The Reef: Stalked

"To jsou ale ku.dy", prohlásila moudře přítelka, když letmo zahlédla asi deset patnáct sekund jalového plkání a plácání se vystajlovaných ošnorchlovaných pipin na mělčině, když se ony snažily předstírat potápění v ca deseti yardech. Ano, souhlasím, ku.dy jsou nejenom hlavní filmové postavy, ale i jejich nesnesitelné slečinkovské představitelky, které před natáčením nejspíš nejenže neměly v ústech šnorchl, ale neseděly zjevně ani na kajaku. Ale možná seděly na něčem jiném a braly do úst něco jiného, takže dostaly možnost užít si svých patnáct minut slávy v tomhle retardovaném žraločím pseudothrilleru, budiž jim to přáno... Děj filmu (včetně slabomyslných dialogů) je tak pitomý, že na mě většinu času působil, jako by ho rejža/scénárista vymýšlel a ladil spontánně za pochodu. A využil k tomu občas i nějaké ty místní domorodé matróny s dětmi, které se zrovna motaly poblíž na pláži a sbíraly do kbelíků škeble. Zprvu mě aspoň zaujalo několik "žraločích" záběrů a la Jaws, ale jejich kvalita i působivost vzaly záhy taky za své. Zlatá Sharknáda. A zlatý rejžův dřívější The Reef, nebo Black Water 1 i 2, nemůžu uvěřit, že je to film od stejného tvůrce. Za většinu mých negativních dojmů ale dost možná může to odpudivé herecké obsazení. (28.07.2022)

Štyri kamarátky sa vydajú na výlet spojený s potápaním. Vo vode na nich ale číha obrovský žralok, ktorý sleduje každý ich krok. - Andrew Traucki je sympatický režisér, ktorý aj napriek nedostatku financií dokáže tvoriť zaujímavé Monster horory. Jeho taktika ukazovať monštrum čo najmenej a tvoriť atmosféru hlavne pomocou strachu z nebezpečného tvora skrývajúceho sa vo vode nebude fungovať na každého, ale mne sa to rovnako ako pri jeho minulom projekte páčilo. Naviac sú tu atraktívne herečky, osviežujúce prostredie, ktoré v týchto horúčavách padne velmi vhod, a celkom nápaditá práca s PTSD hlavnej postavy. Na letný večer ideálny horor, aj keď lahko zamenitelný so všetkými Shallowami, Open Waterami, 47 Meters Downami a Reefami. (25.07.2022)

Trauckého civilně pojatý žraločí survival z roku 2010 patří k tomu nejlepšímu, co bylo v rámci daného subžánru natočeno, a proto zamrzí, že The Reef: Stalked jeho kvalit ani zdaleka nedosahuje. Vzhledem k absenci napětí je výsledný produkt bohužel naprosto mdlý a nevýrazný. Závažné nedostatky spatřuji rovněž v nakládání s kontinuitou prostoru a času, které snímku ubírají na uvěřitelnosti. V jedné scéně kupříkladu postava Jodie pádluje k dřevěnému voru, aby varovala děti před výskytem žraloka. Jenže uplynou tři minuty, po kterých následuje záběr z protipohledu na horizont oceánu a po kajakářce ani stopy. Hned vzápětí navíc sledujeme záběr přes její rameno, kdy má ke břehu stále stejně daleko jako před třemi minutami. Běžný divák si podobných přehmatů asi vůbec nepovšimne, ale zkušené oko hororového experta tato pochybení okamžitě registruje, což se pochopitelně promítá do celkového hodnocení. Chápu, že natáčení probíhalo v obtížných podmínkách a kamera zápolí s nedostatkem manévrovacího prostoru, ale tohle si zkrátka schopný režisér musí pohlídat. Snímek The Reef: Stalked tak nemohu doporučit k projekci a uděluji mu pouze jednu silnější hvězdu. (26.07.2022)

Ak uvážime, ako odpadové hnoje s predpotopnými CGI a extrémne mizernými scenármi, réžiami a kastingami sa v žraločích hororoch robia, tak by si druhý Útes smrti teoreticky zaslúžil 4* (práve som videl Jetski a môžem potvrdiť). Objektívne ale na ne nemá. Na to je priveľmi neoriginálny. Dejovo to samozrejme s jednotkou z roku 2010 nemá nič spoločné. Každopádne, opäť je prítomný hladný veľký žralok, more a hrdinovia bojujúci o prežitie (režisér Traucki sa pred dvoma rokmi podobne „voľne“ vrátil k svojmu najslávnejšiemu hororu - Krvavej lagúne). Žralok sa objavuje v náznakoch, budí rešpekt a je nepríjemná predstava, že sa môže kedykoľvek vynoriť spod hladiny tesne pri vás. V rámci možností sa správa realisticky a teda uveriteľne, čo je samozrejme fajn. Postavy sú sympatické a na herečky sa dobre pozerá. Zaujímavé je, že v polovici filmu sa všetko vyrieši, ale objaví sa zámienka pre návrat do vody a horor pokračuje ďalej. Vlastne je to taký Pád do tmy: ženské osadenstvo, tragédia, nehostinné, pomoci zbavené prostredie a príšera. (08.08.2022)

Angažovaly se čtyři majitelky pěkných pozadí, které (snad) udrží diváckou pozornost. Žralok, který měl být v hlavní roli, jaksi podstatnou část filmu absentoval. A to byla zásadní chyba. Režisér Andrew Traucki tedy rozhodl, že Teressa Liane a spol. budou vydatně pádlovat, posed na kajaku vyformuje jejich zadečky ještě do šťavnatější kulatiny a čekání na klasickou žraločí ploutev nad hladinou vyrovnají záběry na průzračnou mořskou hladinu a panující slunečné počasí. I tohle je možné řešení. Přece jen film ale ukazuje, že má sekvence, kdy umí být napínavý a je nebetyčná škoda, že se žralokem tak nadmíru šetřilo. A to kousavý borec nevypadal vůbec zle, když se zjevil. Určitě svoji roli při jeho nízké účasti na scéně sehrál rozpočet. Malebné australské vodní scenérie rozhodně nedokáží spasit nedostatek nervydrásajících scén. A režisér si pochopitelně neodpustil zahrát na otravnou psychologickou notu v podobě ohraného traumatu. Hlavní hrdince v úvodu filmu zemře sestra rukou násilnického partnera, její tělo bez známek života je nalezeno v napuštěné vaně. A vodní patálie se od té doby promítá mladé ženě do života, kdykoliv se potká s něčím mokrým. Na tohle snad nikdo nebyl zvědavý. Útoků žraloka bylo tedy pomálu, ovšem byl jsem za ně rád. A i těch mrtvých mohlo být povícero. Závěr filmu byl takový nějaký nedomrlý. Ten se tedy vůbec nepovedl. Kupodivu jsem se v globálu až tak výrazně nenudil, jen jsem litoval, že žraločích výpadů bylo poskrovnu a režisér filmu nedokázal vtisknout dynamiku. Tak třeba příště bude žralok kousat delikátně. 6/10 (05.12.2022)