Vzbura na Bounty

Verze z roku 1984 se mi v mládí nelíbila. Verze z roku 1935 mě při počátečním prozkoumávání klasického Hollywoodu nadchla. A verze z roku 1962? Je jiná. O něco černobílejší v otázce dobro vs. zlo, za to o to barevnější ve výpravě, lodních scénách a tropickém ráji. A s lepšími hereckými výkony. Při vší úctě ke Gablovi i Gibsonovi, Brando (pokud chtěl) byl lepší herec. Jeho Christian je zpočátku zbohatlický, snobský frajírek přezíravý vůči okolí a teprve časem se pod vlivem stupňujícího sadismu Bligha a utrpení posádky stává hrdinou, který se mu postaví, i když si zničí život. Howardův Bligh je od začátku do konce psychopat, který je posedlý úkolem dovést rostliny chlebovníku. Posádka pro něj nic neznamená, udržuje strach a sadisticky trestá každý prohřešek drakonickými tresty. Protažení pod kýlem či omezení vody je síla. Ano nemuselo to mít skoro tři hodiny a natahovaný konec se zbytečně tragickým vyústěním mě naštval. Jinak ale parádní verze, které nemám problém dát 5*. PS: Tahiťanky jsou nádherné :) a ve vedlejších rolích mladý Richard Harris a překvapivě i Gordonw "Cowley" Jackson, který vypadá tak nějak stejně. (05.08.2021)

Nehledě na nechvalně proslulý zákulisí vznikl parádní námořnický dobrodružnák, kde vládne jak důstojnický hejsek Brando (manýry během natáčení se... tak nějak hodí k postavě), tak Howard v roli tvrdýho kapitána. Jejich rostoucí vzájemná nevraživost mě bavila. Stopáž sice celé tři hodiny, ale je tu jak dost dění, tak i příjemná pasáž z ostrovního prostředí. Navíc velmi pěkný čistě vizuálně. Nemám zatím sice srovnání jiných verzí, tady jsem ale nenašel jediný mínus, spokojeně probděl půlku noci. (19.08.2017)

Pěkný výpravný film, místy možná zbytečně natažený. Zajímalo by mě, jak události probíhaly ve skutečnosti. Kapitán je zde vylíčený jako ctižádostivý a krutý člověk, který si o vzpouru posádky vysloveně koledoval. Nejvíc se mi líbily scény na Tahiti. Tamější ženy jsou půvabného vzhledu a milé a přítulné povahy, což platí dodnes. Na omak prý hřejou jako kamna. Aspoň mi to říkal jeden kamarád, co Tahiti onehdy navštívil. Turistům tam hned po příjezdu zavěsí na krk květinový věnec. Vůbec se nedivím, že vzbouřenci naložili zásoby a domorodé ženy a vydali se hledat ostrovní útočiště, kde by mohli zůstat natrvalo. Zdá se, že pokud jde o kvalitu života, bylo tehdejší Tahiti lepším místem než tehdejší Anglie. (21.01.2023)

Mít takového kapitána, jako se "poštěstilo těm na Bounty", tak se snad vzbouří i nejmírumilovnější beránek na světě. Tak to dopadá, když si chce nějaký despota mermomocí vynutit poslušnost za každou cenu. Citlivému divákovi se z cynického, přespříliš ambiciózního Blighta dělá špatně jako z mořské nemoci. Ve skutečnosti to takhle jednobarevné snad ani být nemohlo- nelidský bezohledný kapitán a beránek Fletcher. Novější verze z osmdesátých let mně sedla lépe ( s tehdy ještě krásným, mladým Gibsonem, do něj věrohodně zamilovanou tahiťankou, hrdým Hopkinsem...). Nicméně i toto je slušný kousek k zamyšlení. (18.11.2016)

Tříhodinový velkofilm, během něhož jsem ani na minutu neuvažoval o jiném než o nejvyšším hodnocení. Proměna, jakou absolvuje Brandův Fletcher Christian, který se z nafoukaného hejska stane někým úplně jiným, je fascinující, stejně tak i neustále se stupňující napětí a dusno vytvářené a jaksepatří přiživované kapitánem Blightem (úžasný Trevor Howard). Jejich širokoúhlý, drsný, nádherně barevný a skvělou Kaperovou hudbou podpořený konfilkt pluje od začátku do konce přesně podle map a dodržuje kurz, který mám nejraději - je to totiž skvělá, chytrá podívaná s myšlenkou, na kterou by se nemělo zapomínat. (09.07.2011)