Život je krásny

Život je krásný zobrazuje podstatu optimismu ve filmu, respektive svým pozitivním vyzněním slouží jako vzor, jako hold životu, který je mnohdy utrpením. Capra svým režijním stylem podává líbivou výpověď, jež ale nesklouzává k naivistické povaze filmu. Jinými slovy – jakkoli se zdají být některé sekvence neuvěřitelné (George rozdává své peníze v bance, závěr), jsou podané přirozeným způsobem (podobně jako v Pan Smith přichází) – jako kdyby byly běžnou součástí každodenního života. // Nedokonalou, avšak potřebnou rovnováhu splňuje podnikatel Potter. Ten jak kdyby neměl v Caprově verzi světa místo, ovšem svým vyzněním plní účinný protiklad Georgova charakteru. Jeho zahořklost a veškerá špatnost jsou cizorodým prvkem, byť důležitým. Veškerá ''reálnost'' syžetu by nebyla tak reálnou, kdyby v ní nezůstával jediný záporný prvek či charakter. K paradoxnímu tvrzení, že Potter nemá ve světě místo, ale musí v tom světě být, přispívá několik činů, ve kterých Potter prohrává: především hlasování o existenci banky, vydání zatykače či závěr samotný. Vztah George a Pottera lze brát jako symbolický souboj mezi altruismem a egoismem, mezi filantropií a mizantropií. Ačkoliv se zdá být film celý nabitý kladným nábojem, není tomu tak – Capra efektivně zasahuje a nasazuje pochmurný tón. Podtrhuje tím pravidla snímku, obzvlášť to nejvýznačnější – onou depresivní sekvencí ještě zdůrazňuje jakousi nepostradatelnost George Baileyho. Podstatným faktem zůstává, že Capra neždímá z diváků slzy, nevynucuje si emoce. Jeho svět je vyobrazen s výjimečnou bezprostředností. // Malou poznámku chci věnovat i závěrečné pasáži, kdy George vidí svět bez něho. Jednak je celým vrcholem a jednak dokonale splňuje obrácená pravidla předchozí fikce. Alternativní ''bez George'' verze světa je pochmurnou vizí (samozřejmě v okruhu původního prostředí) ale zároveň vyjadřuje svébytný vrchol filmu. Svou nápaditostí a promyšleností zdůrazňuje ''správnost'' světa původního. // Film Život je krásný je pevnou strukturou, bez laciných odboček a přehršle epizod. Jak už jsem zmínil – nedonucuje k emocím, ale, a troufám si říct, že to zní ušlechtileji, donucuje nás věřit. (30.01.2011)

Dalsi z legend, ktera sla totalne mimo me. Pravdepodobne z duvodu az prilisne mainstreamove pozitivity a sablonovite nekonfliktnosti celeho filmu. Charaktery byly navic silene herecky nerealne, coz je ale problem mnoha kousku oldschool Hollywoodu plnem drama sasku zlate ery. Tezka prehodnocenost na csfd i imdb. 5/10 (15.09.2010)

Klasika. Miluji Jamese Stewarta a tady opravdu exceluje, sice trošku přeslazený závěr, ale jinak krásný příběh jako dělaný pro štědrovečerní rodinné posezení. (28.12.2012)

První třetina skoro pohádka, jen pro odrostlejší a  s vážnějšími myšlenkami, od druhé třetiny občas až depresivní drama (silná scéna u stromečku s rodinnou.), na posledních deset minut happy end na desátou.  Pokud máte náladu, na něco (zdravě a příjemně!)  patetického, a smířlivého, hůra do toho. A pokud ne, tak si vzpomeňte, že jsou Vánoce. Jenom bych si na sledování přibalil i specifické naladění na starosvětskou atmosféru. Ale mě se líbilo. Tohle je pro Vánoce čtyřicátelách let, něco jako Ozzákovy rolníci pro nultá léta  tohoto století.  ŽIVOT KAŽDÉHO OVLIVNÍ TOLIK JINÝCH ŽIVOTŮ.  (24.12.2021)

10/10 – Instantní láska. Natočeno strašně milým, lidským způsobem. Tenhle film nelze nemít rád a kdo to o sobě tvrdí, ten si akorát lže do kapsy. Jednoduše úžasná vánoční klasika, ze které ještě vůbec není cítit dnešní zkaženost amerického filmového průmyslu, kdy se řeší akorát, kolik co vydělá a podle toho se následně odvíjí, jestli to má cenu vydávat. Bodejť by ne, v roce 1946 se ještě i v America přistupovalo k filmům jako k umění a ne jen jako k snadnému prostředku, jak přes merchandise vylouhovat co nejvíce zelených papírků. Film vyšel původně ještě v černobílé podobě, ale později mu byla vydána i barevná verze. Naštěstí se nejednalo o žádné třaskavé barvičky, takže dobovou atmosféru zachycují výborně oba nátěry. Co hlavně dělá tento snímek tak nádherný, jak jsem zmínil, jsou dialogy. Scénáristé si museli skutečně máknout, neboť všechno co filmu chybí z hlediska dnešních technických předpokladů je bohatě vynahrazeno uvěřitelnými promluvami, jako vystřiženými z běžného života, které se nesnaží šokovat ani vzbuzovat přehnané emoce, jsou jen prostě poctivé, zábavné, milé a lze se s nimi snadno identifikovat. Vzhledem k horšímu obrazu to musel být právě zvuk, kterým se herci museli předvést a funguje to na výbornou. Okamžitě si díky tomu postavy zamilujete a vůbec nevadí, že tempo je pomalé a že se vlastně nic světoborného na plátně neodehrává, klidně byste seděli a poslouchali postavy spolu rozmlouvat celé hodiny navíc. Obličejem hrají ale také na Oscara a řeč těla je dotažená k dokonalosti. Hrozně se mi líbil i příběh, kde je sice na jednu stranu jasně dané, kdo je ten dobrák a kdo zlý škodič, ale vedle toho se řeší vážná témata jako smysl života, to, že nemůžeme vždycky mít to, po čem toužíme, sebevražda, důležitost přátelství a rodiny a tak dále. Něco takového je ve spojení s Vánocemi skoro nemyslitelné. Přesto to ale parádně zapadá do sebe. Jsem velmi rád, že jsem na It's a Wonderful Life narazil. Verdikt: „Doporučuju úplně každému, kdo má rad filmy, a doufá ve víc, než jen praštěnou zábavu.“ (01.01.2023)

Když vánoční kýč, tak takhle. Bezchybně sestavený příběh o člověku, který obětoval celou kariéru štěstí druhých (James Stewart opět v klasické roli dobráckého bambuly), a proto ho v okamžiku nejhlubší krize přijde podpořit samotné nebe. Řeknu Vám, mám na sladké happyendy vcelku alergii, ale ta koncová katarze mi pokaždé sevře hrdlo. (14.12.2010)

Kdyby hrál postavu George někdo jiný než James Stewart, asi by nebyl tak uvěřitelný i v pozitivních momentech, které jsou až těžko snesitelné. Snad Cary Grant by to ještě zvládnul. Ale právě díky Jamesovi je tohle tak krásné dílo, které by prostě měl každý člověk vidět. Je jedno, že je to dílo americké, tady se primárně ukazuje dobrota člověka a smysl jeho života. To samo o sobě je krásné a přetrvá generace. Alespoň ve filmu, když už ne tolik ve skutečnosti. (04.10.2014)

Famózní film s úžasným koncem. Nesmrtelné (30.11.2014)

Kdykoliv uslyším zazvonění zvonku, budu už na vždycky vědět, že nějaký anděl v nebi právě dostává křídla za zásluhy. Parádní vánoční klasika. Život je opravdu krásný. Filmu jsem pár věcí odpustila, protože ho mám moc ráda. Viděna černobílá verze a u té už zůstanu. (02.01.2019)

Těžkopádná polopatická moralita. 1) Zpočátku mě zaujaly hezké černobílé obrázky a docela vtipné (občas) dialogy. Poměrně svěží tempo si snímek udržel hodinu, pak se věci začaly zhoršovat. 2) Celá výpověď se změnila v pusté kýčovité melodrama. 3) Ale konec byl dojemný. (01.02.2019)

Tenhle film je v Americe považován za jednu z největších klasik a já už vím proč. Skoro až pohádkový příběh v sobě nese obrovskou dávku optimismu a naděje, které jsou potřebné v každé době. Život je krásný se stal nadčasovým filmem a lékem zároveň. Navíc zde James Stewart (který je spolu s G. Grantem největší mužská ikona starého Hollywoodu) podává jeden ze svých nezapomenutelných výkonů. 9/10 (17.03.2009)

Vážně nechápu, proč jsou zrovna z tohohle filmu všichni tak unešeni a poblázněni. Byl fajn, mírně nad průměr, ale se spoustou nedostatků v čele s přílišnou délkou, naivitou a natvrdlostí hlavního hrdiny ke konci filmu... (10.10.2018)

Film nádherný jako sám život. Klasika nejklasikovatější, kde je James Stewart v úloze životem těžko zkoušeného muže prostě úžasný. Film, pokud nemáte srdce z kamene, ve vás zanechá opravdu nádherný pocit a (snad) si uvědomíte, že i přes všechny těžkosti na světě přece jenom "Život je krásný"! (24.08.2008)

První hodina a půl je na 3 hvězdy a poslední půl hodina je dokonalá. (16.03.2013)

Aby som sa priznal na rovinu, na jednej ruke by som dokázal spočítať všetky romantické filmy, ktoré sa mi v živote páčili. A jeden z nich... ehm, je aj tento. Po všetkých stránkach je to tak dokonalé zachytenie medziľudských vzťahov a interakcií v nich, že by som to servíroval na raňajky, na obed aj na večeru Rosamunde Pilcherovoej a Daniele Steelovej nech už nepíšu také škváry a netočia tie ich kraviny, ľudia by prišli o mentálnu ujmu a aspoň by sa tieto kvázi spisovateľky k niečomu priučili. Je viac než zaujímavé, že táto snímka, hoci romantická je, má nespočetne veľa nápaditostí a v nej oveľa viac myšlienok ako len vzťah dvoch ľudí.a Ide vlastne, svojim spôsobom aj o silnú existenciálnu drámu ale rovnako aj ide o vianočný film, pri tom som ho v televízií nikdy nezaznamenal. Veľmi ma priťahovala colorizácia obrazu. Je to proste ten starý nádherný vizuál, ktorý vyzerá takmer, ako keby bol ručne maľovaný. Celkom ma tu prekvapil dvorný herec Alfreda Hitchcocka, James Stewart, vyzeral tu príjemne mladícky, jeho skvelý až divadelný výkon stojí rozhodne za zmienku. Veľmi cudný vzťah hlavného páru nakoniec vyvrcholí až do fantasy žánru ktorý pretaví nádhernú vianočnú myšlienku, (dobrým ľuďom, ktorý celý život pomáhali sa to raz vráti), do dokonalosti. Najlepší film roku 1946, Tak, ale zase som ich až s toho roku veľa nevidel............................... No dobre..... Nevidel som zatiaľ žiadny okrem tohoto . (29.05.2015)

Krásny Vianočný a hlavne ľudský príbeh. Mám radšej modernú kinematografiu, no tento film ma svojím vygradovaním úplne dostal. (25.02.2011)

Špojlér tu je. Abych řekl pravdu, příliš na mě tento snímek nezapůsobil... Mám rád filmy, které potěší na duchu, jenže finále Život je krásný pro mě představuje ztělesnění exponovaných klišé všech představitelných i nepředstavitelných zápletek se šťastným koncem, kde jsou doslovnost, semknutí se a optimizmus skvrnou na jinak slušně odvedené filmařině. Tak nějak jsem měl pocit, že sleduju závěr moralistického sitkomu Krok za krokem... (640., 22. V. 2011) (23.05.2011)

Tak dlouho jsem o Vánocích tento film chtěla vidět a když jsem jej letos sehnala a usedla před něj málem nábožně, tak jsem u něj usnula. Pomalé tempo vyprávění a vánoční únava vykonaly své a já přemáhajíc spánek jsem si film vůbec neužila. Ale já jsem to nevzdala a hned druhý den odpoledne jsem si ho zopakovala. A jeho krásu asi budu oceňovat tím víc, čím víckrát jej uvidím, už teď se na to těším. Že by hned? Už teď se mi po Georgovi stýská. (26.12.2011)

(viděno v roce 2009, názor psán ihned po zhlédnutí) Tohle je jeden z těch filmů, které jsou dnes považovány za klasiku, a já je prostě musím vidět. Navíc kvalitní režisér i herci, vysoká hodnocení, prostě není důvod se netěšit. Při koukání jsem si říkala, že to bude hezkých 80 %, prostě krásný film, ale něco tomu chybí. Jak šeredně jsem se pletla. Když chtěl George spáchat sebevraždu, všechno se obrátilo a film mě začínal uchvacovat čím dál tím více. Tak kladného hrdinu aby člověk pohledal, ale tady mi ten cukrkandl nevadil, naopak. Vykouzlilo mi to na tváři široký úsměv, na konci vehnalo slzy do očí. A to se u moc filmů nestalo. Sem tam se jako koření objevily vtipné scény, těch smutných tu ale taky bylo hodně... Film, který ukáže lidskou prostotu a to, že ne všichni jsou špatní. Film, který je nesmírně milý, čistý a lidský. Film, u něhož aspoň na chvíli přestanete na všechno zlé myslet a budete mít pocit, že život je přece nádherný. A co na tom, že zrovna nejsou Vánoce. (06.04.2012)

Krásně napsaná, natočená i zahraná americká pohádka, u které vůbec nevadí, že jí bude brzy 70 let. Hlavní role ušitá na míru pro nenapravitelného správňáka Jamese Stewarta a fantastická Dona Reed v roli oddané životní partnerky pro zlé i dobré časy. (25.05.2014)