Invalid

Slovenská óda na stylové absurdní černé komedie. A i náznak sociální satiry je přítomen. Zdeněk Godla coby Gabo, oděný v nacistické uniformě, sedí zadržený na policejní stanici v obklopení dvou vyslýchajících vyšetřovatelů a počíná vyprávět absurdní příběh o svém kamarádovi Lacovi, ze kterého se stal po pádu do kanálu bez poklopu pomstychtivý invalida připoutaný na invalidní vozík. Celá ta historka z jeho života je poměrně objemná, vine se celým filmem a u všech momentů z jeho života Gabo rozhodně nemohl být. Divák se postupně seznamuje s charakterem hlavní postavy. Ví o něm, že byl zaměstnancem muzea a vynikal v opravách všeho druhu. Jen není úplně zřejmé, co se na začátku semlelo, až byl nutný zásah policejního komanda. K rozuzlení se dostaneme různými dějovými oklikami v samotném závěru. Zasazeno do devadesátých let.  Natočeno je to schopně. Jonáš Karásek se celkem ve specifickém žánru vyzná a umí nasadit styl. Scénář je ale výraznou slabinou. Známý hudebník Tomáš Dušička, lze ho zahlédnout na začátku filmu jako velitele zásahu, když si sundá kuklu, prostě nedokázal přijít s něčím převratným. Slabiny jsou o to více znát také díky přetažené stopáži filmu, která sahá téměř až ke dvěma hodinám. Gregor Hološka ze Zdenkem Godlou utvořili solidní tandem. Chtěli by být i více komediální, jenže scénář vypráská několik hlášek a potom už se jede bez šťávy, skoro až nudně. Využití nacistické uniformy na cikánovi je extra bizarní vtípek. Další takové bomby už film nabízí pomálu. Gang, v němž se vyskytuje vlasatý Patrik "Rytmus" Vrbovský, silně zavání stylem Guye Ritchieho a v slovenských podmínkách působí poměrně trapně. A raper dostal ve filmu moc málo prostoru. Akční scény s drsným nádechem se povedly a jsou velmi zdárně natočené. Ve filmu se ale více plká než jedná, postupně se vytrácí náboj, který se vynoří až na konci. Režisér a spol. odvedl styl, co slovenské kinematografii chyběl. Jenže v porovnání se západními produkcemi se velký filmový objev nezrodil. 6/10 (06.07.2023)

Možná se tvůrci, z nichž scenárista vydal údajně i komiksovou verzi, inspirovali v Takových normálních vozičkářích, nicméně Invalida za mě svého maďarského předchůdce překonal tak o jeden a půl stupně (možná i dva). Snad jediné, co mi občas vadilo, bylo množství vulgarismů, které sice k sociální vrstvě a do jisté míry i vybraným situacím seděly, ale v pár scénách jich už na můj vkus z úst hlavní postavy přeci jen šlo přehnaně moc. Jinak mě loňský hit Jonáše Karáska chytl díky rozehrání napínavé žánrové zábavy s humorem a svižným tempem už od prvních scén. Svérázné postavy v akci s nahláškovanými dialogy zavánějící Guyem Ritchiem, politická satira vtěsnaná do postavy prohnilého politického kandidáta jako u Mockyho a vývoj zápletky s plánem pomsty občas evokoval (v romské osadě i atmosféricky!) až western, nicméně všechny tyto i další ingredience s lehce mozaikovým vyprávěním v retrospektivě dokázal Karásek zručně zamíchat do hravého a osobitého stylu, který jenom podporoval vyloženě absurdní vývoj děje s černohumornou nadsázkou. I dramatické situace (kromě střetů s mafií i např. toho manželského mezi Lacem a Zdenou) nejednou vyústily do humorných perel a přinesly vtipy, díky nimž jsem se stále více nečekaně smál i nahlas. Hodně mě v dialozích bavily i narážky na vše možné ze slovenské a české kultury včetně písňové a literární tvorby a samostatně roztomilým, téměř jako z jiného filmu s mkrnutím po starší době, byl detektiv FF s plně realizovanou spisovatelskou zálibou. :) A závěrečná scéna mi svým rozehraným konfliktem (zájem o hudbu vs. zájem o klid a rozhovor) v kavárně přišla geniální – absurdně vygradovaná naprostá maličkost se střetem dvou preferencí, jakou i sám ze svých pubertálních prožitků pamatuji... a není to jediný prvek, díky čemuž mi Invalida, v jedné z rovin zajímavý obraz porevolučních 90. let, připadal nadčasový. [85%] (05.04.2024)

Parapomsta v paradigmatu devadesátek. Film bez bariér o bariérách kolem nás, občas černý jak díra v zemi bez deklu. Slovakian Guy Ritchie se sociální glosou, zahradním grilem z kanálového poklopu a bez starostí o drahé hadry. Napsat něco vtipného bývá jen část úspěchu. Vše je potřeba prodat na desetinu přesným timingem a způsobem projevu a tady se to i díky nedabovatelné „záhoráčtině“ daří. Ásal, ásal, to je šanca premenená.. (31.07.2023)

Invalida coby černohumorná "gangsterka" o nepravděpodobném mstiteli a vykonavateli práva se veze na obdobné tematice jako Staříci či Teroristka, zároveň však z filmu sálal vliv americké produkce. Hereckým tahounem celého příběhu je především Zdeněk Godla, kterému role upřímně natvrdlého Gaba sedla jako ulitá. Líbilo se mi zasazení do 90. let, které se tvůrcům podařilo vesměs dobře využít - ať už šlo o nevkusné oblečení, "magiče", či prostředí videopůjčoven. Vedle výpravné nostalgie chválím u filmu i výběr hudby. P. S. "Všechno to začalo tím poklopem..." (08.06.2023)

po traileru sem úplně nevěděl co od Invalidy čekat a nakonec sem velmi příjemně překvapen. Karáskovi se tady totiž velmi dobře míchat sociální drama a hodně černou a chvílemi dost bláznivou komedii, přičemž ani jednou nesklouzne do vod, kdy by si divák řekl že je to už přes čáru. Nevím do jaké míry je to náhoda, nebo jsou Karásek s Dušičkou takoví frajeři, ale takový cit pro "rovnováhu" se v československých vodách zas tak často nevidí a podobné pokusy buď překročí hranci kdy už to není zábavné a vtipné a nebo neudrží tempo a začnou hrát na jistotu. Velmi dobře tu navíc funguje atmosféra devadesátek s dobře zvoleným dobovým soundtrackem a samozřejmě také herci. Tam si největší prostor kradou Gregor Hološka a Zdeněk Godla a nutno říct že zaslouženě...80% (08.07.2023)