Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1943 sílí údery proti nacistické třetí říši a Řím, resp. neutrální Vatikán, se stává útočištěm tisíců uprchlých válečných zajatců, Židů a hledaných odbojářů. Irský kněz, vatikánský právník a diplomat, chráněnec kompromisnického papeže Pia XII. monsignore Hugh O´Flaherty organizuje ve spolupráci s italským odbojem úkryt pro všechny pronásledované. Dramatickou situaci vyhrocuje nástup nacistického fanatika a pragmatika plukovníka Herberta Kapplera do funkce policejního velitele Říma: židovská komunita je pod příslibem ochrany okradena o zlato a deportována, vyhlášení výjimečného stavu umožňuje masové zatýkání. Kappler záhy zjistí, že O´Flaherty je hlavou ilegální organizace a usiluje o jeho likvidaci, aby zlomil hnutí odporu. Pravověrný nacista a představitel křesťanské lásky k bližnímu se osobně střetávají na veřejnosti, gestapo strojí knězi léčky, on však bravurně Kapplerovi uniká, statečně chrání ohrožené přátele, poskytuje duchovní útěchu obětem fašismu (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (74)

mortak 

všetky recenzie používateľa

Hugh O´Flaherty získal přezdívku "Červený bedrník z Vatikánu" a tak se taky jmenuje kniha, ze které se vycházelo. Filmaři bohužel neodolali pokušení a stylizovali celý film do této slavné brakové dobrodružné série z konce devatenáctého století (a to se vším všudy - O´Flaherty dokonce zachrání a dovede mladý páreček k oltáři, jak se na tyto romány sluší a patří!!). Mohlo do dopadnout zle, ale charisma Pecka i Plummera celý koncept zachraňuje a posouvá o level nahoru (provokovaní odstřelovačů má díky nim neuvěřitelný náboj). Ovšem jinak je to opravdu levná televizní produkce s nenápaditou režií, kterou nad průměr posouvá už jen fakt, že Vatikán, potřebující ukázat Pia XII. v lepším světle (byl nazýván Hitlerovým papežem), umožnil natáčení tam, kam se obyčejný turista jen tak nedostane. ()

VictorMartel 

všetky recenzie používateľa

Kdo ví, zda papežovu chování za války více odpovídá zde uplatněný žádné selhání nepřipouštějící povahopis, nebo názor oblíbený v ateistickém prostředí reálného socialismu, že to byl kolaborant (uplatňovaný ve 4. díle českého seriálu Vlak dětství a naděje). Oba jsou podezřele vyhrocené do nelidských obrysů, ale tato Londonem propagovaná verze se natolik podobá případům idealizovaných historických figur, že mám zase jednou důvod věřit přízemnější verzi ideologického protivníka. ()

Reklama

KrestanFilms 

všetky recenzie používateľa

Dílko podložené realitou má vždy o něco vyšší hodnotu. Tento člověk se rozhodl riskovat život svůj za záchranu tisíců jiných. A ani když už mu šlo opravdu o život, a když to měl "zakázáno" nadřízeným, tak toho nenechal. Ze snímku akorát úplně vypustili Boha, což je škoda. Je zaměřen čistě na nebezpečí při práci s těmi lidmi. TIPseznam dalších křesťanských filmů. ()

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Film velmi podobný svou tématikou " Masakru v Římě". No, řekla bych, že se jedná o tentýž příběh. Jenže zakončení každého filmu je jiné a protože "Šarlatový a černý" je historický skutečný příběh, a hlavně hraje zde 5 superhvězd, tak si myslím, že zde si umělecky režisér nic nepřidal. Gregory PECK zde měl již 67 let a je to už na něm vidět. No, stárneme všichni, ale u takových megahvězd by se to mělo "úředně zakázat". Je to báječný film. Nutno vidět. ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (12)

  • Postava generála Maxe Helma (Walter Gotell), Kapplerova (Christopher Plummer) nadřízeného, je rovněž skutečná. Jmenoval se Karl Friedrich Otto Wolff a byl generálem Waffen-SS, nejvyšším velitelem SS policie v Itálii a třetí nejvýše postavenou osobou v SS obecně. Na konci války dosáhl vyjednáváním s americkou tajnou službou v Itálii příměří. V norimberském procesu byl odsouzen nejdříve ke 4 letům vězení, později k dalším 15 letům za podíl na genocidě italských Židů. Po 5 letech byl však ze zdravotních důvodů propuštěn a zemřel v Německu v roce 1984 ve věku 84 let. (NinonL)
  • Jedna z troch príležitostí vo svojej kariére, v ktorej si Sir John Gielgud zahral pápeža. Ďalšími dvoma boli Boty svatého Petra (1968), kde stvárnil fiktívneho pápeža Pia XIII. a Alžbeta (1998), kde stvárnil skutočného pápeža Pia V. (Arsenal83)

Reklama

Reklama