Zamani barayé masti asbha
Réžia:
Bahman GhobadiScenár:
Bahman GhobadiKamera:
Saed NikzatHudba:
Hossein AlizadehHrajú:
Ayoub Ahmadi, Rojin Younessi, Amaneh Ekhtiar-dini, Madi Ekhtiar-dini, Nezhad Ekhtiar-dini, Kolsolum Ekhtiar-dini, Karim Ekhtiar-dini, Rahman Salehi (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut Bahmana Ghobadiho, režiséra oceňovaného filmu Želvy mohou létat (2004), vychází z jeho krátkometrážního dokumentu Žít v mlze (1999), který získal několik cen na mezinárodních festivalech. Název dokumentárně stylizovaného snímku poukazuje na bizarní reálii týkající se života na hranicích Íránu a Iráku. V hraničních horských oblastech Íránu je počasí natolik nehostinné, že i tažná zvířata dostávají alkohol, aby vůbec fungovala. Režisér do daného prostředí zasadil realitou inspirovaný příběh o těžkých životech dětí z kurdské rodiny. Po smrti rodičů přechází starost o mladší sourozence na dvanáctiletého chlapce. Jeho tělesně postižený bratr potřebuje operaci, kterou ale mohou provést pouze v sousedním Iráku. Tak se děti vydávají na tvrdou pouť přes hory. Sugestivní snímek o rodinné pospolitosti navzdory krušným podmínkám získal dvě ceny v Cannes. Natáčelo se v reálném prostředí a hlavní i vedlejší postavy příběhu ztvárnili neherci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Drsný, zneklidňující, vyvolávající proudy myšlenek, lítosti a smutku. I moje kočka se má lépe, než tyto děti na hranici írán-írák...Spíše než film, je to dokument o každodenním boji o přežití.Nutno vidět a přehodnotit své nároky na život někde v srdci evropy... ()
Silný autentický příběh, který je tvořen formou dokumentu, což mě vadilo a nepřesvědčí mě to změnit hodnocení přes svou syrovost a dojemnost. Velké plus pro kameru, která dovedla neherce pozměnit na hůře hrající herce a také pro scenérie překryté příběhem. ()
Už dlouho mě žádný film takhle dokonale emotivně nerozje*al.... Všeho si teď vážím víc než předtím. ()
Na íránsko-iráckých hranicích žije rodina, která ztratila matku a jejíž otec se živí pašeráctvím. Když i on při jednom z přechodů hranic zemře, je na nejstarším muži z rodiny, aby se stal hlavou rodiny. Nejstarším mužem je však ještě velice mladý syn. ()
Hviezda za opité mulice. Možno keby to bol dokument. Korytnačky môžu lietať je FILM. Toto je šit. ()
Zvláštní. Jako by to nebyl hraný film, ale spíš dokument. Člověk se dívá, spoustě věcí nerozumí, ale vidí opravdu živé lidi - své bližní. ()
K tomuto filmovému dokumentu - je to hooodně drsný příběh. Vnímáte ty těžké životy všech zůčastněných neherců, u dětí je to samozřejmě citovka obrovská .....celkově silné, dojemné, pro nás evropany až těžko pochopitelné. Film byl inspirovaný samotným režisérem, který tuto tématiku natáčel a žil v těchto oblastech ve svém dětství do 6 let, o vznikání filmu a vůbec této těžké situaci kurdů na hranici mezi Irákem a Íránem nám v sále osobně vyprávěl a který je s některými (tehdy dětskými neherci) stále v kontaktu - B.Ghobadi je prostě velice lidský a citový člověk. Tento film, který vznikal tak dlouho a náročně, mohl být paradoxně kvůli jeho obsahu (a údajnému separatistickému smýšlení režiséra) uveden pouze v jednom kině v Kurdistánu! Na dotaz, zda se tam od r. 2000 (uvedení filmu) životní situace lidí a nosičů, převaděčů na hranicích změnila k lepšímu, nám Ghobadi odpověděl, že naopak. Doporučuji, aby se na film (nebo jinou práci B. Ghobadiho) podívali všichni ti, co si tady u nás neustále a na všechno stěžují! :-) LFŠ 2018. ()
Dokudrama s kurdskými neherci víceméně o jejich životní realitě (dětští uprchlíci hrají dětské uprchíky). O hereckých výkonech se proto ani nedá mluvit vážně, ale hlavní slovo mají stejně otřesné reálie, nám naštěstí tak vzdálené. Ghobadi ani nemusí z diváka klasickými triky ždímat emoce, ty se dostaví samy. Film, který je třeba vidět. (44. LFŠ Uherské Hradiště, Hvězda, 27.7.18) ()
Zvláštní. Tento film měl být o dětech a taky o opilých koních. Opilí koně ve filmu byli. Děti ve filmu nebyli. Namísto dětí jsem viděl jen malé dospělé, kteří podstupují každodenní boj o přežití. Dlouho mi nebylo z filmu tak smutno, jako tady. ()
Oceňuji režisérovu vytrvalou práci s neherci, autenticitu prostředí, náhled do života lidí, ale jak již bylo napsáno, příběh skoro není, pak sek. Želvy jsou vyzrálejší. ()
Zajímalo by mě, zda-li tento způsob života (v bídě a na hranici smrti) vede k náboženskému fundamentalismu nebo naopak. ()
Tenhle film byl opravdu zjevením. Forma je naprosto přirozená a uvěřitelná, herci-neherci úžasní a nemyslím, že by "brnkání" na city a emoce bylo jakkoliv přehnané a samoúčelné. Ta realita bude (bohužel) ještě asi daleko horší. Palec nahoru a jen více takovýchto filmů. 95% ()
Život v Íránu je asi tvrdej. Film je ale o ničem. ()