Hrob světlušek

Neskutočné citové vydieranie. Ale ako inak sa dá natočiť príbeh dvoch detí odkázaných len na seba uprostred vojny? Neuveriteľne citlivo podané kresby vo filme o tom, že svetielko nádeje nie je nič iné ako obyčajný hmyz. Depka jak sviňa! Update: Po prečítaní zopár komentárov sa chcem vyjadriť k slovám užívateľov, ktorí si asi myslia, že všetci sú rovnakí. Nie, neplakal som. (17.01.2013)

War. War never changes. Citové vydírání? Pravděpodobně ano. Ale kromě toho taky ještě relativně nedávná historie, jejíž silné příběhy se dají vyprávět donekonečna. A tady mě párkrát zamrazilo způsobem, který bych od animovaného filmu rozhodně nečekal, Už jen třeba při těch bezstarostných scénách, do kterých znenadání zazní sirény oznamující blížící se bombardéry. Jako celek je to hezky vypointované (příhodný název), po vizuální stránce příjemně umírněně animované i ozvučené (až na ze začátku trochu přehnaně upištěnou Setsuko). Anime příliš neholduji, ale toto dílo bych klidně doporučil komukoli. Protože zrovna tenhle kousek ve mně vyvolal chuť zkusit i něco dalšího. (16.09.2020)

Ufff. Japonské animáky nemusím. Už jen to znázornění obličejů, kdy nos převážně tvoří dvě tečky, v lepším případě malý růžek... Tenhle mne zaujal tím, že se týká druhé světové a Japonska, což je období o jaké se velmi zajímám. Také mne zajímalo jak vlastně vypadá kreslené drama... Kdybych jen věděl do čeho se pouštím... O té doby co jsem tátou mám na některé filmy problém koukat. Tento je jak se ukázalo jedním z nich. Hrob světlušek je obžalobou války v její plné zrůdnosti a brutalitě. Konec války byl pro Japonce nesmírně těžký a zejména pro civilní obyvatelstvo. Americké letectvo tou dobou už pánem nebes každý den s bombardéry B29 vypalovalo kontejnery s fosforem japonská města, kde převažovalo jako stavební materiál dřevo... Vázlo zásobování, nefungovala doprava, příděly se tenčily a sirotci bez přístřeší jako Seito a Setsuko neměli mnoho možností kde a z čeho žít ... Ano Japonci zahájili válku, ale jako vždy konečné důsledky protiúderů a odplaty nesly převážně obyčejní lidé a hlavně - děti. Vydíračka? Ani náhodou - takhle to zkrátka bylo. Přečtěte si třeba Ohně na planinách od Šohéji Óoky... Jsem otřesen . * * * * * (18.01.2012)

Kdyby Isao Takahata, tak strašlivě netlačil na strunu uslzenosti, tak mohl být Hrob světlušek o třídu lepší. Takto zbývá krásně naanimovaný vyděračský film, který je prvoplánově sentimentální, až to leze krkem, nosem, ušima. Možná by tvůrcům mohl do japonštiny přeložit úsloví typu "všeho s mírou" a "méně znamená více". Na druhou stranu, ač nerad, musím uznat, že místy to opravdu funguje. A v těchto světlých momentech dvojnásob zamrzí, že takový není celý film. (27.08.2007)

Bez znalosti obsahu, je dopad tohoto filmu a celková beznaděj z něho sálající snad ještě silnější, než pro někoho kdo si o tom alespoň něco přečetl ... Z předchozích zkušeností s japonskými "anime" filmy je mi jasné, že dokážou vyvolat spoustu emocí, ale tohle jsem nečekal. Hodně silný zážitek. Sečteno, podtrženo, 5* po zásluze (07.10.2006)