Twat

Takhle vypadá absolutní kreativní vyhoření.

Film stejně samolibý, zbytečný a falešný jako jeho hlavní postavy.

Wow. Tohle chčije Boiling Pointu na hlavu.  Absolutní nervewrecking jízda, kuchyňskej hnus. Tohle už letos může překonat jen finále Better Call Saul. Fenomenální, nemám slov.

Hodně slabé tři hvězdy, kdybych se seriálem nezačal až v momentě, kdy se vysílala třetí série, asi bych se až sem nikdy neprokoukal. Takhle jsem za pár dnů stáhnul celé tři série ze setrvačnosti. Po počátečním nadšení z první řady, která byla vtipná, originální a nesrala mě všudypřítomým klišé a scénáristickýma zkratkama přišel zvrat ve druhé sérii, která už tohle všechno vzala za své a mé nadšení se ztratilo.    Třetí série sice začala slibněji než ta druhá a víceméně to bylo koukatelný, naprosto nedosahovala kvalit prvního dílu, ale pořád fajn, koukatelnej edgy mainstream. Poslední díl týhle série však zase vše sympatický pohřbil, naprosto idiotský vyvrcholení se s odstupem času od zhlédnutí jen promítá v pořád větší a větší znechucení z celý série. Absolutně nic se nikam neposunulo, postavy nevyrostly, jen přichází a zanikají, bez jakýkoliv reflexe vnějších událostí. Deep je pořád pičus, A-Train furt podržtaška, Maeve přeživší(???) hrdá lesba, Hughie spolu se Starlight se stali nejotravnějším párem posledních let,přičemž Annie byla má oblíbená postava… Je vlastně úplně jedno co se v sérii děje, ve finále se na to ohled stejně nebere, od druhý série naprosto zbytečně promarněnej čas, téměř šestnáct hodin filleru je fakt za hranou.    Nepřemýšlej, vypni mozek, pro lobotomy dobrý. Další série se silnym sebezapřením.

To mně Visser oči, jestli jsem koukal na stejnej seriál jako většina zdejšího osazenstva. Tohle byla ta největší mrdka, kterou jsem měl zatím od Netflixu tu čest vidět. Možná o to větší, že mě z nějakého důvodu donutila dokoukat se až do konce. Neodměnila se mi však nijak. Slow burn? Ani náhodou, tohle byla nudná píčovina nejhrubšího zrna. Ale aby to nebylo náhodou zas tak nudný, tak se za každým druhým slovem, v jakejchkoliv scénách, objevuje "fucking" anebo "shitty". A tahle fucking třešinka na zhnilým dortě neuvěřitelnejch postav, tě hodně rychle fucking začne srát. Prostě cool. Kdyby však nestačilo, že je scénář a plot na hovno, tak jsou vždy k dispozici debilně se tvářící anti-herci. Castingový režisérce by měl za tohle někdo narvat do prdele aspoň tři betamaxy. Pokud bych rozdával ocenění za nejméně sympatický cast, střílel bych hned od pasu. Herectví je v týhle sračce postavený vlastně jenom na tom, že někdo blbě čumí, respektive blbě čumí a u toho telefonuje. Bensone a Moorheade, měl jsem vás rád, ale tohle byl po Synchronicu poslední fucking hřebík do vaší rakve. Tahle kokotina se fakt musí vidět celá, abyste pak po zásluze mohli na tuhle sračku čpít síru, protože nic jinýho než hejt si tohle nezaslouží.

Možné spoilery Jodorowskyho megalomanský masterpiece, který se zdál být naprosto nerealizovatelný, jen byste se podívali do obsazení. Film, v němž měl být obsazen Dalí a Mick Jagger. Film, pro který by muziku nahráli Pink Floyd a jehož uměleckou stránku měly na starosti ty největší kapacity tehdejší doby. Film, který měl duši, a který už pravděpodobně nikdy nemůže vzniknout. Naneštěstí by byl realizovatelný až příliš dobře, všechno do puntíku nachystané Orson Welles nakrmený. Jediné co projekt srazilo do kolenou byla nemesis zároveň Alejandra i Duny. Peníze. To, že se revoluční scény ze storyboardu objevily v tolika snímcích a staly se od té doby běžně používanými pouze dokazují, jaké by Duna měla koule. Jodův závěrečný proslov mě upřímně dojal.

Vachler je pryč, aristokrati mají pré. Krok výrazně serióznějším směrem. Cesta, která pravděpodobně nevede dál než do slepé uličky byla nudnější, než záznam ze sněmovny reprízovaný ve dvě ráno. Jediný, kdo jakž takž držel úroveň, byl klasicky dobrý Eben. Ti, kterým cenu vyfoukl Hořící keř, se můžou utěšovat aspoň tím, že je nebude z poličky hypnotizovat lví potrat zatavený ve skle.

Kryptofašistický gastroprznič.

Překvapilo mě, že se v závěrečných titulcích neobjevilo jméno Dana Nekonečného.

Dokument sám o sobě byl zpracován výborně. Nasvítil případ ze všech stran a obsahoval skvěle načasované zvraty. Samotný případ je ovšem zvrácenost největšího kalibru. Záběry, natočené dokumentaristy se kryly s autentickými záznamy pořízenými Friedmanovými a umocňovaly celkový dojem šílenství, které tehdy v rodině panovalo. Pochybuju, že intenzitu hnusu, která byla k vidění, by přebil nejkvalitnější korejský torture exploatation horor. Arnold byl majestátní zmrd, nehledě na to, jestli byl ve skutečnosti vinný, nebo ne.