Je mi zo seba zle

O čo Borglimu ide je jasné pomerne rýchlo, respektíve o čo ide Signe a Thomasovi, čo ale nie je tá istá vec. O zžieravú a zároveň vtipnú satiru na uletenosť doby, ale ani nie doby, ako skôr neprirodzenej prirodzenosti toho, na čom spoločnosť fičí v podstate stále. No a v prípade hlavnej postavy ide najmä o pozornosť, ale niečo v neporiadku je už v jej hlave od začiatku a nemusí to byť nutne spôsobené masážou požiadaviek spoločnosti od útleho detstva či žiarlivosťou na partnera. Prišlo mi, že v ďalšom filme prichádza Borgli s presvedčivejšou, ale zároveň aj surrealistickejšou zápletkou a celé to o niečo lepšie šľape. Tu nebolo príliš komplikované predpovedať vývin scenára a mimochodom ide skôr o sci-fi, než napríklad o uvádzaný horor. Borgli (zatiaľ) nie je Cronenberg ani Kaufman. Ale má k tomu správne nakročené. 70% (12.03.2024)

První film ze tří navštívený v kině o jarácích a skvělé! (Za mě i z těch tří nejlepší.) Už před promítáním mi bylo jasné, že když se bude jednat o hlubší severský film pojednávající o narcismu, bude to muset aspoň trochu za něco stát, tak jsem nějaká ta očekávání na myšlenkový skvost měl. Naštěstí se vyplnila, stálo to za to. Příběh byl velmi originální a poutavý. Postavy (ne)sympatické přesně tak, jak mají v takovém druhu snímku být. Signe jako postava zkrátka skvělá a přítel Thomas přesně to samé - jejich neustálé vyvyšování eg bylo stále a stále nové a neopakující se situace nikdy nenudily. (Vtipný) humor byl dobře dávkován a neruinoval vážnou notu filmu, dokonce bych řekl, že jsem rád, že tam byl, akorát to dobře podtrhlo absurditu celého sebestředného zápolení (sex, nevidomá atd.) . Gradace děje byla pro Signe dost nelítostná a v poslední třetině mě několikrát při zhoršení jejího zdravotního stavu nepříjemně zamrazilo (sama v takových scénách, jako by vypadla ze své role narcistky a došlo jí, že je to ku*va špatně, a měla strach!). To byly ty nejvíce (dobře) nepříjemné momenty filmu. Konec samotný mě zamrazil naposledy a odcházel jsem z kina nadšený. Co mě také potěšilo, že myšlenek bylo mnohem víc a nad každou z nich jsem musel nějakou dobu přemýšlet. Jedná se o opravdu originální film. Jediné mínus snad vidím ve volnějším tempu, které je ovšem pro severské filmy typické. Já na to však úplně nejsem. Brácha by šel s hodnocením níž, tolik ho to nezasáhlo. Vyhodnocení: Mnohokrát lepší než nějaký marvelovky pro děcka a podobný avatarovský pitchoviny P.S. Název filmu se mi moc líbí (01.03.2023)

Druhý celovečerný film Kristoffera Borgliho určite bude tým, od ktorého si zbystríme pozornosť na jeho prácu. Sick of Myself servíruje príbeh mladej slečny, ktorá je schopná aj ťažko ochorieť sa len kvôli tomu, aby všetky pozornosti smerovali len na ňu. Na príbehu, ktorý film prezentuje, je najviac „chorý“ to, že to nie je výmysel. Kristine Kujath Thorp v roli Signe podáva presvedčivý výkon. Osobne však štvrtú hviezdu nedávam, lebo na konci filmu mi chýba viac katarktický, šokujúci záver. Film však každopádne odporúčam k videniu. Osobné hodnotenie: 78% (***) (27.07.2023)

V polovici si poviete – je to hnusné a ľutujem, že som sa do tohto filmu pustila. Pocit zhnusenia je ale presne to, čo sa v divákovi má uhniezdiť. Signe a Thomas sú narcisti obidvaja, súperia o pozornosť sveta a Signe ide ďalej, až za hranice normálnosti. Asi to má byť výpoveď o stave nášho sveta, blízki nie sú schopní počúvať sa? (Signe po prvom pobyte v nemocnici: „Len tri návštevy a 56 reakcií?“) Odkazy na moderné umenie, modelingové agentúry, podporné skupiny, internetový obchod, kde sa dá zohnať všetko... (27.12.2023)

Artovina znesiteľná aj pre bežného diváka, hoci nie dvakrát príjemná na pozeranie. Hlavná hrdinka je totiž totálne nesympatická, celý čas jej želáte len to najhoršie a ono vďaka jej chorobnej potrebe dosiahnuť pozornosť okolia a získať slávu sa jej pomerne škaredé veci aj dejú. Témy sebaprezentácie, sociálnych sietí, sebapoškodzovania, ale aj inklúzie boli spracované podnetne a zaujímavo, viacero scén nepríjemných a jedna či dve (pes, fotenie) aj zapamätateľných. Humor a satirické motívy sú tu len na okraj a kvôli nim + viacerým scénam vystupňovaným do absurdna + logickej priestreľnosti (utajovanie pôvodcu zdravotného stavu) sa film nedá brať 100% vážne. Na jedno pozretie neurazilo, no na vyššie hodnotenie by som osobne potreboval výraznejší a lepší záver. 3* (15.08.2023)