Šurajukihime
Lady Snowblood
Réžia:
Tošija FudžitaScenár:
Norio OsadaKamera:
Masaki TamuraHudba:
Masa'aki HiraoHrajú:
Meiko Kadži, Kó Nišimura, Eidži Okada, Takehiko Ono, Mijoko Akaza, Jošiko Nakada, Hitoši Takagi, Akemi Negiši, Kai AtóObsahy(1)
Sayo se stala očitým svědkem přepadení a zavraždění svého manžela a synka, sama pak byla útočníky krutě mučena a několikrát znásilněna. Naplněna nenávistí a touhou po pomstě za své utrpení se vydala na cestu, na jejímž konci měli být všichni její nepřátelé do jednoho mrtví. Naneštěstí pro ni byla již po prvním aktu odplaty umístěna do ženské věznice, a její plány tak naznaly náhlého obratu. Touha po spravedlivém zadostiučinění byla ale tak neukojitelná, že ve vězení zplodila dceru Yuki, jež se měla stát dalším vykonavatelem její msty. Sama Sayo ale při porotu umírá a malá Yuki následně podstupuje tvrdý bojový výcvik a výchovu, jež ji učí, že jediným smyslem jejího života je náležitě krvavě pomstít zkázu své rodiny; po takřka dvaceti letech nelidského drilu se Yuki konečně může vypravit uskutečnit přání, za něž její matka položila život. Japonský snímek SHURAYUKIHIME se stal hlavním inspiračním zdrojem pro film KILL BILL (2003) amerického režiséra Quentina Tarantina. (kiddo)
(viac)Recenzie (130)
Japonský žánr "film pomsty" má striktní pravidla. PADOUCHOVÉ (*1*) krutě znásilní, umučí a zavraždí RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY HRDINY (*2* - někdy ne úplně všechny) -- po letech stíhání HRDINA (*3*), který se mezitím živí jako nájemný zabiják, konečně najde, kde (nebo pod kterou identitou) se skrývají *1* , kteří se obklopili POMAHAČI PADOUCHŮ (*4*) a pořídili si RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY PADOUCHŮ (*5*). Poté zbabělí *1* nastražují *3* do cesty *4* jednoho po druhém, a když dojdou, sejdou sami *1* hanebnou smrtí. Během masakru *3* zpravidla ušetří *5* -- které ovšem rodinná čest nutí sprovodit ze světa *3*. Poté, co zůstanou už jen *5*, jsou otřeseni, neb vědí, že *1* byli ti špatní a *3* ten dobrý, takže nezřídka zhynou vlastní rukou. Nakonec zůstane jen vrčet kamera, protože FILMOVÝ ŠTÁB (*6*) podlehne atmosféře a zachová se stejně. // Konkrétně tento film trochu vybočuje -- HRDINA je žena, film je zimní (odtud i název -- paní jménem Krvavý sníh), a ta krásná melodie -- Tarantino tento film v Kill Billovi rozsáhle láskyplně citoval, včetně samotné písně..... Shindaita asa ni tomorai no Yuki ga furu.... ()
Holt, Tarrantino si vie vyberat inspiraciu. Nebyt neho, tento film by som mozno ani neobjavil. A bola by to velka skoda,pretoze medzi filmami o pomste je tento jednoznacne jeden z najlepsich. Hlavny plus je pre mna jednoznacne hlavna predstavitelka, ktora skvelo stelesnuje krasu a nenavist v jednom. Ziadna zenska tvar, oprskana krvou nevyzera lepsie, to mi verte :) Jasna volba (ci skor povinnost) pre fanusikov Kill Bill 1 a 2. Jedina vytka je voci obcas prilis roztrasenej kamere. 9/10 ()
Stylová pohádka, které by určitě prospěl menší killbillovský tah, nicméně vizuál má skutečně příjemný a stejně tak strukturu. ()
Příběh pomsty už tu byl od dob Hamleta předložen na milión odlišných způsobů, ale i přesto stojí Lady Snowblood pořád za shlédnutí. Často jsem měl neurčitou chuť zkouknout nějakou japonskou řežbu a Lady Snowblood tuto touho naplnil. Je zde vše co jsem si pod tímto neurčitým pojmem představoval, skvěle napsané postavy padouchů i hrdinů, hrdinčin drsný trénink, postupné naplňování jejího cíle a potoky, zde spíš možná vodotrysky, krve/kečupu. Kýčovitě jednoduchý a zároveň jednoduše skvělý příběh je pak skvěle natočen, zahrán, sestříhán a ohudebněn. Japonská béčková retro řežba jak má být. ()
Tak už vím kde čerpal Tarantino pro Kill Bill :) Meiko Kaji pecka! ()
Pomsta, gejzíry krve, tvrdý výcvik, ústřední píseň, sněžné scenérie - je toho hodně, čím se nechal Tarantino inspirovat a co si vypůjčil pro svůj film Kill Bill. A já se mu nedivím, protože Lady Snowblood je velmi silný příběh o ženě, která byla zrozena jen a jen pro pomstu. Velká škoda, že po velice slibném rozjezdu docházel tvůrcům ke konci filmu dech, jinak by to bylo za plný počet! ()
Film, který se mi docela špatně hodnotí. Každopádně mě přes svoje stáří velmi příjemně překvapil. Nemám nakoukáno moc podobných filmů, tak nemůžu co do žánru srovnávat. Se samurajskými filmy Akiry Kurosawi se Snowblood srovnávat nedá. No a pak je tu ještě onen Kill Bill. Ale tady musím hned dodat že Lady Snowblood je mnohem serioznější film než Tarantinovo úmyslné "královské" béčko. Slušná je kamera i většina bojových scén. A pro mě překvapivě je zajímavé sledovat pohnutky hlavní hrdinky a proč se tak či onak v dané situaci zachová. ()
Yuki je vychována jako nástroj pomsty za svoji matku, která zemřela po jejím porodu. Quentin Tarantino si pro svoji inspiraci nevybral špatně. ()
Neuveritelne cerny humor. Zanry stirajici film, jez dohromady drzi silna komiksova "epika". Po mnoha strankach opravdu zajimavy pocin se zvlastni atmosferou. ()
Byla by to výborná parodie na samurajské filmy, kdyby to nebylo míněno vážně. Všichni zranění mají tlak několik desítek MPa, proto z nich krev stříká s neuvěřitelnou intenzitou. Jinak se jedná o neskonale užvaněný akční snímek, buď se v něm mluví, nebo stříká krev. A já jen nevím, která z těchto dvou vychytávek je horší. Jako celek je to umělecká tragédie. ()
Nejatraktivnější na Lady Snowblood je v dnešní době fakt, že byla hlavním inspiračním zdrojem Tarantinova Kill Billa. A z filmu mám pocit, že Tarantino veškerou její béčkovitost dal na druhou a povýšil ji do roviny odkazu, kde v podobě Kill Billa dosáhla kultovního "okamrku". Samotná Lady Snowblood pak vypadá, že je míněná více vážně. Všechno to prýštění oranžové krve pak působí poněkud rušivě a nepatřičně. Nemůžu přehlédnout skvělé momenty filmu, stejně tak ovšem musím místa přiznat občasnou filmovou nudu. ()
Výborný film!!!!!! NEuvěřitelně drsný film o pomstě, Yuki byla roztomilá. Film je neuvěřitelně neuprosný, a neodpustitelný. Jeden z nejlepších filmů tohoto měsíce(duben). Krví se tu rozhodně nešetřilo, příběh je vynikající a cesta pomsty ještě víc. A navíc výborná hudba. ()
Osudovější než Tarantinova variace... a přes všechny zápory výborné.. ()
Sněhová vločka dopadající na tvář novorozence odsouzeného k životu zasvěcenému odplatě. Poetika nerozlučně spjatá s krví a smrtí. Motiv, který je v japonské kinematografii častější než černoch v americkém filmu. Procházka s krvavou Sněhurkou, která kdysi vstoupila do vlhkých snů dospívajícího Tarantina, kde kromě ústředního motivu pomsty nezbývá místo pro nic jiného. Nejde o uvěřitelnost, koneckonců výcviku k oné nenávisti je věnována jen kratičká epizoda, nejde o příběh, ten je načrtnut v jediné přímce, záleží jen na utišení bolesti a uspokojivém zasunutí nabroušené čepele do těla provinilcova. Pohledně zpracované haiku, ale kult? Nevím. ()
Příběh o krvavé pomstě od ženy k ní přímo stvořené, zpracován v duchu téměř poetickém? Vůbec to nebylo špatné setkání s klasickým japonským filmem, i díky dobře zvolené (překvapivě) kratší stopáži ze strany tvůrců. Musím říct, že ta pro japonské filmy typická nízko položená kamera měla v kombinaci s barvami 70. let osobité kouzlo, příběh možná v rámci daného (sub)žánru tuctový doprovází ve výsledku nejeden sympatický prvek, ať už rozdělení na pěkně nazvané kapitoly nebo drobné nápady v některých scénách (klesající opona po scéně s oběšenou ženou), pravidelné vstupy vypravěče s komiksovými obrázky se mi také líbily. Čert by vzal, že se občas vyskytlo i hlušší místo, ale tedy... všechny ty akční souboje a všechny scény se samurajskými meči pro mě svou stylizací jakoby vypadly z úplně jiného filmu, který měl být stoprocentně parodií. Hektolitry krve stříkající ze všech raněných obětí ve stylu vodotrysku z fontány jsou totálně bizárdním prvkem, který v mých očích pohřbívá jinak celkovou důstojnost tohoto snímku a budí dojem nechtěné legrace. Žel právě tyto zásadní scény znižují celkové mé hodnocení, které jsem spočátku předpokládal vyšší. Na afektovaně podávané emoce ze strany japonských herců se dá postupně zvyknout, na rudé gejzíry z těl poražených si zvykat ale vážně nechci. 70% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) ()
Film kterým se inspiroval Tarantino u svého Kill Bill. Podobnost je zřejmá hlavně u stylu vyprávění a množství krve, která stříká z obětí. ()
Díky bohu, že si Tarantino vybral tuhle Japonskou pecku jako předlohu pro svůj fantastický Kill Bill. Lady Snowblood má na první pohled klasickou zápletku jako většina filmů o pomstě, ale není tomu tak, protože se nemstí jako ve většině podobných filmů hlavní hrdinka, ale její dcera, která je od malička vychována jako zabiják a v hlavě nosí jen myšlenku na pomstu. Vizuálně snímku nejde vůbec co vytknout a hlavně já osobně miluju kontras sníh - krev. Krví se v Lady Snowblood zrovna moc nešetří a krev ani neteče ona rovnou stříká ! Dále nejde nepochválit fantastickou hudbu kterou si určitě zamiloval i Tarantino a troufnu si říct, že tenhle snímek je průkopník v žánru o pomstě. ()
Japonské filmy mám rád, pokud pojednávají o osamělém mstiteli (v tomto případě mstitelce), mám je ještě raději. Kromě příběhu, osobité stylizace soubojů a nevtíravé hudby mne zaujala především bravurní kamera (snímání exteriérů stojí za samostatnou zmínku) a práce s barvami, které jsou chvílemi tak výrazné, až oči přecházejí. Jen si dovolím poznamenat, že tolik světlečervené a nepřirozeně působící "krve" jsem naposledy viděl v Argentově "Suspirii" :-). ()
Úžasně žánrově čisté (v rámci žánru "krvavá pomsta") a stylové. Atmosféra krvavého sněhu, kterou Tarantino "obšvihl" a skopíroval. Jsem zvyklý na asijskou kinematografii, takže mi na rozdíl od některých komentujících, pomalé tempo vůbec nepřekáželo. A vstřebal jsem se nový pojem: Exploatační film :). ■ http://www.youtube.com/watch?v=uUXW315ZHWw poslouchám stále dokola. ()
Áno, ako som v predchádzajúcej recenzii medzitým sľúbil, tak i následne učiním. To, že, akože, režisér Quentin Tarantino, si počas svojich mladých čias vo videopožičovni napozeral, vskutku abnormálne množstvo filmov, je všeobecne známym pojmom, ktorý by ste mali určite poznať...? Túto「činnosť」tak extrémne zdokonalil, ďalej i sakramentsky rozvinul, aby si ju ešte i poriadne namixoval do『obrazového koktailu』, z ktorého, mimochodom, doteraz čerpá, a veru, zrejme stále nevyčerpal úplne všetky možnosti. • V roku 2003/2004, natočil pravdepodobne jeho najlepší film s titulom Kill Bill Vol. 1 & Kill Bill: Vol. 2 , rozdeleným na dva rovné diely, premietané v kinách s odstupom niekoľkých mesiacov, a čo je k tomu zároveň asi najdôležitejšie je i to, že táto kópia, ak ju beriem, ako celok, sa v žiadnom prípade ani prinajmenšom nevyrovná svojmu ORIGINÁLU, vytvorenom pred rovnými 30. rokmi, práve teraz dobre uvažujete, nakoľko QT, že je Američanom, sa proste nezaprie, a tak nielenže vzdáva veľký hold Lady Snowblood pod taktovkou talentovaného režiséra Tošija Fudžitu, ale súčasne sa snaží z neho vyžmýkať čo najviac, skrátka, ako sa len dá, a presne to mu ide opäť fantasticky... • Na začiatok by už hádam aj stačilo, keďže momentálne akosi ani naďalej nemienim riešiť tohto neriešiteľného「filmového kradoša」, ktorý je odhalený donaha! • V poriadku, odteraz sa vari konečne presuniem i k tomuto『majstrovskému dielu』, z ktorého znovu čerpali i ďalší filmári naprieč časovou osou v podobe nasledujúcich dekád vo svetovej kinematografii, kedy sa tento výnimočne surový akčňák s thrillerovými prvkami, stihol zatiaľ vypracovať, ako「Učebnica žánru」pre nastávajúce generácie režisérov a fanúšikov. Mimoriadne si na tomto brutálnom snímku cením predovšetkým to, že ma totálne priklincoval do sedačky, čo sa mi už veľmi dlho nestalo, a pritom som ani neudelil maximálne hodnotenie, ku ktorému mu chýbalo len to, čo by divák sotva kameňom dohodil. Jednoducho povedané, užíval som si formu & obsah, ktoré boli naprosto kvalitne vyvážené, čo musím vychváliť. • Týmto zbesilým dianím ma neustále sprevádzala sympatická protagonistka, ktorej činy a skutky, majú od celkových sympatiíí, asi hodne ďaleko, ale ani to mi vôbec nezabránilo sa pozitívne naľadiť na jej vlnovú dĺžku, i keď s patričným obsahom gejzírov samej krvi, ktorá náramným spôsobom vystrekovala z jej obetí... Čiže, ak sa náhodou vášmu zraku väčšie množstvo tejto životne dôležitej tekutiny celkovo prieči, tak s vysokou pravdepodobnosťou by vám robilo jej vstrebanie velikánske problémy, tak tým pádom potenciálnych divákov predsa trochu varujem, aby nemali akési prípadné ťažkosti... V opačnom prípade všetkým vrelo odporúčam, aj keď to nie je nič extra príjemné. • Dalo by sa tiež rovnako i podotknúť, že v počine sa toho udiaľo naozaj dosť požehnane, na to, aký krátky sa zdal byť, s niekoľkými podstatnými zvratmi na svojom konte, vrátane hlavnej postavy Juki v podaní Meiko Kadžiovej, ktorá ma svojim strhujúcim, hereckým výkonom - celkom uhraničila, ešte by som sa jej chcel potom chvíľu venovať..., snáď sa to niekedy podarí? •『V jednoduchosti sa skrýva krása, a v tomto príklade to platí obzvlášť』 () (menej) (viac)