Americké Psycho

Pohled na bezcitný, odcizený, snobský svět, kde všichni jsou do určité míry pošramocení, ale Patrick Bateman je pošramocený zdaleka nejvíc. Jeho porucha (nejspíš sociopatie?) je tak závažná, že ke konci už jsem si říkala, jestli skutečně nebyla většina z toho spíše halucinace založená na jeho vnitřních choutkách, než aby byl opravdový sériový vrah. Ale těžko říct. Film zanechává diváka trochu zmateného, ale každopádně je to silné kafe. Na jednu stranu mi přišel pohled do psychiky takového narušeného člověka zajímavý, na druhou stranu to bylo tak kruté, chladné a plné beznaděje, že to na mě bylo chvílemi moc. Někdy to však hraničí s absurditou natolik, že je to místy dokonce vtipné - například ta šílená povrchnost a předhánění se ohledně firemních vizitek. Filmu nelze upřít, že je to pozoruhodný náhled do určité extrémní společnosti, která plodí "defektní" jedince, ale určitě to není pro každého. Jsem ráda, že jsem to viděla (navíc Christian Bale je skvělý), ale svou mírou zvrácenosti a oproštění od emocí to určitě není typ filmu pro mě. ~(3,3★)~ (15.03.2021)

O tomhle filmu jsem slyšel už před lety, ale dokonale mě odradil svým béčkovým plakátem (jasně - přitom taková blbost, ale já na to prostě dám). Když jsem se k němu tedy konečně - po dlouhých 17 letech od jeho premiéry - dostal, zjistil jsem, že mě to hodně bavilo, byť toho béčkového dojmu jsem se částečně nemohl ubránit ani při jeho sledování, a ten film v mých očích snižují dvě věci: to, že to natočila ženská (navíc mně naprosto neznámá, a když se dívám na její filmografii, tak to mé mínění o ní nijak nezvyšuje, naopak), a za druhé fakt, že se v tom filmu nevyskytuje žádná hezká holka - všechny herečky do jedné jsou zde vyloženě nehezké, což je minimálně zarážející. Co mě tam naopak bavilo asi nejvíc, byla skvělá kamera, výtečný hudební doprovod (všechny repliky hlavní postavy o hudbě jsou strašně zajímavé a skvělé), a především pak v první řadě famózní herectví Christiana Bala, který je zde naprosto fantastický a očividně si tuto roli hodně užil. (Velmi pozitivně hodnotím i to, že byl době natáčení stejně starý jako postava, kterou ztvárnil - snad na nic nejsem víc alergický, než na to, když je příliš starý / mladý herec obsazený do role, které věkově absolutně neodpovídá). Překvapivě mě tam bavil i Willem Dafoe, ačkoli ho jinak moc nemusím. Ještě mě na tom filmu trochu zarazilo, že mě uvedl částečně ve zmatek - asi jsem to úplně nepobral, jak bych měl, ale nakonec mi to nebránilo si ho užít. Čili u mě dobrý. (28.05.2017)

Vzhľadom na to, že som čítal román, oceňujem, že si Mary Harronová dala pohov (tj. na nastreľovač klincov v akcii ani nepomyslela) a nesnažila sa byť taká "ellisovská", ako sa len dá. Slovom "ellisovský" tu označujem jednak extrémne vysoký stupeň násilia, jednak rafinovanú naratívnu skladbu románu. Z popisovaného násilia mi prišlo fyzicky zle , takže som si povedal, že ten román je buď geniálny alebo je to absolútny šrot. Keď som sa spamätal a román dočítal, usúdil som, že a) je správne. Ellis používa tri línie (vo filme použité veľmi uvážlivo): lineárnu schému príbehu kombinuje s estetikou extrémneho kontrastu, ktorú na jednej strane predstavujú dráždivo nudné pasáže vyžadujúce skôr abstraktné vnímanie a pasáže dráždivo "akčné", v ktorých je dôraz položený na neznesiteľnú konkrétnosť. Tento postup perfektne reflektuje "emocionálne kubistický" svet antihrdinu. Harronová (mimochodom feministka) tento svet rešpektuje, nesnaží sa byť "lepšia" ako Ellis a vyberá si z neho jednotlivosti, ktoré ju dovedú k parádnemu finále, ktoré väčšine ľudí z nejakého dôvodu pripadá enigmatické. Chápem, že mnohí majú s literárnym i filmovým Americkým psychom problém, ktorý má čiastočne na svedomí žánrový mix, ktorý navyše postupne naberá ďalšie vrstvy - príbeh čoraz väčšmi prechádza zo sociálno-kritickej drámy s prvkami vlažného hororu do patetickej frašky, čo vrcholí v závere, kedy je antihrdina úplne perplex - jeho ego je absolútne ponížené, keďže mu nikto neverí. Áno, s určitými ľuďmi sa spájajú alebo naopak nespájajú určité modely konania a myslenia. Mne toto posolstvo pripadá absolútne mrazivé. Prostredie wallstreetskych monštier odrazu ustupuje a vnímame len masku s dokonale blazeovaným výrazom, ktorá má ku skutočnosti bližšie, než si v prvej chvíli myslíme. I keď to je maska naozaj krásna. (21.07.2005)

Christian Bale coby novodobý Ted Bundy (a jehož rovněž neopomene zmínit v jednom ze svých hloubavých proslovů:) exceluje v jedné ze svých prvních velkých výrazných rolí. Jeho kreace narcistického, metrosexuálního, chladnokrevného a psychopatického fešáka Patricka Batemana je úchvatná a pro mě se jedná o jednu z jeho nejvýraznějších a nejlepších rolí. Bateman je charakterní chlapík s osobitým stylem. Spousta nezapomenutelných brutálních a černým humorem obdařených scén (Bateman obdařuje okolní osoby svou hudební naukou či rezolutními názory, divoká honička s motorovou pilou, Paul Allen v bytě a "akce" s pláštěnkou a sekerou či kultovní scéna s vizitkami). To vše je doplněno o stejně laděné vtipné hlášky. Podmanivá hudební stránka i songy, zejména parádní "Hip To Be Square" od Huey Lewis and The News dodává filmu ten správně krvavý "říz." Jako Batemanovi kolegové z Pierce & Pierce skvělí Jared Leto, Josh Lucas či Matt Ross. Zde jsem také prvně zaznamenala zajímavou tvář Chloë Sevigny. Ale dost věcí pro mě zůstalo nepochopeno, zvláště závěr. Dle internetových reakcí je zřejmě na samotném divákovi, aby si příběh i jeho závěr interpretoval vlastním způsobem."Zatmělo se mi před očima. Ten typ, ten tisk, ten papír. Ježišmarja, on má i vodoznak!", "Musím vrátit videokazety." :) (08.05.2006)

Satira na americký sen. Zkoumání hranice mezi šílenstvím a úspěchem. Krásní a úspěšní. Zlomová role Christiana Balea.. Tenhle živočišný druh je docela zvláštní. Nosí značkové obleky, jsou posedlí kvalitou, diskutují nad sklenkou něčeho ostřejšího, ochutnávají drahé delikatesy, řeší elegantnější vizitky. A chovají se neuvěřitelně nadřazeně. Spisovatel Bret Easton Ellis kritizuje odlidštěnou vyšší americkou společnost, která na bezohlednosti doslova ujíždí. Román zaujal Mary Harron a vypíchla svini největší – shnilého finančníka Patricka Batemana, který po večerech rád bere do rukou sekyru nebo motorovku. Nejde jí o usekané ruce nebo rozdrcené lebky, všímá si toho kolem, té znepokojivé prázdnoty, posedlosti i třeba těch šílených Batemanových hudebních přednášek, z kterých mrazí. Škoda, že ta svěžest a nápaditost nevydrží i v druhé polovině, deprese nebo katarze víceméně chybí, vyběhnou titulky a řekneme si: „Jo, docela zajímavé.“ Takže nakonec zbyde především Baleovo jméno, který je jednoduše skvělý. Jeho přecitlivá, puntičkářská a soustředěná poloha se řadí mezi jeho nejlepší role. A mně se nakonec tohle existenciální podobenství docela zamlouvalo. (24.03.2015)