Ružové sny

Nadherny, lyricky podany snimek o zamilovanem postakovi Jakubovi a cikance Jolane. Oba hlavni protagoniste zaujmou na prvni pohled, at uz "panicky vzhlizejici" Juraj Nvota nebo pohledna 18-ti leta Iva Bittova. Zajimave jsou i vedlejsi postavy s Verou Bilou v cele, ci prostredi cikanske osady. Citliva kamera a hudba Petra Hapky krasne dokresluje pribeh postaka, ktery postupne ztraci sve idealy. V tomto pripade mi vubec nevadilo, ze forma zpracovani prevysuje obsah. Vyborna je scena, kdy se vesnicka tancovacka prostrihava s tancem samotne hlavni dvojice a hudbu kapely vystrida vrkani holubu. A jedna hlaska za vsechny: "Takovi jsou cikani. Kdyby ji nebil, rekla by... Nebijes me, nemas me rad". Jeden z nejlepsich slovenskych filmu. (10.03.2013)

Příběh o vesnickém pošťákovi, který se zamiluje do mladičké cikánky nemá chybu. Nemoralizuje, nepřeslazuje, ani romskou komunitu nemaluje v růžových barvách. Fakt se na to dobře kouká, i díky moc hezké Ivě Bittové. A celé to doprovází bezvadná Hapkova hudba. Jeden z mála dobrých slovenských filmů. (24.09.2007)

Poetika se filmu nedá upřít, hlavně díky snům hlavního hrdiny, kterého bezprostředně a přirozeně ztvárnil tehdy začínající Juraj Nvota. Cigánku, do které se zamiluje zahrála taktéž začínající Iva Bittová. Vadilo mě předabování českých herců Josefa Hlinomaze a Marie Motlové, když jejich pravý hlas znáte, těžko si na to zvyknete. Naopak Václav Babka a Libuše Havelková mluvili plynně po slovensky. Když spustili cikáni mezi sebou tu svoji hatmatilku, slovu jsem nerozuměl, ale asi to byl režisérův záměr. Růžové sny se zcela vymykají normalizační tvorbě sedmdesátých let, snímek mě ale upřímně moc nezasáhl. (13.03.2019)

Motív lásky (najlepšie mladých) ľudí z dvoch odlišných kultúr je tu s nami od Rómea a Júlie a Hanákove Ružové sny sú ich ďalšou variáciou. Tu nejde o to, či je jeden biely Slovák a druhá cigánka z osady, ale o kladenie prekážok netolerantným okolím a o ich prekonávaní hrdinami, s ktorými sa divák má citovo zblížiť. Takže Hanák nezobrazuje realitu nášho spolunažívania, respektíve nerieši primárne otázky rasizmu, tie sú iba kulisou pre milostný príbeh. Veľmi citlivo natočený a s niekoľkými peknými metaforami. Najhodnotnejšie na ňom je, že si vzájomnú odlišnosť uvedomujú aj mladí milenci. Ružové sny sú tak tiež podobne ako mnoho ďalších filmov viac príjemným snom, ako spoločenskou drámou. Iva Bittová hrá najkrajšiu Rómku v dejinách slovenskej a asi aj českej kinematografie. Tak ma napadlo, či by ju u nich doma nechali na pokoji, keď je tam nejaká mladá baba ukázaná ako neplánovane tehotná. (20.01.2014)

Růžové sny jsou malý orbis pictus: Hanák jimi syntetizuje různé společenské i individuální životní formy – s důrazem na mnohotvárnost ideálů, (zlo)zvyků i předsudků, které usměrňují mezilidské vztahy i poměr člověka k jeho životnímu prostoru. Úsporné obrazy se v plynulém, neupovídaném vyprávění, protkaném nenahodilými analogiemi (jež upamatovávají na plně nepostihnutelné correspondances, tajemnou stavebnost skutečnosti), přirozeně druží, svědčíce současně o všem – o životě, místech a snech, o pocitech, práci i láskách, o lidech, zvířatech a věcech – , a uvádějí tak do jednoho nerozdělitelného světa, jehož drolivost je jen zdáním, vyvolaným vlastní labilitou jeho obyvatel – herců i diváků. (22.12.2013)