Zamani barayé masti asbha
Réžia:
Bahman GhobadiScenár:
Bahman GhobadiKamera:
Saed NikzatHudba:
Hossein AlizadehHrajú:
Ayoub Ahmadi, Rojin Younessi, Amaneh Ekhtiar-dini, Madi Ekhtiar-dini, Nezhad Ekhtiar-dini, Kolsolum Ekhtiar-dini, Karim Ekhtiar-dini, Rahman Salehi (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut Bahmana Ghobadiho, režiséra oceňovaného filmu Želvy mohou létat (2004), vychází z jeho krátkometrážního dokumentu Žít v mlze (1999), který získal několik cen na mezinárodních festivalech. Název dokumentárně stylizovaného snímku poukazuje na bizarní reálii týkající se života na hranicích Íránu a Iráku. V hraničních horských oblastech Íránu je počasí natolik nehostinné, že i tažná zvířata dostávají alkohol, aby vůbec fungovala. Režisér do daného prostředí zasadil realitou inspirovaný příběh o těžkých životech dětí z kurdské rodiny. Po smrti rodičů přechází starost o mladší sourozence na dvanáctiletého chlapce. Jeho tělesně postižený bratr potřebuje operaci, kterou ale mohou provést pouze v sousedním Iráku. Tak se děti vydávají na tvrdou pouť přes hory. Sugestivní snímek o rodinné pospolitosti navzdory krušným podmínkám získal dvě ceny v Cannes. Natáčelo se v reálném prostředí a hlavní i vedlejší postavy příběhu ztvárnili neherci. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (53)
Krása je pre tento film neznámym pojmom. Snímok, kde sú všetci škaredí a kde sú škaredé aj všetky zvyklosti, tradície a obyčaje, ktoré týchto nešťastníkov spútavajú v akejsi nešťastnej alegórii na život. Príbeh je síce veľmi jednoduchý, ničím zvláštny a s predčasne useknutým koncom, no obsahuje obrovskú pridanú hodnotu v podobe drsného obrazu života bežných ľudí kdesi na iránskej vysočine. Mne ako divákovi nezostáva nič iné ako dúfať, že v prípade ak by som sa mal ešte niekedy niekde narodiť, tak že to nebude práve tam.... prosím len to nie. Slabší nadpriemer. 70/100 ()
Jakou já vždy dostanu facku když takhle koukám na takovéhle ne-západní dramata. Čas opilých koní je taková kraťoučká jednohubka, která má ale v sobě tolik emocí a dramatu, že by to západu vystačilo na několik filmů. A přitom je to vlastně blízká realita každodennosti tam někde v iránských horách. Silný film ze silného prostředí. ()
Tohle je prostě jiný svět. Pro Evropana středověk, pro obyvatele Íránu každodenní realita. Děti starající se sami o sebe, marně snažící se najít práci nebo prostředky pro studia. Přes hory tahají na zádech staré pneumatiky, kterých máme v Evropě plné skládky a nemůžeme se jich zbavit. U nich je to pomalu poklad. Je zajímavý, že muslimům sice Korán zakazuje chlastat alkohol, ale do těch svejch mul to lejou jak benzín do nádrže. Tradiční kšeftování se sňatky, kdy se místo věna chtějí zbavit retardovanýho sourozence a když ho druhá strana nechce, dostanou na oplátku alespoň mulu. Film jako takový nic moc, ale je to pravdivá výpověď, která nám jasně ukazuje, že krom toho našeho poklidného evropského světa, jsou zde i další světy, kde to lidé mají mnohem těžší. Až si zas budou lidé u nás stěžovat, že tu všechno stojí za hovno, můžu je s klidem odkázat na tento film. Skutečně si můžeme vážit světa, ve kterém žijeme. 69% ()
Já si tady ve dvaadvaceti chodím na brigády, abych mohla kulturně žít a nechodila jak šupák, ale když vidím ty děti v Íránu, co mají za životní osudy, které si já ani představit neumím, hned bych jim všechno poslala a radši bych chodila nahá. Už nikdy nebudu nadávat na opruz v práci. Nebo aspoň v nejbližší době, protože tohle ze mě jen tak nevyprchá. Těžká deprese. Jako vždy. ()
Nejvíc mi bylo líto těch ubohých opilých mul. Film popisuje nesmírně těžký a krutý život na irácko-íránské hranici. Po shlédnutí se nedivím, že se sem z Blízkého Východu hrnou takové stovky tisíc migrantů. Cokoli je asi lepší, než život v tamní bídě. Ano, jenže co my s nimi tady, že ano. Abychom živili teroristy zvyklé na všechno, a vlastní vrahy. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (1)
- Díky uvedení snímku na mnoha mezinárodních festivalech režisér přispěl ke zlepšení veřejného povědomí o situaci v Kurdistánu, zároveň získal kontakty a prostředky k tomu, aby ve své záslužné misi mohl pokračovat. V roce 2000 za účelem natáčení dalších filmů o etnických menšinách žijících v Íránu založil produkční společnost Mij Film. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama