Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Vittorio StoraroHrajú:
Lou de Laâge, Niels Schneider, Melvil Poupaud, Valérie Lemercier, Yannick Choirat, William Nadylam, Elsa Zylberstein, Arnaud Viard, Jeanne Bournaud (viac)Obsahy(2)
Romantická komediálna dráma Zásah šťastím rozpráva o tom, akú dôležitú úlohu v našich životoch zohrávajú náhoda a šťastie. Fanny a Jean vyzerajú ako dokonalý pár. Majú všetko, o čom ostatní snívajú. Sú šťastní vo svojom profesionálnom živote, žijú v krásnom byte v nádhernej parížskej štvrti a zdá sa, že sú do seba rovnako zamilovaní ako pri prvom stretnutí. Ale jedno náhodné stretnutie všetko zmení. Keď Fanny stretne Alaina, svojho bývalého kamaráta zo strednej školy, nechtiac prepadne jeho neodolateľnému šarmu. Jej pocit šťastia a pokoja v idylickom manželstve sa naruší. S každým rande sú si Fanny s Alainom bližší a bližší... Rozprávačský mág Woody Allen sa vo svojom novom filme opäť s ľahkosťou a iróniou pousmieva nad ľudskou pochabosťou, bezradnosťou a zložitosťou vzťahov. (Magic Box)
(viac)Videá (3)
Recenzie (71)
Jean je slizký, žárlivý narcis a snob, až se nechce věřit, že na světě existuje žena, která by s ním chtěla být, ale budiž. Pozitivně hodnotím, že ve filmu z francouzského prostředí se mluví francouzsky, že tam prostě nenacpali angličtinu, jak se stalo zvykem. Bohužel z Paříže, kde se film hlavně odehrává, toho divák moc neuvidí, scény jsou většinou interiérové. I tak pro mě byl filmový výlet do romantické podzimní Paříže příjemný. ()
Je to skvělé, když dva veteráni (Allen a Storaro) natočí film, který sice motivicky vychází ze starších mistrových děl (Zločiny a poklesky, Tajemná vražda na Manhattanu, Match Point- Hra osudu), ale zase v něm zkoušejí formálně experimentovat (pohyblivá kamera, dlouhé záběry). Užil jsem si to báječně a znovu musím zopakovat: na co budu chodit do kina, až to tihle moji oblíbení tvůrci 80+ zabalí? Na Nolana? Ale, prosím vás... ()
Včera jsem to viděl podruhé v kině- v Ponrepu se tentokrát dokonce i tleskalo na konci. Woody je neuvěřitelný filmař a takových moc není. Žeru to, že umí odvyprávět film v 90 minutách (má pár výjimek ale jinak obvykle ano). Když jsem ten krásný mix deketivky, noir (James Hadley Chase by měl z tohoto filmu radost), drama a komedie, viděl poprvé tak jsem si říkal "úžasný, hned chci další." Co budu dělat když se nebudu moct jednoho dne těšit na další film (nebo povídku)od Woodyho? Kdo umí tak krásně psát lidské postavy, a mít je naprosto odkoukané- jejich manýry a myšlenky? Woody je jeden z nějvětších vlivů na mne a jeden z mých největších idolů. Doufám, že ještě nám něco odvypráví. Tohle byl o překvapivě na Woodyho optimistické což je dobrá změna. Nenechte si tohle v kině ujít- at' už Woodyho tvorbu znáte a milujete a nebo jí teprve nakoukáváte. ()
"Paní Fourier je teď bohužel na obědě. Prý bude pryč celé odpoledne." Ok, je to francouzský film. Pokud se mi ho budete snažit obhájit, tak to prosím dělejte jazykem, kterým obhajujete filmy Erica Rohmera, u kterého také nechápu jak se něco po všech stránkách tak nekompetentního může těšit oblibě. Na tom jak vypadají poslední filmy Woodyho Allena, Romana Polanskiho, Pedro Almódovara či třeba Andrzeje Wajdy bychom mohli konečně vybudovat nějaký argument pro stavbu nějakého režisérského starobince, kde by si tihle zasloužilí umělci mohli realizovat sami před sebou, protože sami sobě stejně asi nejlépe rozumí, jinak jsou úplně už odpojení ze světa. Roli Pihrta by tam asi plnil ten Polanski. ()
Jestli je to vážně naposled, tak jsem upřímně šťastný, že to dopadlo dobře. Že je to malý, milý i nemilý, kousavý, romantický, byť tentokrát jen minimálně ironizující Woody Allen. Nejde o tvůrčí revoluci a ani bych ji nechtěl. Co je ze začátku kulometná a výletní konverzačka, taková, jakých jsme od něj viděli desítky, ukáže postupně i temnější podhoubí a ani to není úplná novinka. Kdo má v paměti a oblibě Match Point nebo Kasandřin sen, bude jako doma. Překvapivě je tenhle Zásah lehkonohý, neuvěřitelně svěží a něčím zkrátka svůj. Snad za to může fakt, že je francouzštější než sami Francouzi, plný parádně hrajících neznámých tváří a přetěžko opakovatelný pocit, že je mi s tímhle filmem zase dvacet, stejně tak jako třeba šedesát. Nejvyšší hodnocení nedám ani jako symbol, na to bych potřeboval pocit, že se vzhledem k tématu překročily obvyklé divadelní hranice, ale celková spokojenost je i tak naprostá. ()
Galéria (236)
Zaujímavosti (9)
- V rozhovore s hercom Alecom Baldwinom cez Instagram Live v júni 2022 Allen naznačil, že tento film má byť dráma podobná Match Point – Hra osudu (2005) – a že ide pravdepodobne o jeho posledný film. (Arsenal83)
- Woody Allen dostal nápad natočiť tento film počas pandémie Covid19, keď pripravoval vydanie svojich memoárov a napadlo mu natočiť ešte jeden film v Paríži. Hoci ešte v júni 2022 oznámil, že Festival pána Rifkina (2020) bol pravdepodobne jeho posledný film, krátko na to oznámil, že chystá ešte jeden, jubilejný päťdesiaty v poradí. (Arsenal83)
- Natáčalo sa od 3. októbra do 15. novembra 2022 v Paríži. (Arsenal83)
Reklama