Jeden život

Skromný Nicholas Winton se jako hrdina nikdy necítil a o jeho zápalu během 2. světové války dlouhé dekády nikdo nic nevěděl. My dnes ale samozřejmě dobře víme, že v letech 1938 a 1939 organizoval v tehdejším Československu odjezdy židovských dětí do Velké Británie a obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici. Mladý londýnský makléř tehdy zachránil 669 židovských dětí. Nejprve se tak stárnoucí, celoživotní humanista Anthony Hopkins dostane během vyklízení pracovny ke svému starému albu, díky kterému ve vzpomínkách pronikne (a my s ním) do předválečných let, kdy coby mladý idealista překonává byrokratické překážky a bojuje za životy nevinných. Umně vyvážené flashbacky do předválečného období jsou fajn, ale to hlavní se dostaví až v přítomnosti Hopkinse, který opakuje, že za celým záchranným úsilím nestál zdaleka sám. Samozřejmě nechybí dojímající se tváře, tklivá klavírní hudba a nezbytný patos, který vyvrcholí idylickým (možná) čajem o páté u bazénu. Ale snést se to dá. Každopádně víc bych ocenil dokreslení onoho Wintonova zápalu. Motivace pomáhat OK, ale přeci jenom... tady se asi dalo zapracovat víc. Poučit z minulosti jsme se evidentně dostatečně nedokázali, ale od toho to posuzovat tady asi nejsme. Důstojný, solidní kus, jen těch aktuálních 86 % je docela dost přehnaných. (19.03.2024)

Chápem, že nie každý videl film Nickyho rodina, zďaleka nie diváci mimo Česka a Slovenska. Ja som ho videl a preto mi tento film nepripadal zas tak výnimočný. Výnimočný je tu akurát Anthony Hopkins, všetko ostatné má rezervy. Asi najviac ma zarazila stopáž. 108 minút pre film s takouto tématikou? O človeku, ktorý je stelesnením ľudskosti? Myslím, že N. Winton by si zaslúžil naozaj poctivý, min. 2 hodinový film. Neviem, no občas som mal pocit, že sledujem nejaký tv film, pretože výprava a celkovo scény z vojnových čias neboli nic moc. Najdojemnejšia je scéna z tv štúdia, tú však už poznáme zo spomínaného filmu Nickyho rodina. Celkovo je to film skôr pre divákov, ktorí netušia kto bol pán Winton. Ja osobne som čakal o čosi viac. Myslím, že si nezaslúži tak vysoké postavenie v top 300 naj filmov. Za tému áno, za spracovanie určite nie. Film 70%. Hopkins 100%. (26.05.2024)

Tak nějak jednoduše příjemný film, kde vlastně všechno funguje tak, aby to byl prostě fajn a tak nějak průměrně čtyřhvězdičkové úsměvné a zároveň vážné drama. Má to fajn stopáž a chce to říct něco důležitého a to se daří (a kdyby vedle mě na projekci neseděli samý idioti ze všech stran, co ustavičně čuměli do mobilů a povídali si spolu, bylo by to perfektní (mimochodem, je mi 16 a mám lepší vychování než tyhle padesátníci, to jsme ale zkažená generace)). Herci skvělý, především pak Anthony Hopkins, který svým klasicky skvělým výkonem, který tak, jak to poslední dobou dělá, proplétá veselejšími okamžiky (vtipného poťouchlého dědy) a pak najednou zvážní a zcela přirozeně vytlačí slzy. Což je taky důvod, proč tomu filmu přeci jen známku o něco zvyšuji. Protože když už mě ten film (i přes nepříznivé podmínky v sále) dokáže takhle tolikrát rozbrečet, je v tom něco víc. 8,5/10 více ZDE: p.s. čeština proplétající angličtinu potěší, aspoň se chvilku nemusí číst titulky (chudáčci američani, aby si nenamohli oči :D) (12.03.2024)

Kdo by neznal příběh Nicholase Wintona, jemuž se ve spolupráci s dalšími odhodlanými lidmi podařilo zachránit život 669 dětem? Jeden život je příběhově v podstatě jednoduchý film s jasnou strukturou, kde se účelně střídají dvě časové etapy oddělené půlstoletím, nicméně právě onen příběh dělá z filmu neuvěřitelně silný a jímavý zážitek, umocněný přesvědčivými hereckými výkony a přesným obsazením. Český divák jistě mj. ocení pražské lokace a množství českých frází, které ve filmu zazní. V závěru může film působit možná poněkud melodramaticky, nicméně tvůrci tím jen podtrhli skromnost "obyčejného" člověka, který dokázal neobyčejné věci. (17.02.2024)

Nazývajú ho britským Schindlerom, no tento film nie je tak výraznou poctou ako slávny Spielbergov film. Majstrovstvo Sira Hopkinsa bola tutovkou, jasnou voľbou, aby to dopadlo čo najlepšie. Scenár ale neponúka toľko pod kožu sa vnárajúcich scén, je to veľa o diskusii, vyjednávaniach a zaujímavej ukážke toho, aké ťažko bolo imigračné úrady presvedčiť, aby urýchlene udelili víza, nájsť pre deti pestúnov a sponzorov, len aby zúbožené deti náhodou nezaťažili štátnu kasu. Veľkosť filmu sa ukazuje až na konci - tu dokáže "povinne" dojať a zároveň sa dozvedáme, že vďaka Wintonovi žije na tejto Zemi aktuálne asi 6000 ľudí. Inak ale na tak záslužný čin mi prišlo spracovanie dosť chladné, takže teplo nájdeme len v slovách preživších: "Je to náš národný hrdina. Urobil láskavý čin a nikomu to nepovedal..." (Vera Egermayerová) . (21.02.2024)