Uprchlíci
Les Fugitifs
The Fugitives
Réžia:
Francis VeberScenár:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Pierre Richard, Gérard Depardieu, Jean Carmet, Jean Benguigui, Stéphane Boucher, Michel Blanc, Isabelle Renauld, Jean Veber, Maurice Barrier, Anaïs Bret (viac)Obsahy(1)
Bankový lupič Jean Lucas chce po prepustení z väzenia žiť usporiadaným životom. Keď si ide z banky vybrať svoje úspory, stane sa svedkom jej prepadu úplne neschopným amatérom, ktorý si ho vyberie ako svojho rukojemníka. Je jasné, že nikto z polície mu neuverí, že sa stal obeťou neuveriteľnej náhody, musí teda vziať veci do vlastných rúk... (STV)
(viac)Recenzie (234)
Výborná francouzská komedie, kterou po několika letech natočil stejný režisér i jako americkou komedii :-) I když je originál určitě lepší, tak ani ta americká verze není nekoukatelná a pobavila. Jenom jsem si říkal, proč tohle všechno ? ()
Znamenitá komedie, kterou oceníte o to více, pokud jste viděli ubohý americký remake. Richard a Depardieu se sešli celkem třikrát a pokaždé to stálo za to. Největší hvězdou tohoto filmu ale pro mně nejsou ti dva, ale pomatený zvěrolékař, když ošetřuje Depardieuho. ()
Nejlepší film tandemu Richard & Depardieu. Komika, dojetí - postava Jeanne je miloučká a přesvědčivá a ústřední herecká dvojice taková, jak má být. Opravdový smích skrze slzy. ()
Film z vás ty slzy prostě vymáčkne, je jen otázkou, zda to bude díky geniálně bláznivýmu humoru a nebo citlivě dojemnému příběhu. Takovouhle bizarní kombinaci můžou zvládnout jen skuteční frajeři. Francis Veber, Pierre Richard, Gérard Depardieu a hudební mág Vladimír Cosma jsou ale přímo neskuteční frajeři, protože to zvládli takovým způsobem, až je jednomu líto, že do téhle "uprchlické" party nepatří. ()
Uprchlíci jsou nádherný film, asi jako plno filmů z Francie, které tam vznikaly v 70. a 80. letech. Do pokoje mi přinesl neuvěřitelně krásné emoce. Radost, smutek..přátelství. Tak krásné zážitky se prostě nedají zapomenout. Tak také vím, že nikdy nezapomenu na takovéto filmy a vždy pro mě budou mít velký kus v srdci. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $9,000,000║ Francis Veber je v takýchto zamotaných príbehoch o zlodejov úplne doma. Dokáže z nich vyťažiť takmer možné maximum zábavnosti a ešte k tomu okolo toho vystavať príbeh, ktorý strhne a dokonca aj dojme. Tá malá bolo roztomilá. Richard a Depardieu ako utrhnutí z reťaze valili kiksy. /80%/ ()
Opět spolu Richard a Depardieu a opět mě vůbec neuchvátili. Jejich humor je mi trochu z ruky a nechápu čemu se v některých scénách mám smát. Pierre Richard pro mě nikdy žádný velký vtipálek nebyl, takže smůla. ()
Stara dobra francouzska komedie - skoda, ze se pak americani opet pokusily (jako ve vetsine vybornych francouzskych komedii) o nepovedeny plagiat. ()
Větší blb banku ještě nepřepadl. Asi nejlepší "spolupráce" Richarda s Depardieuem; zajímavý vztah, kdy je na tom Richard extrémně submisivně a Depardieu mu bezostyšně tyká. Sázka na Pierrovu potrhlost a narážení hlavou do sloupu vychází bezezbytku. Ty dojemné scény ale přece jen mohly být poněkud prostříhány. ()
Takhle roztomilá holčička snad ještě v žádnym filmu nebyla. ()
Moje nejoblíbenější Richardovka! ;) ()
Pierre Richard a Gérard Depardieu je osvědčená dvojka a pod taktovkou Francise Vebera je to další solidní film. Zábavné dojemné s dobrým tempem. Humoru jsem sice očekával více ( Jsem nesmělý, ale léčím se je zatím nepřekonaný), ale kouká se na to hezky i po letech. 7.5/10. ()
Miluju scénu, kdy Richardova malá dcera sedí u zraněného Depardieua a hlídá ho. Je to úsměvné a díky podbarvení krásné hudby i neskutečně dojemné. Veber s dobrou přesností střídá scény "rodinné" s perfektními hláškami a tvoří tak jednu z nejvšestrannějších francouzských podívaných á la 80s. ()
Vyborna francouzska komedie, Veber proste tenhle typ filmu fakt umi. Pierre Richard i Gérard Depardieu jsou vynikajici dvojice, Richard je tak uzasnej ubozak, ze se to jen tak nevidi a Depardiemu drsnak taky sednul. Sice jsem se skutecne zasmal jen parkrat, ale presto se na to moc pekne koukalo. Skoda, ze se to ke konci zacne moc tocit okolo ty maly holky, pak uz to tak zabavny neni. Nicmene Veber dobre skloubil krimi, komedii a dojak. I kdyz to kvalit nejlepsich francouzskejch komedii nedosahuje, porad to je nadprumerna zabava. ()
Uprchlíci je jasná klasika a já, když ty dva kluky vidím na plátně, dostávám nostalgickou, že se dnes už nic podobného netočí. Ale kdoví, třeba je to dobře, protože takhle nám je z mysli nikdo jiný nevymaže. Není to nádhera sledovat Gerarda v roli namakaného, právě propuštěného vězně Jeana Lucase ve společnosti malého, zoufalého nešťastníka Lupiče s velkým L, Pierra Richarda ? A k tomu ta malá holčina s kukadlama, které se jen tak nevidí, trhlého zvěrolékaře nebo scénka s nervovým těhotenstvím, to jsou všechno věci, které jsou jen už tím doplňujícím kořením tak bezvadného filmu. Pro mě jsou asi nejznámější francouzští komici Louis de Funes a Pierre Richard. Každý trochu jiný. Jeden rozšiřuje mojí bránici svým sarkasmem, negativismem, despotismem a podobně a Pierre, přestože předkládá divákovi mnoho situací, které jsou směšné, tak mají svou hloubku a je v ní spoustu moudra. Díky za takové herce a filmy, které si můžu pustit i několikrát a nikdy mě neomrzí oproti jiným, které jsou třeba právě in. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Při vykrádání banky bych byl asi podobně úspěšný jako Francois Pignon, ale to není ten pravý důvod, proč mám Uprchlíky rád. Ono se totiž málokdy podaří namixovat komedii, kriminálku a drama do takového celku, aby se divák zasmál a přitom byl napnutý, jak to vlastně dopadne. Uprchlíci jsou důkazem toho, že to jde, i když si vzpomínám, že v mládí jsem se u tohoto snímku bavil mnohem víc, než při včerejší repríze. Avšak jeden primát musím tomuto snímku přiznat - vystupuje v něm postava potrhlejší, než Pierre Richard ve své nejroztržitější formě. Zdravím, doktore Martine a ne, děkuji, nechci utratit. ()
Dvojice nešika Pierre Richard a drsňák Gérard Depardieu opět funguje podobně jako třeba ve filmu Otec a otec. Já jsem se u týhle komedie slušně bavil, ale jenom tak do půlky. Pak se spíš hraje na city. Popravdě musim napsat, že americká předělávka z roku 1989 mě teda bavila víc. ()
Tahle komedie se sice neřadí mez ty nejlepší francouzský, ale to neznamená, že to neni zábavný, ba naopak, zábavný to je dokonale, dvojice Depardieu, Richard funguje výborně a vytváří spoustu vtipnejch situací a závěrečných 15 minut, kdy je Pierre Richard převlečen do ženských šatů prostě nemá chybu. Ale na 5* to neni ()
"Proč ti dva blbci neodjedou." Krimikomedie natočená s francouzskou lehkostí a vtipem, nechybí ani nějaký ten sociální rozměr, u starších francouzských filmů častý. Rozhodně nejlepší spolupráce ústřední dvojice. ()
Francouzské komedie z dvacátého století podle mne patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr v historii filmu mohl nabídnout. Mám je už od malička velmi rád a dá se říci, že jsem na nich vyrůstal, přičemž jednou z jejich nejvýraznějších postav tehdy byl Pierre Richard. Po právu jsem si jej zařadil mezi oblíbené herce a na každý jeho film jsem se velice těšil. Jedním z nich byl ten z roku 1986 a názvem Uprchlíci, v němž si tento geniální herec zahrál bok po boku s mladým Gérardem Depardieu. Nebyla to jejich první společná filmová činnost, když si spolu zahráli v komedii Otec a otec a musím konstatovat, že se jim oba filmy moc povedly. Tedy i režisérovi Francisi Veberovi, který natočil velmi mnoho úspěšných francouzských komedií, které se u nás za socialismu bez problémů hrály v kinech a poté na jednom ze dvou československých televizních programů. Co se týče filmu Uprchlíci, tak si nepamatuji, jestli jsem na něm byl v kině, ale asi nikoliv a spíše jsem ji viděl dvakrát v televizi někdy v devadesátých letech 20. století. Abych napsal zasvěcený komentář a správně jej ohodnotil, podíval jsem se na něj po skoro třiceti letech znovu a vůbec jsem svého rozhodnutí nelitoval. Od začátku se jednalo o příjemnou komedii, která by se dala rozdělit na dvě poloviny. V první oba zmínění hrdinové utíkali před policií a ve druhé je spojil zájem o malou dcerku jednoho u nich. Ale pěkně po pořádku. Vše začalo propuštěním lupiče Jeana Lucase (Gérard Depardieu) z vězení poté, co si odseděl pětiletý trest za vyloupení více než deseti bank. Chtěl se usadit, začít žít nový život, čemuž ale nevěřil komisař Duroc (Maurice Barrier), který jej kdysi zatkl a počkal si na něj před věznicí. Nicméně napravený lupič opravdu nechtěl páchat další zločiny a jako člověk, co myslel na svou budoucnost, prodal zlaté šperky a šel do banky, aby si založil účet. K jeho smůle zrovna tuhle banku v dané chvíli přepadl neschopný zoufalec Francois Pignon (Pierre Richard), kterého k lupičství donutila ztráta zaměstnání a touha po lepším životě pro jeho dcerku Jeanne (Anais Bret). V průběhu zpackané loupeže přijela policie v čele s nevěřícím komisařem a když si Pignon vzal Lucase jako rukojmí, bylo zaděláno na pořádný průšvih. Protřelý lupič vzal vše do svých rukou, aby je policie venku nezastřelila, protože mu bylo jasné, že nikdo nebude věřit v jeho nevinu. Když oba prchali v autě, nešťastnou náhodou životní smolař Lucase střelil do nohy a tak jej odvezl ke známému lékaři. Stárnoucí doktor Martin (Jean Carmet) však byl zvěrolékař a podle toho vypadala péče o pacienta. Scény v ordinaci byly podle mého názoru nejvtipnější z celého filmu, ale pojďme dál. U lékaře se následně objevila zmíněná dcerka, která po smrti matky už tři roky nepromluvila, ale Lucase si oblíbila a na tom byla založená druhá část filmu. Dcerka totiž nechtěla, aby od nich napravený lupič odešel a trucovala i v dětském domově, kam ji zavřela policie. Ta totiž uvěřila dopisu, který Pignon sepsal a v němž se ke všemu přiznal. Lucas tak byl očištěn a našel si novou práci. Vtipné bylo, že pracoval jako zámečník a odemykal zabouchnuté dveře. Pak začal navštěvovat malou dcerku Pignona, kterého stále hledala policie a jenž žil na ulici. Jednoho noci se oba nezávisle na sobě rozhodli malou holčičku z dětského domova unést, protože nechtěla jíst a hrozilo, že zemře. Po úspěšném únosu se film přehoupl do své závěrečné části, v níž se rozhodlo, jak navázané pouto mezi oběma muži a malou dcerkou bude pokračovat. Jak to celé dopadlo, to si už tradičně nechám pro sebe, ale mohu prozradit, že se mi více líbila první polovina filmu, přičemž ta druhá už byla více sentimentální. Celkově jsem však byl velmi spokojen, čemuž odpovídá i hodnocení. Suma sumárum, komedie Uprchlíci ode mne získala čtyři uprchlé hvězdy ****. () (menej) (viac)