Je mi zo seba zle

Je mi ze sebe taky občas špatně, když civím na svůj pupek hanby, a kozy studu, protože už mi je pomali začíná příťa závidět, takže je pravý čas to dát na instáč, na který máte odkaz přímo na stránce (mrk, mrk). Zrcadlo dnešní moderní společnosti, zhyenizované a nehumální, která jen určuje symbol krásy do útrab mozkových blán náctiletých štětek, co si fotí tlustou prdel v Osvětimi s heštegem #sosad. Fakt zírám kam tahle zkurvenecká doba pokročila, ale ani mě to nepřekvapuje. Hlavní psychouška to zahrála dobře, až jsem měl nutkání ty její jaterný skvrny propíchat jak na takové té plastové píčovině s bublinkama, co praskaj, jak to odmotáváj k PPL. Tak konec rožnění, a cítím s Norama, že instačurákům a tikokoterům někdo flusl do ksichtu, a nacpal za mřížemi jak opicu v zoo, aby z toho lidi měli pojízdné obludárium. #uhorkovásezóna🥒 (27.07.2023)

Artovina znesiteľná aj pre bežného diváka, hoci nie dvakrát príjemná na pozeranie. Hlavná hrdinka je totiž totálne nesympatická, celý čas jej želáte len to najhoršie a ono vďaka jej chorobnej potrebe dosiahnuť pozornosť okolia a získať slávu sa jej pomerne škaredé veci aj dejú. Témy sebaprezentácie, sociálnych sietí, sebapoškodzovania, ale aj inklúzie boli spracované podnetne a zaujímavo, viacero scén nepríjemných a jedna či dve (pes, fotenie) aj zapamätateľných. Humor a satirické motívy sú tu len na okraj a kvôli nim + viacerým scénam vystupňovaným do absurdna + logickej priestreľnosti (utajovanie pôvodcu zdravotného stavu) sa film nedá brať 100% vážne. Na jedno pozretie neurazilo, no na vyššie hodnotenie by som osobne potreboval výraznejší a lepší záver. 3* (15.08.2023)

Jelikož jsem si přečetl anotaci filmu před jeho shlédnutím, myslel jsem si, že tuším do čeho jdu. Och, jak šeredně (pun not intended) jsem se mýlil! Kristine Kujath Thorp i Eirik Sæther jsou ve svých rolích naprosto skvělí, na výkonu Kristine ale samozřejmě celý film stojí a padá. A jaký to byl panejo výkon! Takovouto emocionální jízdu a povedené hraní si s divákem na takto malém prostoru jsem opravdu nečekal. (12.01.2024)

O čo Borglimu ide je jasné pomerne rýchlo, respektíve o čo ide Signe a Thomasovi, čo ale nie je tá istá vec. O zžieravú a zároveň vtipnú satiru na uletenosť doby, ale ani nie doby, ako skôr neprirodzenej prirodzenosti toho, na čom spoločnosť fičí v podstate stále. No a v prípade hlavnej postavy ide najmä o pozornosť, ale niečo v neporiadku je už v jej hlave od začiatku a nemusí to byť nutne spôsobené masážou požiadaviek spoločnosti od útleho detstva či žiarlivosťou na partnera. Prišlo mi, že v ďalšom filme prichádza Borgli s presvedčivejšou, ale zároveň aj surrealistickejšou zápletkou a celé to o niečo lepšie šľape. Tu nebolo príliš komplikované predpovedať vývin scenára a mimochodom ide skôr o sci-fi, než napríklad o uvádzaný horor. Borgli (zatiaľ) nie je Cronenberg ani Kaufman. Ale má k tomu správne nakročené. 70% (12.03.2024)

Satirický pohled na dnešní společnost, kdy není těžké zviditelnit se, což paradoxně znamená, že to těžké je. Aby si vás ostatní všimli, musíte se hodně snažit. Co všechno je tedy člověk ochoten udělat pro to, aby se stal středem pozornosti? Třeba se i naprosto zničit. OK, bizarní to je, ale asi jsem čekal větší odvaz jdoucí až úplně na dřeň, byť jako zamýšlená výpověď to asi stačí. První více jak čtvrtina je nezáživně užvaněná, ovšem postavy se alespoň snaží být zcela nesympatické. Občas mě mátl podivný střih, takže jsem se mírně ztrácel, což byl možná záměr, jelikož film dostával lehce halucinogenní nádech. Kujathová dobrá, škoda, že v závěru nezmutovala v nějaký obří hmyz, to by byl hezký happyend. (27.09.2023)