Réžia:
Jean EpsteinKamera:
Georges LucasObsahy(1)
Klasická povídka z pera E.A. Poea přepracovaná známým Luisem Buñuelem. Na ponuré sídlo sira Rodericka Ushera a jeho nemocné ženy Madeline přijíždí na návštěvu přítel Alan. Již jeho příjezd provázejí podivné řeči místních a během pobytu zde se zvláštní dojmy ještě prohloubí. Sám sir Roderick po večerech maluje portrét své ženy, ovšem čím blíže je obraz dokončení, tím jeho žena více chřadne - vše vrcholí její smrtí. Usher se odmítá smířit s touto ztrátou a cítí, že něco je v nepořádku... (SharpChick)
(viac)Recenzie (29)
Proklatě působivé dílo. I po všech těch letech a přes rozmlsanost současnými technicky dokonalými filmy, je to děsivé, mrazivé, depresivní a působivé dokonale budovanou atmosférou. A to všechno dokáže Epstein jen a pouze obrazovými prostředky, do detailu propracovanou vizuální poetikou. Výborné. Současní mistři horroru by se od něj mohli mnohému naučit. Některé záběry jsou tak působivé, že bych je chtěl mít jako velké fotografie k pověšení zeď. ()
Moje další zkušenost s němým filmem. Tenhle kousek bych asi hororem nenazval, ale je fakt, že atmosféru to má s patřičným hudebním doprovodem opravdu slušnou. Jiné verze jsem zatím neviděl. Touhle jsem začal a určitě dám minimálně ještě tu z roku 1960. Takže já se nebál, ale v kontextu doby to lidé asi vnímali jinak.60% ()
Tak tento snímeček byl určitě pokud se nepletu prvním zfilmovaným přepisem podle známé literární předlohy od E.A.Poea (1809-1849)? Když tak mě opravte pokud se pletu? Jedná se vskutku o velmi napínavý a především příjemně a silně sugestivní film. Skloubil v sobě krásnou tajuplnou atmosféru z děsivými detaily navzájem. Režisér Epstein v něm tenkrát využil snad všech nejlepších výrazových prostředků tehdejší francouzské školy němého filmu. Důraz byl především kladen na obraznost a čistotu filmové výpovědi, ať už na svou dobu prostřednictvím jedinečného osvětlení, tajuplností interiérů, hrozivými bažinami a močály rozkládajícími se v okolí strašidelného domu, či nasazením výtečné trikové techniky. Film se mi líbil a proto hodnotím poměrně vysoko, a to nejen proto že jsem především velký milovník němého filmu, prostě staromilec. ()
Ponurá nálada starobylého vidieckeho sídla zahaleného parami stúpajúcimi z rozľahlého močiara je dotvorená jesenným ladením stromov bez lístia, pustej krajiny Pomedzi kaluže kráča muž, prichádzajúci na základe listu, k priateľovi z mladosti, aby pomohol jeho trápeniu s chorou manželkou (pozn. v poviedke išlo o sestru). Vystihnutie osemhranu samoty, smútku a strachu z predlohy E.A. Poea sa Jeanovi Epsteinovi podarilo zosúladením pochmúrnych exteriérov s architektúrou chladného sídla, kde dominujú úzke, ostro zalomené okná a strohé zariadenie izieb. Spomalené tempo a zaujímavé triky (prevaľujúce sa lístie, sviečkové scény pohrebu, ožívajúci portrét) dotvárajú stiesňujúce čaro filmu. Bohužiaľ, niekedy ide spomalenosť až za hranicou zaujímavosti a spomedzi predlhých záberov miestami prekukuje ušľachtilá nuda, znemožňujúca vyššie hodnotenie. ()
Posedlost malováním. 24. 8. 2013 na litoměřickém filmovém festivalu v hospodě U letního kina od 18 hodin premiéra doprovodné improvizační hudby na pomezí noiseu a freejazzu Jana Grunta (Malé dechové cvičení - http://www.youtube.com/watch?v=ZgmnIxbIx6c, Tři tenoři a kontrabas - http://www.youtube.com/watch?v=-KsLee93hHk) na saxofon a Vojtěch Petržilka (Flower Cover - http://www.youtube.com/watch?v=Eyg6go837cI) s tereminem. ()
Galéria (24)
Fotka © Potemkine / Films Jean Epstein
Zaujímavosti (2)
- Pomocným režisérem byl později známý tvůrce Luis Bunuel. (T081)
- V tomto filmu byl použit první zpomalený pohyb. (Pavlínka9)
Reklama