Série(2) / Epizódy(16)
Obsahy(1)
V osmidílném seriálu poodkryje herec Josef Polášek minulost a jedinečnou atmosféru starých hospod napříč Českem, ať už na vesnicích, horských hřebenech, či ve městech. Bude naslouchat povídáním pamětníků, štamgastů, místních usedlíků a historiků. S nadšením si vychutná vše, co k danému místu náleží v gastronomickém i kulturně-historickém kontextu. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (20)
Téma je mi velmi blízké, neboť podobnou zálibu v popojíždění a navštěvování hospůdek provozujeme s kamarády koloběžkáři. Kořeny této mé zábavy dokonce patří do dětství, kdy jsme s tátou takto objížděli na dovolené okolní hospůdky v NDR. Tak proč tak nízké hodnocení, když je to pořad přímo pro mě? Působí to na mě značně odfláklým dojmem. Letmý záběr na hospodu, pár střihů po interiéru a nějaké povídání, které mě ale do atmosféry příliš nevtáhne. Srovnám-li to s dokumenty o stromech, kde jsem po Munzarově vyprávění měl touhu první venkovní lípu požádat o ruku, tak tady se neděje nic. Josef Polášek je sice celkem příjemným nevlezlým průvodcem, ale co z toho, když žádnou přidanou hodnotu také nepřináší? Je to nevyužitá šance, jejíž nedostatky nedokážu exaktně popsat, ale u takového pořadu bych speciálně já měl hořet nedočkavostí, až bude další díl. Jenže nic takového se neděje. ()
Druhá série je ještě odbytější, než ta první. U té první jsem se ošíval, že mi kouzlo a atmosféra těch hospod zůstávají spolehlivě utajeny, bo pan autor jede mustr hodně faktů a dat z historie, až to divák přestává vnímat - něco málo současnost - případně ke konci zábavná historka, proložíme to záběry z dronu a honem dál. Jestli se nepletu, tak na jednu hospodu je pět minut. Za tu dobu místo planého tlachání lze natočit okolí, jak se lidé scházejí, bez komentáře vidět, co v té hospodě dělají, historii bych naopak vzal jen letmo, fakt stěžejní body (jak je stará, proč je oblíbená, za 45 sekund není o čem povídat), přidal bych víc na historkách štamgastů. A také mi vadilo, že v první sérii jdou jen po těch plzničkovských hospodách, ale ty skutečně historické a zajímavé v oblasti vynechají, neb se tam čepuje třeba Pegas nebo Schrott. Druhá série se snaží navštívit ještě víc hospod, ale často se o hospodě nedozvíme nic. Třeba v prvním díle jsme seděli po většinu času u plovárny a dozvěděli jsme se, které slavné osobnosti sem jezdily a jaké měly číslo kabinky. Popravdě, u tohoto pořadu je mi to šumák, to si nechejte na Regiony. Souhlasím s komentářem topi80. ()
Tento typ pořadu je velmi oblíbený napříč republikou a různými generacemi. Nedivím se. Jednak představuje klasickou českou zábavu a něco, co je pro náš národ velmi typické a jednak se rádi vracíme do minulosti s představou, že vše staré bylo lepší než dnes. Doba první republiky jistě byť řada hospod vznikla mnohem dříve. Josef Polášek jako typický Moravák je pak sympatickým průvodcem. Představí se v různorodých částech republiky a ozřejmí vznik hospod, jejich historii a původ, ke kterému se lidé vracejí rádi i dnes. V době čínských restaurací, různých bio kaváren a sport barů je typická česká hospoda s historií, dobře natočeným pivem a tou správnou atmosférou něco vzácného. Vždyť v dobách císaře pána a Masaryka se v hospodě řešilo prakticky všechno. Druhá série pokračuje ve stejném duchu a jsem si jistý, že těch hospod je a bude pořád dost. Možná by nebylo od věci představovat i bizarní podniky... ()
Pepa Polášek se pro tohle fakt narodil, v tomhle nádherném pořadu je opravdu ve svém živlu. Nesmírně zábavný a příjemný. Samotný pořad samozřejmě nabízí hromadu tipů na výlet, protože všechny hospůdky a podniky, které Pepa navštěvuje, jsou opravdu jednak krásné, jednak z nich opravdu dýchá úžasná atmosféra starých dob, jednak mají všechny do jedné nesmírně zajímavé příběhy a samozřejmostí je také zajímavé okolí. Tenhle typicky český pořad by klidně snesl i další sérii, je to fakt neuvěřitelně hezké, lidské a u srdce zahřívající. A vůbec nevadí, že pivo nepiju, tenhle pořad je úplně o něčem jiném. A také jednou z nejlepších sérií, které ČT v posledních letech natočila. Velké díky, nádhera! ()
Jakožto milovník všeho, co je staré (chápej ve smyslu vintage), jsem si Příběhy starých hospod užil. Josef Polášek opět dokazuje, že se pro moderaci takovýchto dokumentů narodil, je přesně tak příjemný a zároveň vtipný, jak si tato role zasluhuje. Hospody máme napříč republikou opravdu krásné, tu více, tu méně (U Fleků nebo U Pinkasů by měly být zapsány na seznam UNESCO, a nejen ty). A pokud v hlavách pracovníků ČéTé nevznikají nápady na druhou řadu, snad se dočkáme typově podobného dokumentárního cyklu. Samozřejmě opět s Pepou Poláškem. ()
Galéria (141)
Zaujímavosti (9)
- Melodie připomínající orchestrion v úvodu každého dílu je skladba s názvem „Hospoda“. Jedná se o část filmové hudby k filmu Růžové sny (1976). Nachází se na CD výběru filmové hudby skladatele Petra Hapky „V obrazech - hudby z filmů 1-3 / komplet“. (sator)
- V díle lze zahlédnou žluté zmrzlinářské vozítko, z jakých se zmrzlina tradičně prodávala již před moha lety. Jedná se o značku Piaggio Ape, původně VespaCar nebo TriVespa – tříkolové lehké užitkové vozidlo, vyráběné a uváděné na trh společností Piaggio jako adaptace firemního skútru Vespa. Vyrábí se nepřetržitě od svého uvedení v roce 1948 a nabízí se v mnoha konfiguracích karoserie, které slouží řadě funkcí. (sator)
- V průběhu cyklu se objevuje slovo štamgast, jenž pochází z německého „stammgast“, které se dá doslovně přeložit jako kmenový host. U nás tedy označuje stálého, pravidelného návštěvníka pohostinského zařízení. (sator)
Reklama