Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Romantická pohádka o Radúzovi a Mahuleně našla svého mistra v dramatickém zpracování Julia Zeyera a hudbě Josefa Suka. Třiadvacetiletý Suk, niterně oddaný své budoucí ženě Otylce, vytvořil v tomto svém třináctém opusu dílo plné vroucí melodiky i dramatického napětí. Básník a prozaik Julius Zeyer se tu výrazně přiklonil k domácí mytické a pohádkové látce. Na počátku Zeyerovy hry o Radúzovi a Mahuleně stojí dvojí inspirace, prvním pramenem je okouzlení nespoutanou slovenskou přírodou s jejími dramatickými bájemi, druhou inspirací pak byla jeho dramatická ctižádost. Toužil vytvořit v české řeči takové dílo, které by získalo světový ohlas. Filmové pojetí režiséra a scenáristy Petra Weigla pak dotvořilo Radúze a Mahulenu v ojediněle působící celek. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (84)

igi B. 

všetky recenzie používateľa

"Je láska silnější než nenávist, a milování kletby mocnější. A budou pozdější ještě pokolení si vyprávět o jejich lásce věčné... Radůz a Mahulena." . . . Pateticky poetické, baletně teatrální, verbálně i vizuálně působivě stylizované, inscenačně - přes jistou (dobou podmíněnou) zjevně ne příliš nákladnou produkci i tak prostě nadčasově krásné, zasazeno do nádherných exteriérů... Navíc pak řekl bych v až kongeniálním souladu s romantizující i pompézní hudbou Josefa Suka... Silný mýtický příběh, pohanské drama veliké prokleté Lásky a Nenávisti - jako mysteriozní pohádka pro dospělé, dnes snad i dalo by se říci jakási baladická "fantasy"... Každopádně - i přes jakékoli možné drobné výhrady - vždy znovu a znovu fantastický divácký zážitek! - - - - - (Poprvé viděno s nezapomenutelnou vzpomínkou dávno tomu kdysi hned po natočení, poté s chutí nahlédnuto kdykoli znovu - naposledy pak 13.4.2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 13.4.2009) ()

bery71 

všetky recenzie používateľa

Krásná poetická středověká balada. Z pohádky to má sice prince, princezny, království a kouzla. Ale nevím, které dítě by zhlédlo celý tento snímek. Velkým plusem jsou herecké výkony a krásné exteriéry. Film, nebo spíše zfilmovaná báseň, má spoustu velmi silných chvil. Atmosféra by se dala krájet a texty postav jsou líbezně pronášeny. Není třeba velkých triků, není třeba mnohých peněz, aby vznikl velký film. ()

Reklama

jatamansi 

všetky recenzie používateľa

Jako malá, když jsem to viděla poprvé, jsem nemohla přijít na chuť neobvyklým maskám, těm širokým čelenkám. A velice silnému líčení. Tak mne rozptylovaly, že jsem hru ocenila až po letech. Ono mi to opravdu víc než film herectvím připomíná divadelní inscenaci v plenéru, ovšem sakra dobře udělanou inscenaci. Zpěvný jazyk, výborné herecké výkony, skoro bych si to měla brzy pustit, abych mohla ten komentář nějak obarvit, je takový nějaký suchý. V žádném případě však nepovažuji, podle vlastních pocitů, za pohádku, ale za dílo pro kultivovaného, sečtělého a nekonvenčního diváka. Byť mu bude za chvíli čtyřicet. Tomu filmu, ne divákovi… ()

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Najskôr som myslel, že nedopozerám a nehodnotím, ale dopozeral som a musím hodnotiť. Z môjho pohľadu veľké umenie na rozmedzí básne, baletu a filmu. Zo všetkého niečo, ale asi najmenej z filmu, teda príbehu, ktorý by sa dal pozerať. No a recitujúci herci mi okrem naprudko odhalených ňadier veľkú radosť neurobili. ()

Matematicka 

všetky recenzie používateľa

Nejprve jsem četla stejnojmenné drama Julia Zeyera, pak teprve jsem viděla film. Musím říct, že se mi více líbila literární předloha. Film velice dobře navozuje atmosféru, má oslovující barevnost, hudbu i herecké výkony. Jaksi mi tam přebývaly některé erotické motivy (teď nemyslím mezi Radúzem a Mahulenou, tam je jiskření zcela na místě - to je ta ústřední láska silnější než nenávist i kletba). Navíc mi chyběla slovesná poetika -např. zosobněná pohádka, kterou jsem nedokázala tolik vnímat v obraze a ve filmu. Jak kniha, tak i film je spíše "pohádkou" pro dospělé, a to spíše lyrickou - dramatem lásky a nenávisti a jejich souboje. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (4)

  • Hrad, kde žila Mahulena (Magda Vášáryová), je ve skutečnosti Spišský hrad na Slovensku. Radúzův (Jan Tříska) domov jsou exteriéry hradů Rabí a Kost v České republice. Dále se natáčelo v zámeckých parcích v Sychrově a ve Valeči. (blazekhonza)
  • Premiéra v Československé televizi byla 1. ledna 1971. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
  • Některé scény filmu jsou citacemi obrazů s námětem „Černého jezera“ od malíře Jana Preislera. (Gooffy)

Reklama

Reklama