Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejtragičtějších osudů filmu v dějinách kinematografie srovnatelný svým rozsahem snad jen s nikdy nedokončenými snímky Ejzenštejna nebo Ericha von Stroheima. Historie realizace snímku a tragické přerušení produkce se vepsaly do chmurné historie komunistického kina. Jedna z nejnákladnějších produkcí polské kinematografie byla sabotována v okamžiku, kdy byla natočeny již plné čtyři pětiny záběrů. Mystická sága z budoucnosti tak mohla být dokončena až za dvanáct let od započetí prací, ale nikdy již nebyla dovedena do zamýšlené formy. Svým vypravěčským potenciálem, epickou šíři a kolonizací Vesmíru byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase nebo postapokalyptickou sérii Mad Max. Nebýt ironie osudu, vizionář Zulawski jim mohl o pár let dříve sebrat vítr z plachet. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (22)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Upřímně? Lituju, že byl film nakonec dokončen a já ho zhlédl. A bohužel to ani zdaleka nezmiňuju jen kvůli chybějícím scénám (které opravdu nepomůže navodit pouhý režisérův komentář). Ať se na mě nikdo nezlobí, ale sledovat zhruba 2 a půl hodiny vyplněné: ubíjejícími a místy až nesmyslnými filozofickými monology šíleného rozsahu (o víře, bytí, svobodě atd.), maximálně otravným a patetickým přehráváním všech zúčastněných (přičemž hrabe pravděpodobně každé postavě) a neuvěřitelně nudným příběhem (ve kterém se pořád někam běhá, válí po zemi a jako bonus se sem tam něco stane a vy nevíte proč, jak, kdy, kde, kdo) je opravdovým utrpením a film jsem dodíval do konce jen a pouze ze zásady (nudit mě začal po cca půl hodině…takže šlo o velké přemáhání). A k lepšímu diváckému zážitku nepomáhá ani rušivý způsob natáčení (sledování dění okolo sebe za pomocí objektivu kamery je z počátku možná zajímavé, ale neustále trhaný obraz vás po chvíli přestane bavit…nebo alespoň mně začal vadit opravdu brzy). A výňatek z oficiálního textu distributora: „…byl tento monument považován za průkopníka na poli sci-fi, který by v původní podobě mohl trumfnout samotné Hvězdné války George Lucase…“ považuju skoro za urážku Star Wars. Tu 1* dávám za výborné masky, kostýmy a použití zajímavých filtrů. ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

"Jsme poslední, kteří si udrží moc, nebo první z těch, jež jsou bezbranní?" První den s tímto filmem jsem se chtěla zabít. Myslím, že je to celé stavěné tak, aby to totálně rozložilo mysl diváka. Já se opravdu musela dívat na fotky svých milovaných, abych se vrátila zpátky do svého těla. Ale miluju to. Zbožňuju ten způsob, jakým je film sebevědomý, jak cíleně používá ty nejosobitější prostředky, aby vytvořil tu nejsugestivnější možnou vizi. Tohle je film. Tohle je autorství. "Ne, ona není chorá. Je jenom obětí vítězství touhy nad rozumem." ♥♥♥ ()

Reklama

garmon 

všetky recenzie používateľa

...vadily vám někdy v Solaris alobalové stěny korábu? Mně ne. Tady na tom ty paruky taky ne. Šílená kvalita barev v (jediném dochovaném?) exempláři co je ke stažení na netu evokuje Jakubiska: zničené negativy Zbehovia a pútníci a Dovidenia v pekle priatelia, taky jeden dodělaný po X letech. V Na srebrnym globie je především novátorské snímání - přiznání snímání, případně simulace "snímání okem" (Enter the Void!), do toho "skákavé" střihy - sem tam vynechat okénko (5 Obstructions!). První polovina se takřka celá nese ve znamení reinterpretace mýtu o Adamovi a Evě. Druhá půlka je naplno ponořená do pro Zulawského typického halucinačního běsu s motivy pašijí. Přibývají postavy a zápletky, celé je to rozrostlé do obrovské epičnosti, žánr je neustále rozrušovaný kostýmy (K. Janda jako dáma třicátých let!), formu tříští i vstupy režiséra, který při záběrech současného Polska, či krajiny popisuje, co se mělo v ten daný moment dít, ale nestihlo se do zákazu panem Szcukou (pěkné jméno pro cenzora). Nejvíc filmu ale neškodí tahle vyrušení. Nepřesvědčivé jsou jednak dlouhé filosofické pasáže, pojímané většinou jako hystericko-epileptický záchvat herce, především ale nefungují chabou výpravou na dřeň odhalené pasáže à la Star Track – ten mezihvězdný patos, který uneseme v béčkové scifi nejde dohromady s krví Źulawského dramat, s filosofujícím zcizováním v postavách „herců“, nefunguje to ani s estetikou fantasy (ze Zaklínače jsem viděl první díl a byl pro mě synonymem určitého druhu špatného filmu – Na stříbrném glóbu je takřka celé jako Zaklínač, člověk se přes to musí přenést); smixované je to celé ke všemu ještě i s nábožensku tématiku (ne, toho pěkného ukřižovaného blonďáka oprskaného krví prostě NEMOHLI Poláci pustit – to hraničí s naivitou). Některé motivy, jako sex s mimozemšťanem, přenesl režisér bez vícera žvanění zcela ústrojně do následujícího Possession – loutka mimozemšťana (či co to bylo…) byla ale mnohokrát přesvědčivější. Bohužel – celé je to jen nákrok: pěkně drahý (10 let bez Polska, 20 do dalšího polského filmu). Zulawski se s neuvěřitelnou vervou pouštěl do věcí, které měnily podobu zažitého kina, které bylo obtížné dotáhnout, které měly minimum naděje na širší ohlas. Škoda, že to už zabalil. ()

Othello 

všetky recenzie používateľa

Mám pocit, že mé dosud nejsilnější filmové momenty (ať už v režii Gaspara Noého, Alexeje Germana, ebo kameramanů Lubezkiho či Benoîta Debieho) pramení odsud. Trudno byt' zritelem v momentech knižních monologů. Ve všech ostatních momentech omračujícím způsobem neuchopitelně intenzivní, bolestivé dílo, kdy vztah k němu jsem shrnul v našich soukromých trachtacích s uživatelem Bush13 "Vždycky mě Zulawskiho filmy tak nějak animálně nadchnou, ale napoprvé je prostě nerozlousknu. Ani si nejsem jistý, zdali je to správná metoda, jak s nimi pracovat. " Jo, přesně takhle se z toho vykroutim. Nachtmahr Kraftstoff. ()

JohnMiller 

všetky recenzie používateľa

Toto bol pre mňa zatiaľ ten najnáročnejší film aký som kedy videl. Toľko poetiky, filozofie a neuchopieľného deja som ešte, hádam, ani nezažil. Bola to báseň, s mnohými existenciálnymi múdrosťami, ktoré by som si radšej prečítal v čisto poetickom spracovaní ako pozeral na tak nepochopiteľné výjavy. Významný Poľský režisér Andrzej Żuławski, pre mňa známy filmom POSSESION, ktorý bol v Veľkej Británií zakázaný a umiestnený do vyše sedemdesiatky zakázaných video nasty. Ale pritom to bol nemierne silný poetický, surrealistický film, ktorý existenciálne poukazoval na konflikt, rozpad a rozklad vzťahu.. Snímka je tak psychicky ťažká, že hlavnej predstaviteľke trvalo niekoľko mesiacov, kým sa zbavila traumy z natáčania.... Ale vráťme sa späť k tomu to sci-fi, sa rozhodol, že nakrúti toto monumentálne sci-fi o kolonizácií iných planét, avšak režim mu prekazil jeho plány. Film sa nakrúcal ešte v 70´s rokoch, kým svoju skazenú ruku k dielu nepridali aj komunisti a tým, že snímka obsahuje nespočet veľa odkazov na kresťanstvo a vieru, bolo jasné, že im to v momente pretrhnú. V roku 1977 sa zastavilo natáčanie, všetky rekvizity im zobrali a zničili. Film sa ako tak dokončil, teda boli poskladané fragmenty, až v roku 1988. Prázdne miesta ktoré neboli dokrútené, sú pozliepané zábermi z mesta Krakov a iba okomentované režisérom. Ale tak či onak.. Myslím si, že ani to by tomuto kúsku nepomohlo, pretože je tak nezrozumiteľný, že sa na to nedá pozerať 2 hodiny v kuse.. Monotónne zobrazovania tých istých priestorov a pláží, stagnujúci posun, nezrozumiteľné rituály a celí dej, diváka iba uspávajú. Na jednu neobývateľnú planétu stroskotá vesmírna loď. Prežijú iba traja astronauti, žena a dvaja muži... Možno traja No a z nich sa zrodí celá obrovská kolónia ktorú sledujeme niekoľko storočí... A možno to tak nie je. Neviem. To sa s toho nedá pochopiť, keďže v rozhovoroch iba recitujú nejaké životné múdrosti a každou ďalšou minútou, je ich tam viac a viac. Množia sa ako králiky. Ak som správne pochopil ústrednú myšlienku, prišiel som na to vďaka záverečnému ukrižovaniu, tak tá znie, nech sa ľudské plemeno dostane, do hociktorej časti vesmíru, jej osud a bremeno sa bude opakovať stále. Náročné ale rozhodne som si to nevychutnal, tak ako som čakal.. Bohužiaľ ()

Galéria (21)

Zaujímavosti (2)

  • Těsně před dokončením filmu byl snímek násilně přerušen (znelíbil se konkrétně polskému ministru kultury). Své premiéry se dočkal o dvanáct let později. (ČSFD)
  • V máji 1988 bola na festivale v Cannes uvedená verzia filmu, ktorá otvorene priznávala, že je fragmentom. Chýbajúce časti boli zaplnené neutrálnymi zábery z vtedajšej Varšavy a Krakova a režisérovým voice-overom. Autor podľa vlastných slov nechcel predstierať umelé zalepovanie medzier: „Sú to diery v duši a tieto diery ani ja, ani nikto iný žiadnym zákrokom nezaplní." (Raccoon.city)

Reklama

Reklama