Zvedená a opustená

Ano, je to sicilské a ukřičené. Na "skvělou komedii" bych tento film nepasovala (nedokážu se pořádně bavit, když je šestnáctileté dívce nadáváno do děvek, její otec ji liská a zamyká v pokoji, kdy může a ona polovinu filmu propláče a druhou polovinu nemá k pláči daleko), spíše na skvělou přehlídku karikatur maloměšťáků. Dobrému jménu, stavěnému nadevše, je potřeba obětovat veškeré jiné zájmy, nezáleží na tom, čí. (23.02.2011)

Presvietená, prašná Sicília, plná upotených mužov, žien v čiernom a ich zvrátenej, pokryteckej morálky nemôže byť dobrou témou pre komédiu. Jedine v prípade, že by zobrazovala dávnu, rokmi prekonanú históriu. A napriek, že ide o film nakrútený pred pol storočím, nie som o tom celkom presvedčený. To je dôvod, pre ktorý som sa ani pri opakovanom sledovaní nesmial, skôr som pociťoval pocit trápnosti nad tým, ako niekde ľudia žijú. Nakoniec sicílske poňatie morálky a cti nie je iba fenoménom Sicílie, ale v miernejšej podobe sa vyskytovalo i u nás. Germiho film je nakrútený majstrovsky a moje váhanie medzi troma a štyrmi hviezdičkami nakoniec skončilo u slabých, ale platných štyroch. Zaujala ma aj typická hudba, ktorá mi pripomenula Leoneho spaghetti westerny. (23.02.2018)

Kvalitní satiricky zlomyslný pohled na tehdejší stav italské společnosti na Sicílii, jejich morálku, zvyklosti a zákony, často vycházející ze zastaralých tradic. Společenská váženost je často úměrně závislá na tradiční míře pochybné rodinné cti, za kterou se tvrdě bojuje. A to i za cenu vraždy při krevní mstě. Pokrytecká morálka je plná lascivních zvrhlých choutek, kdy je žena určena k neustálému nahánění a odmítání. Podlehnutí se rovná především jejímu poklesku na samé dno pokrytecké morálky, kdy jsou oběti veřejně zostouzeny a ponižovány. A to nejen oběti, ale celé rodiny, a jediným východiskem je krevní msta, která ale vše pouze obrací do začarované kruhu. Nebo složitá vyjednávání a zinscenování komplikovaných divadel pro veřejnost, aby se vše zdárně vyřešilo v rámci neměnné společenské prestiže. Velkou hru, plnou proměnlivých postojů ostatních účastníků hry, rozehrává Don Vincenzo Ascalone (dobrý Saro Urzì). V rámci zachování cti rodiny, své, i svých dcer. Nakonec s velkou pompézností a veřejně dosáhne svého cíle. Jeho dcera Agnese Ascalone (půvabná Stefania Sandrelli), je příčinou veškerého dění, když podlehne neodbytnému svůdci, do kterého je zamilována. Poté jím je odmítána, ostouzena, aby pak za něj byla velkolepě provdána. Z dalších rolí: svůdce Peppino Califano (Aldo Puglisi), snoubenec Agnesininy sestry, který se mocně vzpouzí pojmout svou oběť za manželku, Vicenzův syn Antonio Ascalone (Lando Buzzanca), vybraný ke krevní mstě na Peppinovi, ale naštěstí vyhrává jeho neschopnost komukoliv ublížit, Peppinovi zoufalí rodiče Amalia (Lola Braccini) a Orlando Califanovi (Rocco D'Assunta), střídavě se vzpouzející a domlouvající průběh divadla, chudý baron Rizieri Zappalà (Leopoldo Trieste), s nechutí odhalující svou roli v divadle, Vincenzův bratranec (Umberto Spadaro), právník radící s průběhem divadla, Agnesina sestra Matilde (Paola Biggio), nic nechápající původní snoubenka Peppina, policejní šéf Polenza (Oreste Palella), dohlížející na zdařilý průběh divadla, a Pasquale Profumo (Vincenzo Licata), prostředník setkávání obou rodin. Rozverné, vtipné, satirické, ale zároveň i smutné při pohledu na stav sicilské společnosti, jejich zvrácené morálky a falešného vyžadování cti i za cenu prolévání krve. A to vše s velkolepou vrozenou italskou dramatičností prožívání života. (07.07.2012)

Rodinná čest nezná slitování, někdy řve, někdy jen potichu šeptá, pomlouvá, zabíjí, má ráda lidský smutek, rozšiřuje strach, vidí chyby na druhých, nezná lásku, uzavírá se sama do sebe a netrpí výčitkami svědomí. Mnohde stále ještě hraje velkou roli a všude je velmi nebezpečná. Tento film je vlastně celý jen o ní. Naštěstí toto téma nepojal Germi tak vážně a okořenil ho nevelkým množstvím humoru. Zvlášť postava bezzubého chudobného barona je vyloženě legrační. Ono všechny postavy jsou zajímavé a navíc dobře zahrané, ale většina z nich nevyloudí na divákových rtech ani náznak úsměvu. Na SIcílii to zkrátka takhle chodilo a možná ještě stále chodí. Co takhle zpracovat toto téma v některé z muslimských zemí, kde je situace velmi podobná, ne-li horší? Odváží se k tomu někdo, nebo se všichni bojí nálepky "islamofob"? 95% (19.05.2015)

Poštěstilo se nám nějakou dobu žít na Sicílii a to přímo v Sciacca. Když jsme byli jednou na obědě v místní restauraci, tak tam měli na zdi obrázky z tohohle filmu a když jsem zjistil, že se to tady celé natáčelo, tak to byla jasná volba. Myslel jsem, že to bude hlavně komedie, ale spíše to bylo drama, které bylo okořeněno kupou vtipů. Ty však byly excelentní a tak jsme se zasmáli sice jen párkrát, ale zase od srdce. Byl to moc pěkný film, který nemá úplně happy end, ale dobře reflektuje tehdejší a možná i trochu dnešní život na Sicílii. (13.03.2022)