Caligula

caligula. ztezi si pro svuj historicky snimek muzete vybrat lepsi osobnost. krome notoricky znameho zvoleni kone senatorem ma ve svem repertoaru nekolik dalsich vicemene zavrzenihodnych zalezitosti, jako treba incest nebo masove vyvrazdovani. nic zvlastniho. alespon pro tvurce caliguly z roku 1979 a jeho producenty z penthousu zcela urcite, a proto se rozhodli misto historicke inscenace natocit epicke porno z prostredi stareho rima, ktery byl mozna dekadentni, ale urcite ne TAK dekadentni, jako v tomhle zcela prumernem filmu. (18.05.2009)

Rozhodl jsem se vidět tu takzvanou "hardcore" verzi. Nikoli proto, že bych snad byl nějakým úchylem. Nýbrž proto, abych nebyl o nic ochuzen a aby moje hodnocení mělo maximální váhu. Z mého neodborného pohledu se jednalo o naprosto vynikající vykreslení dané doby. Čestný člověk byl špatný Říman. Bohužel se daná pravda zachovala dodnes. Respektive si takhle nějak danou dobu představuji já. Co si budeme povídat. V letech 37 až 41 přeci jen nebylo kulturní vyžití na kdovíjaké úrovni. Lidé mohli tu a tam zajít na nějaké ty krvavé hry, ale to bylo vesměs všechno. Není tedy divu, že se velké oblibě těšilo souložení, a to s kýmkoli, kdekoli a kdykoli. Kdybych v dané době žil, tak bych také souložil. Tento snímek je pornem, které disponuje tím vůbec nejlepším dějem, jaký jsem v daném žánru měl štěstí vidět, a proto jsem se zkrátka nenudil. Hadů, bobrů a kůzlatek vám před očima proběhne opravdu hodně, ale bylo to zkrátka nutné k navození té správné dobové atmosféry. Pozastavovat se nad tím je naprostá sprostost, kterou daný člověk poukazuje tak maximálně na svoji obrovskou omezenost. Pokud člověk ve zdraví neustojí pohled na pár pohlavních orgánů, tak potom není takový člověk ani kouskem duše schopný pochopit mentalitu dané doby, která ovlivnila a stále ovlivňuje naši dobu mnohem více, než si je většina populace schopna připustit. Zdejší moralisté by se měli pozastavovat spíše nad tím, proč se na této databázi objevují reklamy na vibrátory, které mají se světem filmů nulovou souvislost. Kromě sprosťáren snímek nabízí také vynikající příběh o moci a vším s mocí spojeného. Trošku mě mrzí, že si toho málokdo všimne. Možná by stačilo, kdyby se diváci nekoukali na snímek s plným šourkem, či vlhkým rozkrokem. (12.12.2016)

Málokterý film si to u puritánské zámořské cenzury slízl tak, jako právě Caligula. A přitom, uznejte sami, by jeden pohledal lepší znázornění zhoubného vlivu centralizované moci a špatné výchovy v jednom. Co Caligulu zásadně ozvláštňuje a vyděluje od ostatních historických velkofilmů - vyjma čitelného indexu nudistické kontroverze - je Brassova režie. Nejpříhodnější pojmenování, které k ní podle mého ideálně pasuje, je nepřítomná, resp. nepřítomně přezíravá (našla by se i stopa antické monumentálnosti). Ač má své neduhy v místy chaotickém střihu a nevzhledných úhlech kamery, nelze jí upřít značnou uměleckou hodnotu, a pokud ani to ne, tak minimálně snahu netradičně podchytit hedonistické dusno a gangrénu společenské dekadence. Abych byl upřímný, k úpadkovému a nemorálnímu dvoru nechvalně proslaveného titulního tyrana, kde to jen hýří sytými barvami, okázalým přepychem a násilím, si neumím představit výstižnější formu - každá jiná by byla příliš uhlazená nebo pro změnu přehnaně maniakální. Nad historickou věrností raději nepřemýšlím, byť by se jistojistě nastřádalo celé hejno vypasených much a mušek, které by bylo možno kriticky převracet ad infinitum. Nalijme si odtučněného mléka - nedostatky v tomto směru kompenzuje halda obnažených těl a artefaktů pohlavních orgánů. :)) Ovšem největší pochvalu si odnáší skvěle vytipovaný herecký ansámbl, v čele s pandémonickým Malcolmem McDowellem, který se (opětovně) doslova a do písmene stal svou postavou či zaživa se rozkládající Peter O'Toole. Pěkná to čeládka. Zajímavý to film. (díkybohu viděna režisérská verze) (17.10.2008)

Malcolm umí kmitat mechanicky i nad pomerančovou kůží. Takhle se to dělá, a já chrapoun furt otravoval s předehrou....Vynikající ztvárnění dekadence, která sem tam postihne kdekterou kulturu. Možná se zde leckdo odhalí téměř nad kotník, tak na to nekoukejte třeba s dědečkem, ať vám nepobryndá botky. Cinty některých expertů na téma - takhle to teda nevypadalo - odsouvám touto poznámkou: dejte mi absolutní moc a dostatek lidských prostředků, a uvidíte teprve péčko. Láska prochází žaludem, láska k moci i gonádami, o tom žádná. Toto je ztvárnění Říma nejen tak, jak vypadal před uprdelením ježíškomilů, ale i tak, jak si jej rád představuji já. (03.06.2012)

Tinto Brasse považuji za neškodného chlípníka, který si místo točení kvalitních filmů spíše zkouší najít hranici mezi erotikou, pornem a nudnou slátaninou. Caligula je něčím ojedinělý. Je to spojení historického dramatu s poměrně tvrdou erotikou, která má blízko k pornu. Otevřené scény může někoho znechutit a někoho naopak ještě více přesvědčit, že se jedná spíše o snahu rekonstruovat (a domýšlet) než se věnovat obvyklému způsobu točení cokoliv spojeného s historií. Malcolm McDowell nechává vzpomenout na svůj grandiózní výkon v Mechanickém pomeranči a navazuje dalším bláznem, kterým je sám velký Caligula. Vedle něj nezáří žádná velká hvězda neboť Peter O´Toole jako jeho filmový otec, musí být zbaven svého postu, aby na něj mohl nastoupit právě Caligula. Historicky je film věrný polyhistorika Suetoniuse, ale historici dnešní doby nad několika věcmi nevěřícně kroutí hlavou, ale pravdou se nikdy nedozvíme. Pokud divák dokáže překousnout a akceptovat erotický nádech filmu, který se vůbec nevyhýbá jakémukoliv pohledu na pohlavní orgán ženy či muže, ani nemá nic proti dvěma děvčatům nebo náznakům homosexuality, bude se pravděpodobně bavit nad očekávání. Film je chvílemi dost podobný Felliniho Satyriconu, když používá skoro divadelní záběry na obrovské pódium s místem pro děj. Některé tyto záběry jsou opravdu obrovské a film působí chvílemi až velkolepě a co teprve obrovská "plující" loď s mnoha muži a ženami ze všech vrstev užívající si a oddávající se milostným praktikám všeho druhu? (28.02.2007)