Je mi ze sebe špatně
Syk pike
Sick of Myself
Sick of Myself
Sick of Myself
Réžia:
Kristoffer BorgliScenár:
Kristoffer BorgliKamera:
Benjamin LoebHrajú:
Kristine Kujath Thorp, Eirik Sæther, Fanny Vaager, Fredrik Stenberg Ditlev-Simonsen, Sarah Francesca Brænne, Ingrid Vollan, Steinar Klouman Hallert (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Režisér Kristoffer Borgli v tejto čiernej, satirickej komédii zobrazuje toxický vzťah, ktorý rýchlo eskaluje do desivých nových úrovní narcistickej sebaprezentácie. Signe a Thomas sú mladý pár so vzájomne nezdravou súťaživosťou, ktorá naberie nebezpečný smer, keď sa Thomas náhle presadí ako súčasný umelec. Signe v reakcii na to, urobí zúfalý až sebazničujúci pokus o znovuzískanie svojho postavenia tým, že sa úmyselne stane chorou, aby prilákala na svoju stranu pozornosť a súcit. Kristoffer Borgli brilantne satirizuje sebaprezentačné tendencie v súčasných médiách a impulz hľadajúci pozornosť v nás všetkých. (Film Europe)
(viac)Recenzie (95)
Typicky severská "komedie" o attention whore narcisech a psychopatech ve stylu "kdo se zasměje, skončí v pekle". V podstatě je to "The Ham Face Girl" meme nataženej na 90 minut (ale může připomenout i hlavní hrdinku z Fight Club a její oblíbenou kratochvíli - navštěvování self-help skupin různě nemocných, kam si chodila pro zájem a lítost) ()
Je hrozně zábavný, jak si to dělá srandu ze všech těch inkluzivních kravin. Těch témat tam je hafo. Nikdy to film neřekne naplno. A to je v interpretaci jedincem to nejsilnější, co může film takovýhodle formátu udělat. Nastínil bych tady nějaký příklady, co se mi zdálo zábavný tim, jak to bylo absurdní, ale nebudu, protože bych jednak možná i spoiloval a jednak vim, jak je většina lidí dneska posedlá tim, aby všichni všechny uznávali, ačkoliv se většinou jen tak tvářej. A tendle film to nádherně nepřímo dokazuje. ()
Sick of her… tak takhle vypadá opravdová sebeláska. Tak hluboká a pevná, že jde i pud sebezáchovy stranou. Místy poněkud frustrující “cringe”, řečeno jazykem dnešní doby, ale ve výsledku to nebylo zlý. Vlastně bylo… ale správně zlý. ()
"Skoro by som si priala byt chora...." alebo ked si po pozornosti baziaca "naaaana". :) Chapem zamer tvorcov poukazat i na tento psychicky a zrejme i sociologicky problem mladych ludi, ale neoslovilo ma to. Naopak, tato sonda to chorej mysle ma skor unavovala. Neodporucam. Slabsi priemer. Na strane druhej ma i prekvapilo, ze blizki kamarati surodencov "neprekukli" skor. Hadam, ze asi tiez tuzili byt v blizkosti tychto "celebrit". :) ()
Film stejně samolibý, zbytečný a falešný jako jeho hlavní postavy. ()
Druhý celovečerný film Kristoffera Borgliho určite bude tým, od ktorého si zbystríme pozornosť na jeho prácu. Sick of Myself servíruje príbeh mladej slečny, ktorá je schopná aj ťažko ochorieť sa len kvôli tomu, aby všetky pozornosti smerovali len na ňu. Na príbehu, ktorý film prezentuje, je najviac „chorý“ to, že to nie je výmysel. Kristine Kujath Thorp v roli Signe podáva presvedčivý výkon. Osobne však štvrtú hviezdu nedávam, lebo na konci filmu mi chýba viac katarktický, šokujúci záver. Film však každopádne odporúčam k videniu. Osobné hodnotenie: 78% (***) ()
Takový je dneska svět, plný pokrytectví, přetvářky a za každou cenu uspět. Jeden pseudoumělec založí své umění na své kleptománii a jeho partnerka, aby ho trumfla sáhne na své zdraví. Kristine Kujath Thorp za svou notorickou lhářku zaslouží nějakou cenu. P.S. Rusové neumí jen bombardovat cizí území, ale i vyrábět skvělé drogy! ()
První film ze tří navštívený v kině o jarácích a skvělé! (Za mě i z těch tří nejlepší.) Už před promítáním mi bylo jasné, že když se bude jednat o hlubší severský film pojednávající o narcismu, bude to muset aspoň trochu za něco stát, tak jsem nějaká ta očekávání na myšlenkový skvost měl. Naštěstí se vyplnila, stálo to za to. Příběh byl velmi originální a poutavý. Postavy (ne)sympatické přesně tak, jak mají v takovém druhu snímku být. Signe jako postava zkrátka skvělá a přítel Thomas přesně to samé - jejich neustálé vyvyšování eg bylo stále a stále nové a neopakující se situace nikdy nenudily. (Vtipný) humor byl dobře dávkován a neruinoval vážnou notu filmu, dokonce bych řekl, že jsem rád, že tam byl, akorát to dobře podtrhlo absurditu celého sebestředného zápolení (sex, nevidomá atd.) . Gradace děje byla pro Signe dost nelítostná a v poslední třetině mě několikrát při zhoršení jejího zdravotního stavu nepříjemně zamrazilo (sama v takových scénách, jako by vypadla ze své role narcistky a došlo jí, že je to ku*va špatně, a měla strach!). To byly ty nejvíce (dobře) nepříjemné momenty filmu. Konec samotný mě zamrazil naposledy a odcházel jsem z kina nadšený. Co mě také potěšilo, že myšlenek bylo mnohem víc a nad každou z nich jsem musel nějakou dobu přemýšlet. Jedná se o opravdu originální film. Jediné mínus snad vidím ve volnějším tempu, které je ovšem pro severské filmy typické. Já na to však úplně nejsem. Brácha by šel s hodnocením níž, tolik ho to nezasáhlo. Vyhodnocení: Mnohokrát lepší než nějaký marvelovky pro děcka a podobný avatarovský pitchoviny P.S. Název filmu se mi moc líbí ()
Brilantní sonda do mysli lajkůchtivych, rozmazlených pipin a dnešní prekorektněné a přeinkluzivované doby... Až z toho šel mráz po zádech. ()
Do komedie má biják dost daleko, jelikož se objeví jenom pár černohumornejch sarkastickejch narážek. Ale drámo s náhledem do života attention whores se vcelku povedlo. Rád bych řek, že činy, který byla Signe v cestě za pozorností veřejnosti schopná udělat byly hodně přehnaný. Když se však zamýšlim, co už jsem na sockách viděl, něčemu takovýmu bych se už nedivil ani v reálnym životě. Často však nemaj činy různejch attention whores fyzickou podobu, ale o to bývaj ještě vhzledem k dopadu na společnost horší (minimálně část dezinformátorů, která to nedělá pro prachy, ale právě pro uspokojení svojí potřeby být známý). Co se ještě týče snímku samotnýho, tempo vyprávění občas bylo pomalejší a uplně mi nesed lehce artovej styl filmařiny (absence hudby, pomalejší záběry apod.). Kdyby se celej námět podal víc odlehčeně v černohumornym stylu a filmařina byla víc "komerční", bavil bych se určitě víc. ()
Tohle se dá shrnout do věty - peklo aneb když jeden sebestředný narcis potká ještě většího sebestřednějšího narcise. Za mě fantasticky zobrazená porucha, která je bohužel podporována dnešní tupou dobou neustálého publikování svého života a samozřejmě předstíráním jak jsou všichni hrozně happy s dokonalým životem a počet liků je pro ně to jediné důležité a naplňující. V tomto případě upozorňování na sebe a touha po tom být neustále středem pozornosti dohnáno do extrémů, které se někomu mohou zdát jako fantasy, ovšem to jste asi neměli to potěšení někoho takového ve svém životě poznat. :) Místy vtipné, obzvláště scény neustálého snění hlavní představitelkou nad tím, jak by chtěla aby se daná situace odehrála, místy děsivé a ve finále neskutečně smutné. Jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo. I přesto, že se vám takovýhle člověk musí hnusit, stále neznamená, že mi jí nebylo líto. Žít s něčím takovým musí být příšerné. ()
Žena si navodí odpudivou kožní chorobu, aby přilákala pozornost a budila soucit. Poněkud přehnané a málo pravděpodobné. ()
Film o pocite menejcennosti a zaujatia osobnosti tým,že si žena zničí tvár silnými drogami len kvôli tomu ,aby zaujala svojou pozornosťou okolie , sama sa zničí a cesty už nieje späť, čo aj oľutuje 3* ()
75 %. Satirické a místy až bizarní pojednání o lidské povrchnosti, sebestřednosti a nutkání po uznání. Prostě a jednoduše pichlavá kritika narcismu. Příjemná stopáž (i když tempo to chvilku hledá), vizuálně i střihem zdařilé. Místy umí pobavit, místy také pěkně nasrat… Navzdory jasným kritickým narážkám ve mně však snímek nezanechal významnější otisk – tak snad si Borgli kvůli tomu neobstará Lidexol. V nadsázce jsem při sledování párkrát vzpomínal na dětství, kdy jsem běhal po hřišti s míčem a po vstřeleném gólu mi hlavou probíhaly oslavné glosy od komentátorů a přípravy slavnostních ceremoniálů pro vítěze mistrovství světa. Má mi být ze sebe také špatně? ()
Attention whore v prostředí skandinávské inkluzivní společnosti. Zajímavé téma pro morbidně černou komedii. ()
Co je člověk ochotný udělat pro popularitu... Občas i nechutný to bylo. 8/10 ()
60% zajímavý postřeh ze života psychopatky. ()
Bylo mi z ní špatně, hlavně ze začátku. Postupem jsem přešel na jejich hru a náramně se začal bavit. Film, kde můžete najít spoustu symbolů a podobenství, který vás nenechá lhostejně se konzumovat. Protože dnešní společnosti je ze sebe špatně. ()
Touha po zalíbení se, každý se sebe snažíme nějak upozornit, možná i tím, že se tomu vyhraňujeme. Proč ne. ()
Súvisiace novinky
Severská přehlídka SCANDI začne už ve středu!
Už tuto středu odstartuje přehlídka toho nejaktuálnějšího z kinematografie severu: SCANDI 2023. Odehraje se mezi 18. a 25. lednem, představí snímky ze všech zemí Skandinávie a v programu ji bude mít… (viac)
Další z darů severského filmového rybníčku, ke kterému se chodí v posledních letech už pravidelně napájet hned několik diváckých mas.. Bohužel však někdy příliš často čekají, že okusí stejně lahodný zážitek, jako při svém prvním doušku, i proto už jsou na mrazem ošlehaný lid ze severu daleko větší očekávání... Je mi z tebe špatně se sice skrylo ve stínu veleúspěšného Trojúhelníku smutku a i k nám tak dorazilo až s rozbřeskem nového roku, ale stejně by si podobně laděný divák mohl přijít na své.. Jen "Je mi z tebe špatně" je od začátku daleko přímočařejší a možná ještě více drží prst na tepu doby, jen se u toho divák nepotrhá smíchy... Druhý celovečerní snímek původně dokumentaristického režiséra sleduje život vztahu Signe a Thomase, dvou ambiciózních lidí, jež vzájemná soutěživost vyžene až na hranu života a smrti.. Oba to jsou umělci, kteří ale pro svoje neúspěchy a skutečnost, že tvoří takové umění, jaké ještě dnešní generace nemůže snad ani pochopit, musí pracovat v normální práci a doufat, že až se změní doba, někdo si jich třeba všimne.. Z páru je Signe možná ta hezčí, ambicióznější, ale Thomas je zase společenštější a empatický, což se zrcadlí v každém společném setkání s jiným párem.. Změna nastává až tehdy, kdy Thomas dostane šanci prorazit a ukázat lidem, co v něm celou dobu tkví.. Tehdy nastavil v soutěživosti páru laťku tak vysoko, že umělecky nezajímavá Signe nemá, jak ho dorovnat.. Ale jelikož její soutěživost a žárlivost na svého přítele jsou nesnesitelné, rozhodne se si na sebe pozornost vydobýt znovu. Jen tentokrát sáhne po daleko silnějším nástroji, tedy pocity politování, který vzejde z toho, že Signe úmyslně začne brát léky, které jí zdravotně ublíží.. Nevím, jestli si myslela, že jí bude jen nevolno, nebo že všechno vyřeší v nemocnici, ale výsledkem je, že Signe vypadají vlasy, zničí se jí kůže a vlastně ztratí veškerou svojí atraktivitu, skrze což se i zpopularizuje ona sama, díky čemuž i její práce... Jedná se o metaforu umění, jako něčeho netradičního, anebo úchylného, co jsou lidé ochotni obdivovat. Už od pradávna vznikaly na okraji měst různé Freak Show, kam se lidé chodili za peníze dívat na liliputy a vousaté ženy. Tady je tomu podobně, i když se na obálce magazínů objeví dívka se znetvořenou tváří... Tvůrci do toho šlapou naplno a oslavu výstřednosti prolínají i do světa modellingu, když mezi všechny ty, které si hlídají figuru přihodí i znetvořenou Signe... A i když je jen otázkou času, než někdo zjistí, co stojí za stavem Signe, a co způsobilo všechny její obtíže, do té doby div se z ní nestane mučednická nebo oslavná hrdinka.. Však jak musí být populární umělecká tvorba někoho o kom lidé vědí, že se mu stalo něco špatného.. Syk pike je satirická prohlídka po lidské ambici a závisti a jejích hranicích, ale na druhou stranu zrcadlem doby, kde je bizarnost oslavována a běžně funguje jako cesta k penězům.. Děsí mě, že jen sestřihem toho nejlepšího z TikToku by se dosáhlo stejného úspěchu a ještě by divák na vlastní oči viděl, kolik toho je a kdo za tím stojí... Ale jelikož tyhle společensky-satirické skandinávské kritiky předbíhají dobu, tak si ještě musíme pár let počkat. #DeleteTikTok. 75% () (menej) (viac)