Festival pána Rifkina

Když jsem to sledoval v poloprázdném kině - kde se nikdo nezasmál jedinému vtipu (na rozdíl ode mě) - nemohl jsem se ubránit dojmu, že poslední Allenův film je už jen odlesk jeho dřívější skvělé tvorby (byť o jejím úpadku se samozřejmě mluví už dlouho), o čemž svědčí i ten nezájem publika. Ano, místy tam sice probleskuje starý dobrý Allen, a teoreticky bych i celkem byl ochotný vzít ten film na milost, pobavit se u něj, a ztotožnit se s některými myšlenkami či momenty, které se tam objevují. Ale ve výsledku mi ty postavy prostě jen přišly nepříliš přesvědčivé, děj mě moc nebavil, na Wallace Shawna mě vyloženě vadilo koukat - mimořádně nesympatický herec (neubránil jsem se myšlence, co by na něm někdo jako o 18 let mladší Gina Gershon proboha viděla - jejich filmoví manželé nemají absolutně nic společného), a hlavně je to prostě celé jen recyklát toho, co jsme u Allena už dávno viděli (a ne jednou - podobnost s dřívějšími Allenovými filmy bije do očí). Kdybych nikdy nic od Allena neviděl, asi by se mi Rifkin líbil víc, ale takto za mě bohužel jen skrz naskrz průměrný dojem - ta laťka z minula byla prostě nasazená příliš vysoko a už ji zcela jistě nepůjde překonat (pokud ještě Allen vůbec něco natočí). (12.10.2021)

Wes Anderson není zdaleka jediný, kdo své filmy esteticky piplá a zároveň tvoří svůj poznatelný rukopis - Woody Allen, ač jsem ještě neviděl větší polovinu z jeho "cinemanské" œuvre, se k němu taky očividně dopiplal. Tentokrát se vztahové problémy a romantika opět zabalily do jakéhosi milostného vyznání klasické kinematografii (pokaždé se má hruď dme, když danou narážku a odkaz poznám, byť jsem ji třeba neviděl; naopak ty nepoznané parafráze mě snad čekají do budoucna). Navíc se jedná o mile vtipnou a intelektuálně výsměšnou záležitost opět inspirovanou filmařským prostředím, které bych zazlíval snad jenom občasnou polopatičnost. Jinak tempo i dialogy jsou podle mě řemeslně vytříbené, nikterak nerušící v pozitivním slova smyslu. Zdejší tak nízké hodnocení mi přijde trochu záhadné a podceňující, jako kdyby si snad publikum zvyklo, že Allen je autorem něžných romantických komedií, a zapomnělo, že Allen je tvůrcem především chytrým. Což zase podle mě zapomíná on sám u jiných snímků, ale to je v tomto případě úplně jedno... Mých pět hvězdiček bude mít trochu jinou kvalitu než u Mafiánů, Pána prstenů, nebo Barry Lyndona, ale kdybych měl použít jediné slovo vyjadřující tenhle snímek, použiji banální "pěkný", protože je nejvýstižnější. Baskický San Sebastian jakbysmet. (02.10.2023)

Na Allenovi jsem nebyla v kině roky a jasně, pokud jeho tvorbu známe, můžeme zcela férově podlehnout dojmu, že nás stařík asi težko překvapí, přesto mi to sedlo, zajímalo mě to, smála nahlas, laskavé, tradičně sebeironické, plus romantika a sny, Christopher Waltz vystřížený ze Sedmé pečeti vyloženě zabil, hodnocení možná mírně nadsazuji, ale činím tak radostně, přišlo mi to jako osvěžující Woodyho epizodka, která spoustě lidem nedá nic, no mně nečekaně dobře padla. Hláška, že by Ježíš, jako syn tesaře neměl vstávat z mrtvých na Velikonoce, ale na Svátek práce, mi byla vyloženým políčkem, protože si říkám, jaktože jsem na cosi tak logického dávno nepřišla sama? :) (03.10.2021)

Allen předává své myšlenky s velikou lehkostí - podle mě jen s malu obměnou píše co sám prožíval v různých chvílích. Je skutečně nenucený a vtipný. Suchý humor hlavní postavy je vskutku hlavně v první polovině filmu velice trefný, téměř dokonalý ;-) Allenovým snům a představám lze v tomto filmu dobře porozumět - to nejlepší ze všeho, co jsem od něho doposud viděl. Příjemná atmosféra místa, pěkná kamera, pozvolna plynoucí příběh ... pohodový film :-) (08.10.2023)

Jestli byl předešlý Allenův film rozloučením s New Yorkem a tento má být rozloučením s kinematografií (a zároveň esencí všech témat, jimiž je tvůrce celoživotně posedlý), pak za mě spokojenost. Pouze ten představitel titulní role vypadal jako vodník z ilustrace v Kytici, jejíž výtisk vlastním, a to opravdu nelze brát jako kompliment. (24.11.2021)