Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. monsignore Hugh O´Flaherty organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera do funkce policejního velitele Říma: židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu obětem fašismu (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (74)

VictorMartel 

všetky recenzie používateľa

Kdo ví, zda papežovu chování za války více odpovídá zde uplatněný žádné selhání nepřipouštějící povahopis, nebo názor oblíbený v ateistickém prostředí reálného socialismu, že to byl kolaborant (uplatňovaný ve 4. díle českého seriálu Vlak dětství a naděje). Oba jsou podezřele vyhrocené do nelidských obrysů, ale tato Londonem propagovaná verze se natolik podobá případům idealizovaných historických figur, že mám zase jednou důvod věřit přízemnější verzi ideologického protivníka. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Úloha katolické církve v druhé světové válce je obecně považována za rozpornou. Na jednu stranu Vatikán nikdy otevřeně nevystoupil proti nacismu a není bez zajímavosti, že sám Adolf Hitler se při několika příležitostech označil za katolíka, čímž samozřejmě nechci naznačovat souvislost s nacistickými zločiny. Na stranu druhou Hitlerovi jeho přiznané katolictví nijak nebránilo v pronásledování mnoha představitelů církve i laiků či v občasné kritice křesťanství jako takového. Církev také Hitlerovi při jeho snažení sem tam pod nohy nějaký klacek hodila, byť třebas tajně a ne takové, které by významně uspíšily pár Třetí Říše. Jeden z těch největších pomyslných klacků vrhl právě hlavní hrdina filmu Šarlatový a černý Hugh O'Flaherty, který vybudoval a řídil rozsáhlou tajnou organizaci, jež velmi úspěšně ukrývala před řáděním nacistů Židy a uprchlé spojenecké válečné zajatce. Film, dle rychlé kontroly O'Flahertyho stručného životopisu, je v zásadních okamžicích skrz naskrz pravdivý a historicky věrný (možná s výjimkou lehce nadsazené dramatičnosti pár "akčnějších" scén). Je to s podivem, neboť vzejít takové dílo pouze z pera scénáristy, možná by někteří z nás tvrdili, že jde o klišovitou patetickou klerikální propagandu s vykonstruovaným koncem. Skutečnost nás ale v tomto vytrestala, protože v sobě nezahrnuje jen různé odstíny šedé, ale i neposvrněnou bílou a černočenou čerň. O'Flaherty s větší jistotou než Schindler představuje prototyp neohroženého, spravedlivého a čestného člověka, který bránil nevinné s nasazením vlastního života. U něj totiž nelze spekulovat o tom, že by "musel". Zatím jsem však ani tak moc nevychválil film, jako jeho protagonistu. Co tedy film? Krom zmiňovaného poctivého zobrazení historie, lze nalézt potěšení i v tom, jak přehledným a přitom ne trapně polopatistickým způsobem snímek dění posledního roku nacistické vlády nad Římem předkládá. Bez degradace skutečnosti je přimícháno napětí, spousty dalších pocitů, charaktery postav jsou obohaceny o drobné osvěžující morálně indiferentní vlastnosti, díky čemuž více dýchají životem (např. O'Flahertyho drzé a výsměšné producírování těsně za bílou linií). Ani Morriccone v poloze velmi blízké tomu, co známe z Italského seriálu Chobotnice, není v žádném případě k zahození. ()

Reklama

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Skutočné, založené na faktoch, veľmi dobre prevedené, zaujímavé pre širšie publikum a herci proste skvelí. Klasika, ktorá nesklame, s majstrovskou scénou v Koloseu a hoci je to TV film, nevadí ani nízky rozpočet. Je výborné, že takéto skutočné, no málo známe príhody z dejín, vedia vyplávať skrze literatúru a film na povrch. Pretože spomína sa na generálov a iných vrahov, ale na skutočných hrdinov sa história veľmi často vykašle. ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Skvělý film. To, že byl natočen podle skutečných událostí, mu uvěříte především díky výkonům Gregoryho Pecka a Christophera Plummera, kteří jsou... No... Skvělí. Jejich první setkání v opeře a další konfrontace (včetně výtečné scény, kdy otec O´Flaherty s úsměvem postává za bílou linií, zatímco plukovník Kappler jej sleduje přes puškohled) postupně gradují a gradují, až vyvrcholí finálem v Koloseu, kde proti sobě stanou dva neobyčejní muži, jimž k souboji stačí myšlenky a slova. Jiné zbraně nepotřebují. Šarlatový a černý je strhující podívaná plná nezapomenutelných scén (poprava, převleky) a podpořená výbornou hudbou jakéhosi Ennia Morriconeho. Pět hvězd.__P.S. Skvělý dabing pánů Bartošky a Rösnera. Nemusím snad psát, kdo mluvil koho. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Člověk by si už ani nemyslel, že ještě uvidí nějaký snímek z druhé světové války, která ho dostane, ale právě tohle se mi stalo, a to díky hlavní herecké dvojici, kdy hlavně Christopher Plummer ukazuje svoje mistrovství v postavě, která by mohla být prvoplánově záporná, ale prostě není. Finále je krásně temně dojemné. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (12)

  • Film sa natáčal v Ríme (Taliansko) a vo Vatikáne. (Arsenal83)
  • Počas výkonu trestu vo väzení sa Herbert Kappler (Christopher Plummer) rozviedol so svojou prvou manželkou a oženil sa so svojou zdravotnou sestrou Anneliese v roku 1972. V roku 1975 mu diagnostikovali rakovinu. Keďže ho úrady odmietli prepustiť, Anneliese v roku 1977 vyniesla Kapplera z väzenia vo veľkom kufri (v tom čase vážil menej ako 50 kíl). Utiekli do západného Nemecka, kde Kappler zomrel o šesť mesiacov neskôr. (Arsenal83)
  • Film je založený na knihe JP Gallaghera "The Scarlet Pimpernel of the Vatican" (vydaná v roku 1967). (Arsenal83)

Reklama

Reklama