Zánik domu Usherovcov

Posedlost malováním. 24. 8. 2013 na litoměřickém filmovém festivalu v hospodě U letního kina od 18 hodin premiéra doprovodné improvizační hudby na pomezí noiseu a freejazzu Jana Grunta (Malé dechové cvičení - http://www.youtube.com/watch?v=ZgmnIxbIx6c, Tři tenoři a kontrabas - http://www.youtube.com/watch?v=-KsLee93hHk) na saxofon a Vojtěch Petržilka (Flower Cover - http://www.youtube.com/watch?v=Eyg6go837cI) s tereminem. (10.08.2013)

Viděl jsem to s živým klavirním doprovodem Filipa Topola a navíc zrychleně puštěné, takže Epsteinova snaha zobrazit v pomalých záběrech pocity člověka, zachycené v detailech tváře, mi proto unikala. Přesto - scéna pohřívání je vizuálně velmi zdařilá, potěší různé trikové sekvence i efektní hrátky s listím apod. Ale musím se přiznat, že jsem se u takovéto klasiky nudil. Asi nemám ten správný vztah ke starým filmům. (24.08.2003)

Moje další zkušenost s němým filmem. Tenhle kousek bych asi hororem nenazval, ale je fakt, že atmosféru to má s patřičným hudebním doprovodem opravdu slušnou. Jiné verze jsem zatím neviděl. Touhle jsem začal a určitě dám minimálně ještě tu z roku 1960. Takže já se nebál, ale v kontextu doby to lidé asi vnímali jinak.60% (15.01.2019)

Po chvíli mučivého váhání jsem se rozhodl, že se mi tento podivný surrealistický horor líbil. A to i navzdory hudbě, kterou jsem měl tu smůlu, že jsem v té "své" verzi slyšel (melodie jak z Princezny ze mlejna se střídaly z flétnovými pokusy o hudbu od peruánských indiánů). Ve filmu bylo všechno, co mám na starých hororech tak rád - ponuré tajuplné sídlo, poeovská bezútěšná podzimní atmosféra, záhady a tajemství, šílený majitel panství Roderick Usher - i něco navíc (nádherně surreálná scéna pohřbu), takže bych si neměl stěžovat, ale stejně mi to nějak nesedělo, škoda přeškoda. Jako jednotlivé výjevy a obrazy uchvacující, jako soudržný film už podstatně méně. A to jsem vždycky myslel, že mám pro surrealismus slabost - ale asi jen v literatuře. (18.06.2013)

Epstein je génius. Nejsem si úplně jistá, s jakou verzí hudby jsem film viděla, každopádně vím jistě, že jsem byla naprosto pohlcena, uchvácena, zasažena, oslovena, sežvýkána, zmožena, odstavena, emocionálně, samozřejmě. Kombinace snových obrazů s tímto hudebním doprovodem vytvořila dojem naprosto jiného světa, lepšího světa, dokonalého světa. Epstein je génius. Ne nadarmo napsal knihu, která se jmenuje Poetika obrazů (ačkoliv nevím, jestli to tak náhodou nepojmenoval nějaký jeho editor dvacet let po jeho smrti) a je mimochodem taky skvělá. (05.12.2010)