Reklama

Reklama

Vítězný lid

všetky plagáty
Československo, 1977, 117 min

Réžia:

Vojtěch Trapl

Kamera:

Andrej Barla

Hrajú:

Július Pántik, Jiří Pleskot, Josef Mixa, Jiřina Petrovická, Karel Dobr, Miroslav Zounar, Ladislav Šimek, Vladimír Šmeral, Světla Amortová, Václav Neužil st. (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Tendenční pohled na události z 13. - 25. února 1948 v Čechách a na Slovensku. Statické dialogové scény citují oficiální prohlášení. Nezvládnuté masové scény působí (jistě nechtěně) komicky. V úvodu filmu jsou použity pasáže archivních snímků z dokumentárního filmu "Čas rozhodnutí" (1975, režie Josef Šuran). (oficiálny text distribútora)

Recenzie (45)

curunir

všetky recenzie používateľa

,,MÔŽEM VÁM DAŤ BÁBOVKU?" ,,...AK VÁM NEVADÍ, ŽE JE ZO SOVIETSKEJ MÚKY?" ,,A TO MAJÚ SOVIETI NADBYTOK OBILIA, ŽE NÁM JU DODÁVAJÚ?" ,,NAOPAK, NEDOSTATOK, ALE S PRIATEĽOM SA PREDSA VŽDY PODELÍŠ O TO, ČO JE NAJVZÁCNEJŠIE, NIE?" ,,NIE JE TO LEN TAKTIKA?" __ Pozerám, že film bol uvedený do kín presne v príhodný čas tridstiateho výročia Víťazného februára. Ako napísali už mnohí predo mnou, z filmárskeho hľadiska ide o veľmi zlý film bez akejkoľvek snahy dramaturgicky niečím upútať diváka, akurát dnes majú takúto snahu aspoň nezmyselne hlúpe dialógy (,,A vieš, že reakční činitelia chceli zdražiť chleba?"). Film sa hrozne vlečie. Zo začiatku som ho pozeral s istým zaujatím, ale po hodine som dal radšej prednosť ,,Ben Hurovi", ktorý je síce takmer raz taký dlhý, pritom bolo jeho sledovanie na jeden záťah omnoho znesiteľnejšie. Kto nato išiel do kina, zaujímalo to vôbec niekoho, bral to niekto vážne? Dočolomanský si postavu Husáka ešte niekoľko krát zopakoval (Povstalecká história, Roky prelomu) Ku tomu, čo v P.S. napísal ,,Disk" sa v plnej miere podpisujem. (doteraz 437. hodnotení, 29. komentár k filmu) ()

ghatos 

všetky recenzie používateľa

Mňo...Július Pántik to zahrál, až moc dobře :) . Vlastně to byla taková nechtěná parodie na Klementa. Celé to bylo vtipné /slovo demokrat vyvolávající pocit smradlavého ho*na :) a ano Beneš byl slaboch/. Všechny figurky na šachovnici byli pitoreskní, naivní, přiblblé. Komanči to tenkrát vyhráli, avšak jejich "rekonstrukce" postrádala řemeslnější um. 25%. Výborný komentář: NinadeL ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tenhle typ je z hlediska normalizačních filmů hardcore, protože u tohoto typu filmů nesledujeme ten či onen příběh uvědomělého člověka komunisty (což je většinou svojí hloupostí zábavné), ale jakousi snahu tvůrců o tvorbu hraného dokumentárního filmu a o autenticitu. A jelikož se ve filmu hlavně schůzuje a je tam množství pro někoho možná neznámých jmen, je těch 117 minut celkem výživná stopáž. Samozřejmě zadání k natočení dala sama strana a podle toho film také vypadá. Přesto souhlasím s uživatelem Karrfikem, že prásknout tomu ODPAD je sice snadné, ale neobjektivní. Přes veškerou tendenčnost a rudost nelze tvůrcům upřít snahu o autenticitu, dobové exteriéry i interiéry a zejména o snahu aby jednotliví herci byli podobní svým historickým vzorům a to nejen co do vizáže, ale i do mimiky a řeči. Zaujmul tak Vladimír Pavlar jako Jan Masaryk a zejména Jiří Pleskot v roli unaveného, ale stále distingovaného Dr. Beneše. Při sledování těch zástupů zblblých lidí zpívajících revoluční písně, mávajících prápory, kterak se jak podivní jedovatí hadi táhnou ze všech fabrik Prahou jsem si říkal - jak jen tohle bylo možné? Jak se to mohlo stát? Kde ti lidé zblbli? Kdo je zblbnul, že se z nich stala dravá řeka, která už nešla zastavit? Kdo selhal když to byl teprve pramínek? Tohle přeci nebyl přirozený důsledek poválečného demokratického vývoje v poválečné republice! Pravdu měl Gottwald i někteří ministři ,,původní'' vlády když tvrdili - teď jsme na důležitém rozcestí. To o čem se rozhodne dnes, bude mít dopad na roky a desetiletí... Pro svobodně a demokraticky smýšlející část občanů, pro živnostníky, duchovní, pro všechny ze západního odboje atd... ten dopad začal velmi brzy... žaláře, popravy, mučení, nucené práce, ztráta majetku, ztráta občanských práv, perzekuce příbuzných a potomků na roky daleko.... Hnus, hnus, hnus a ještě jednou hnus ! Od února 1948 do roku 1953 (kdy Gottwald zemřel) začíná to, co se u nás nazývá padesátými léty. Je to nejhorší období našich moderních dějin. Docela by mne zajímalo objektivní zpracování těch dní, někým dnes. Bez příkras, bez rudého blábolení, prosta tak jak to bylo. Bylo to důležité období našich dějin. Křižovatka, na které tehdejší vedení naší země špatně zabočilo a ta špatná cesta zavedla národ na 40 let do naprostého marastu. Dávám tedy jednu hvězdu za tu snahu o reálie. * ()

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Zaprášená vitrína plná neživotných figurek, jež selhává v tom nejdůležitěším - oslavě a vzdání holdu tehdejším spojeným lidovým silám pod Gottwaldovým vedením. Zatímco v impreialisticky prohnilých Spojených státech se odhalovala zrada Všech prezidentových mužů, u nás probíhalo natáčení dokudramatu jiného kalibru. Ale bez ironie, veškerou ideologii zabíjí totální fušeřina ze strany Vojtěcha Trapla, kterému jsou pojmy jako kauzalita nebo motivace naprosto neznámé, takže potenciálně napínavý příběh thrillerového rázu se rozpadne ve změť osamocených, nevypointovaných epizodek uzavřených v interiéru kanceláří. Vystřihněte hodinu filmu, a na tempu či smysluplnosti se nic nezmění. Herci toporně okolkují a poslouchat rozhovor Gottwalda s Benešem je bez nadsázky masakr - oba totiž sází na nesčetné dramatické odmlky během jedné věty, takže jejich dialog se rovná srazu mentálně zaostalých sklerotiků, stopy napětí veskrze žádné. Ale jsem za ten mauzoleovitý exkurz rád, vyšla z toho bezzubá, upachtěná "rekonstrukce", na níž se kvůli jejím nekvalitám dávno zapomnělo. A nepomohla ani stylizace do komunisty oblíbených husitů. ()

Ghoulman odpad!

všetky recenzie používateľa

Na podobných komunistických opusech je největším kamenem úrazu jejich nedramatičnost, nikoliv stranickost. Klasický film je většinou o tom, jak hrdina (hrdinové) proti něčemu bojují (většinou proti přesile, v akčních filmech proti přesile generovaných, beztvárných nepřátel). Zde ovšem nebojuje nikdo s nikým, protože všichni čeští obyvatelé byli v tehdejší době (jak jinak než) komunisty. Když tedy nepočítáme několik bezmocných, zhýralých (a rozháraných) boháčů, které stejně nikdo z jejich okolí očividně nemá rád, neexistuje zde vlastně žádná reálná hrozba, tím pádem chybí i drama. Buržoustové samozřejmě nemohou vyhrávat ani na chvíli, tak se většina jejich „záškodnictví“ omezuje na pouhou nepoctivost, či nemorálnost (ke které klasicky patří víno, ženy, jazz). Proto je ten film tak příšernej (ne nezbytně proto, že by byl komunistický, či levičácký – ostatně vezmeme-li to objektivně, tak se nejen většina filmařů, ale vůbec umělců dvacátého století přiklánělo k levici). Představte si to na (trochu absurdním) příkladu Pána prstenů. Vezměte si, že bychom sledovali děj filmu pouze z úhlu pohledu Mordoru a navíc s tím faktem, že by Frodo Pytlík místo výpravy za zničením prstenu podnikl zbabělý útěk z kraje (a předtím by si s Gandalfem pokuřovali dýmky a pokukovali by po Galadriel). Taky by to nebylo zrovna zábavné, co myslíte? ()

Zaujímavosti (4)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Svit, Praha, Bratislava a v obci Vlastiboř. (dyfur)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama