíbenějších Carpenterových filmů, Hawksovým Riem Bravem (např. v závěrečné bitvě ve věznici). Upíři jsou prvoplánový, repetitivní a předvídatelný film. V žádném případě nejde o strašidelný upírský horor. Místo toho vás čeká solidní nášup násilné, stylově natočené macho akce s chlapáckými hláškami a drsným smyslem pro humor. Přiznám se, že když jsem film viděl po mnoha letech podruhé a bral jsem ho již jako western a ne jako horor, líbil se mi mnohem víc. (01.12.2023)

James Woods se tady tak snaží být za tvrdého, až je to komické, ale jako leader party upírobijců sem prostě pasuje a vůbec tenhle film (....a můžu si to říkát pořád dokola, že upíři nejsou) je zábavný - chvílemi se děsíte, chvílemi smějete - a má výbornou atmosféru, která mě nutí si to občas zopáknout. (25.11.2004)

No mezi vrcholy upirskyho zanru se to nezaradi, ale i tak to je slusnej nadprumer. Presunutim deje nekam do pousti mexika, pouziti perfektni rockovy hudby a snaha bejt cool mi totiz misty pripominala Desperada. Jinak dej nak zvlast podstatnej neni, ale slusne odsejpa, James Woods je tady perfektni drsnak a vudce upiru, i kdyz to je zase klasicky elegantni chlapek, je taky v pohode. Navic se tu upiri s nicim neserou, takze se tu trhaj hlavy a paraj tela. Co se tyce Baldwina, sice je nak pri tele, ale drsnak taky slusnej. Jediny, co se mi nezdalo, ze se upiri dali prakticky znicit jen sluncem, chapu, ze Carpenter chtel udelat urcity zmeny, ale drobet to prehnal. Nicmene i kdyz ma film svy klady a zapory, neda se mu uprit, ze je zabavnej a utece jakoby nic. (15.03.2008)

John Carpenter rezignoval na temnotu a napätie a vybral sa smerom rockovej hudby, splatteru, drsnej akcie a frajerských hlášok. Na jednu stranu ma sklamal, pretože v jeho podaní zbožňujem práve to, na čo rezignoval, ale na druhú ma týmto úletom pobavil viacej, než s Village of the Damned. Aby ale vystúpili Vampires z šedého priemeru podobných upírskych filmov, by museli ponúknuť aj niečo viac, než iba rozlietanú kameru s peknými filtrami. Museli by umnejšie a citlivejšie skĺbiť černohumornú a hororovú rovinu. A tam Carpenterova réžia zlyháva. (04.06.2002)