Zvedená a opustená

„Zákon hovorí jasne: § 544. O prečinoch, uvedených v prvom odseku § 530, inými slovami o znásilnení a zneužití maloletej, to znamená o tom, čo ste urobili, platí: Manželstvom, ktoré páchateľ uzavrie s osobou poškodenou sa prečin napraví. Preto si ju musíte vziať.” • Práve tento promptný poznatok sa síce bezprostredne týkal Germiho divokého, vskutku atypickým spôsobom nadštandardného, temperamentného, talianskeho titulu: Zvedená a poškodená, no zároveň by som k nemu však pridal i tieto ďalšie prívlastky, a to zrejme v týchto nasledujúcich podobách: prefackanej, zdeptanej, poníženej, zamknutej, unesenej, vypočúvanej,... protagonistky Agnesy Ascaloneovej, ktorá si začala „vášnivý vzťah” s dotieravým jedincom Peppinom Califanoom, čo je v podstate hlavným spúšťačom nasledovných, nepredvídateľných a pomerne dosť šialených situácií s postupným pribúdaním ďalších postáv, medzi ktorými asi najviac vyčnieval Don Vincenzo Ascalone, ku ktorému bol originálny scenár asi vôbec najštedrejším, nakoľko bolo viac, než viditeľné, že si každú jednu scénu, v ktorej sa zakaždým vyskytol, zväčša (vy)užíval vo svoj vlastný prospech, až tým miestami trochu zatienil; ústredný, »zamilovaný párik« , (za)citovaný o pár riadkov vyššie, že svojimi častými a trefnými replikami, skrátka až príliš strhával na seba pozornosť, ale našťastie, ak to zoberiem, ako celok, tak sa táto «miska váh» postupne veľmi vkusne vyvážila, trebárs i s príchodom štrbavého, no o to viacej sympatického baróna Rizieriho Zappalàoa v podaní Leopolda Triesteho, ktorý sa podľa mňa svojim hereckým (kratším) prejavom, vyrovnal zrovna i tomu poprednému v podaní Saroa Urzìoa. • Osobne mi oveľa lepšie sadol režisérov predchádzajúci titul: Divorzio all'italiana, kde mimochodom debutovala i predstaviteľka Agnesy, čiže Stefania Sandrelliová, kedy sa rovnako rozohral podobný kolotoč samých, »scenáristických orgií« , ako aj v tomto ozvláštňujúcom prípade, pričom predtým dokonca i s prídavkom v podobe: Oscarom® oceneného, najlepšieho scenára s maximálnou, údernou razanciou... (26.08.2023)

Komedie?! Asi mě opustil smysl pro humor. Tragédie, drama, studie beznaděje, to všechno tenhle film je, ale komedie ne. Na Sicílii aspoň jednu atomovku. Vůbec nejhorší je, že víte, že kromě hlavní hrdinky máte litovat i její sestru, ale ona je tak nesnesitelná, ošklivá a hloupá, že jen doufáte, že brzo zmlkne a zmizne. Ne, nejhorší je, že Pepino to, co tvrdí, myslí vážně. Ne, nejhorší je vlastně to, že don Vincenzo dělá to, co dělá, protože je upřímně přesvědčen, že to je nejlepší možné řešení. Vlastně ... nejhorší je, že ten zákon o tom, co všechno zahladí svatba, byl nepochybně skutečný. (28.08.2010)

Ano, je to sicilské a ukřičené. Na "skvělou komedii" bych tento film nepasovala (nedokážu se pořádně bavit, když je šestnáctileté dívce nadáváno do děvek, její otec ji liská a zamyká v pokoji, kdy může a ona polovinu filmu propláče a druhou polovinu nemá k pláči daleko), spíše na skvělou přehlídku karikatur maloměšťáků. Dobrému jménu, stavěnému nadevše, je potřeba obětovat veškeré jiné zájmy, nezáleží na tom, čí. (23.02.2011)

Mnohem lepší než Rozvod po italsku, sice Mastroianni s Voskou byli skvělí, ale na dona Vincenza v neodolatelném podání Saro Urziho, fenomenálně dabovaný Zdeňou Štepánkem Il grande (netušil jsem, že nikdy byl v dabingovém studiu), prostě neměl, to je bez debat. Zatím co Rozvod trpěl nevyrovnaným sinusoidním tempem, Svedená hned na začátku zařadí pětku a na tu frčí skoro až do konce, na konci bohužel přeřazuje na čtyřku, ale to se dá odpustit. Nemám moc rád Rustichelliho styl, ale tady se mi jeho hudba moc líbila, jeho kombinace mafiózní a westernové hudby, plus perfektní kulisy polorozpadlých honosných paláců, to vše dokonale potrhuje kvality tohoto filmu. Tleskám vydavatelství Terran! (06.12.2009)

Od režiséra Pietra Germiho se mi trefil do vkusu už jeho povídkový film Dámy a pánové, proto jsem se s chutí podíval i na jeho o dva roky starší snímek Svedená a opuštěná. Opět se zadařilo a u filmu jsme se společně dobře pobavili. Tentokrát nejde o povídky, ale o tradiční film. Režisér se znovu ponořil do prostředí italského maloměsta, do skupiny jeho svérázných obyvatel a jejich mezilidských (a lehce sexuálních) vztahů. To mu svědčí náramně a v tom prostředí je jako doma. Svérázné postavy staví do výborných situací a dialogů… spíše hádek… neustálých hádek, které jsou energické a správně italsky a sicilsky temperamentní. Co může být pro chlapa horšího, než když zjistí, že mu zneuctili dceru? Ta si navíc odnesla následek! :-) No a vražda ze cti se v Itálii trestala jen mírně. Nebo to vyřešíme sňatkem, ale koho honem rychle sehnat? Zápletka jako dělaná pro italskou konverzační komedii. Některé situace a scény byly na pět hvězd, bohužel ke konci občas komedii nahradilo drama (noční můry ve snu) a film místy zvážněl. To bylo zbytečné, protože jako komedie fungoval naprosto výborně. (17.05.2024)