MASH film

V MASHi Roberta Altmana jsou poprvé představeny osudy slavné televizní polní nemocnice, při jejíž pokračováních ve volně navazujícím kultovním seriálu se v USA vylidňovaly ulice a každá nová premiéra byla malá televizní událost (to píši při vědomí kontextu obrovského amerického televizního trhu). Nelze totiž přehlédnout dobu, kdy se Altmanův film i pozdější stejnojmenný seriál natáčel - Amerika byla právě uprostřed ožehavého válečného konfliktu ve Vietnamu. Není se proto čemu divit, že osudy polní nemocnice MASH z předcházející války v Korei byly více než aktuální... Jestliže jsem výše zmínil pozdější slavný seriál, je nutno se také zastavit u několika nepřehlédnutelných rozdílů mezi těmito dvěma audiovizuálními fenomény - zatímco Robert Altman zdůrazňuje spíše čistě antiválečný rozměr svého snímku s akcentem na humornou absurditu válečného konfliktu, tvůrci seriálu se přiklánějí spíše k absurdně-humornému rozměru války a svůj záměr odrážejí v žánrovém posunu k sitcomu. Tato forma je pak jistě divácky snáze akceptovatelná, proto ten obrovský divácký ohlas seriálu. Altman jde cestou náročnější a v řetězení absurdit někdy připomíná filmovou Hlavu XXII. Jeho film skutečně není tak humorný jako seriál. Přesto styčných ploch bychom našli hned několik - ve filmu je iniciována většina postav, které známe ze seriálu (pouze Radara však hraje stejný herec...), proti absurditě válečné mašinerie je postaven lidský přístup hlavních hrdinů v opozici k vojenskou subordinaci vyznávajícím Franku Burnsovi a vrchní sestře O'Houlihanové (zde s přezdívkou Hrma) - Frank Burns tu ještě není tak zkarikován a jeho postava je více charakterní (dá-li se to v jeho případě napsat :-)) a mnohovrstevnatější atd. V obou případech si však MASH zachovává to nejpodstatnější ze své literární předlohy - Je to manifest proti nesmyslnosti války. A jako takový bychom ho měli i vnímat... Podobné filmy a seriály: M.A.S.H. (TV seriál) , Jak jsem vyhrál válku, Hlava 22, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (27.11.2008)

S hluboko vžitým seriál, hluboko do kůže, těžko lze hodnotit film objektivně. Většina z místních to má stejné. Ale vezměte si třeba dabing tohohle filmu: Rösner, Töpfer, Kostka, Pavlata, Balzerová, Langmajer... koncentrace vtipů je nižší, množství krve větší, v seriálu bylo spoustu prostoru na to jít do hloubky vážných témat. Kdyby seriál nebyl, tenhle film by všichni oceňovali. Je dobrej, ale seriál je lepší. (09.06.2017)

Žeby další film, u kterého mi zmizel původní komentář? No toto... Tak nic, když znovu, tak stručně. Film hraje na mnohem vážnější strunu než seriál. To by tolik nevadilo a v tomto ohledu se hlásím k rozšířenému názoru, že srovnávání se seriálem není zcela fér. Víc mi vadí, že fóry, jichž ve filmu také není zrovna pomálu, mi nepřijdou vůbec vtipné, jenom fousaté a košilaté. Pro vážné zamyšlení nad válkou používám jiné filmy, na komedii mi to nestačilo... Tak co s tím? Nebavilo mě to. (01.07.2011)

Seriál se mě líbil více... Možná to bude faktem, že jsem seriál viděl dříve a oblíbil si nejen skvělé postavy, ale díky televizi snad i ten dabing. Bohužel film mi přišel tak o dva stupně jiným směrem a přes obyčejný příběh a chvílemi až nepříjemné charaktery jsem se protrpěl ke konci. Uvidíme, zda druhá šance změní můj názor (a zda k ní vůbec dojde:)) Alan Alda je best. (24.01.2005)

Když už to tu píšou všichni, tak já taky: seriál jsem ještě neviděl, protože mi vždycky utekl první díl a rád sleduju seriály od začátku. Film se mi líbil spíš na tři a půl. Trochu mi vadilo, že nebyl kompaktní, že byl složen z trochu nesourodých scének, z nichž některé mě bavily (rozhlas, sprcha), některé ne (Japonsko, americký fotbal). Obsazení mi přišlo dobré, ale jak říkám - seriál jsem neviděl, tak se k tomu asi nemůžu moc vyjadřovat. Vyloženě libové jsou závěrečné "titulky". (04.04.2010)