Blízko

Emocionální doják s půvabným modrookým blonďáčkem.(50%) (10.11.2022)

Neskutečná emoční jízda. Snad nikdy jsem se necítil u filmu tak na dně, přitom je základ tak banální. Skvělý Dambrine a ještě lepší Dhont - 91 % (15.01.2023)

Někteří diváci filmu se zde ptají, jestli mezi chlapci bylo kamarádství či láska. Kdo poznal to pravé klukovské přátelství, ten v tom má zcela jasno, ve věku 13-14 let je srdce chlapce schopno lásky a ta  po dlouholetém přátelském vztahu zákonitě často najde prvního naplnění, aniž by byl chlapec snad sexuálně odchylný od normálu. To je přírodní přirozenost, že první hluboké a niterné city se často obrací k druhovi stejného pohlaví. Na prahu dospělosti se většinou cit roztříští, když se chlapec zamiluje do druhého pohlaví, ale často zůstane i pak věrný po dlouhá léta, někdy i celý život, svému příteli z let chlapeckých, to dívky moc neznají, ty po zamilování se své přítelkyně většinou opouští. V dobách minulých se toto zmíněné stávalo častěji až v 17-19 letech chlapců, po dokončení gymnaziálních studií, protože bývaly školy jen chlapecké a jen dívčí a nebyla televize, internet atp. Klidnější a pomalejší doba, kdy na vše bylo dostatek času a city mohly vyzrát a uzrát, aniž by si z nich kdokoliv tropil posměšky. Koncem 19 století i na počátku století 20 bylo běžné, že se chlapci-kamarádi při setkání líbali, objímali a vodili se zavěšeni do sebe a nikdo se tomu neposmíval, bylo to bráno jako znak, že oni dva jsou si blízcí a dávají to tak světu na odiv. Je o tom mnoho dokumentů v literatuře i memoárech význačných osobností a také ve filmech a filmových dokumentech. Z mé více než třicetileté práce s chlapci jsem poznal, že podobně cítí kluci i dnes, ale své city často skrývají právě proto, že se bojí posměchu, více, než jak tomu bylo dříve, když jsou ale sami dva, třeba v přírodě, dokáží se chovat přirozeně, zrovna jako kluci před sto lety.... Film je nesmlouvavou obžalobou dnešní doby, která si neváží ušlechtilých lidských citů a manipuluje okázale na veřejnosti se špatností místo aby ukazovala a ctila krásu vnější i vnitřní lidské bytosti. Léo pro pochybné uznání zradil čistotu Rémiho přátelství a onen ten, pro něj nepochopitelný, čin nemohl přenést přes citlivé srdce. Remi byl ten typ chlapce, pro nějž přátelství je tou nejdůležitější věcí na světě a je mu potřebné jako vzduch k dýchání. Pro řeči mělkých lidí, kteří sami by takových citů a věrnosti nebyli schopní, zhasl zbytečně mladý a nadějný život. Jde to s naší současnou společností ke smutnému konci a vemlouvavěji to nemohlo být ukázáno než na tomto příběhu. Váhal jsem, chtěl jsem dát jen 4 hvězdičky, ne že by film nebyl dobrý, ale pro nekonečnou lítost nad lhostejností dnešní doby, která si neváží přátelství a krásy a je hlavním viníkem toho, co se stalo....Nakonec jsem dal 5 pro skvělé herecké výkony obou dvou hlavních hrdinů a věřím, že by mohli v budoucnu ještě hrát v dalším filmu. (23.01.2023)

Tohle je těžká látka. Rozhodně nic, co by si člověk chtěl pustit po těžkém dni v práci. Nemůžu popřít, že je to dobře zahrané a má to jakousi uměleckou hodnotu, ale mě to prostě minulo a místy jsem se dost nudil. Správnou cílovku (teenager, který přišel o kamaráda) to ale může naprosto rozsekat, pro ně to bude pětková záležitost. (19.10.2023)

Najlepší film tohtoročných Varov. Fenomenálny scenár, nádherná kamera plná úžasných close-upov i kamerových jázd a absolútne famózna ústredná dvojica Gustav De Waele a Eden Dambrine. Druhý menovaný predviedol herecký koncert a u mňa zatiaľ výkon roku. Lukas Dhont ma svojim režijným umom absolútne rozdrvil a stvoril masterpiece. (KVIFF 2022) (11.07.2022)

Existují snímky, jejichž vnímání ovlivňují vlastní prožitky diváků. Ti, kteří čekají na první výstřel, mohou i ten sebemenší náznak citů vnímat intenzivně. Ale pro ty, kteří obíhají několikáté kolečko na oválu, nechávají klidně chladnými. V rámci woke hnutí se obrušují potenciálně nebezpečné hrany. I zde jde jasně znát zápas s pojmenováním problémů, natož řešením. Hlavně se nikoho nedotknout. I když se kamera často snaží proniknout hercům přímo do hlavy. Hlavní otázka definice vzájemného vztahu zůstává i po skončení snímku nezodpovězena. Scénáristické plochosti dodávají nějaký rozměr alespoň dětští herci. To je ale sakra málo. (21.11.2022)

just sad (16.01.2023)

Nestává se příliš často, že by se člověk rozbrečel v kině:( A upřímně, nebyla jsem sama. Samozřejmě, že film ty emoce budí možná trochu prvoplánově, ale za mne skutečný majstrštyk. Jednoduché, silné, emocemi nabité, výborní herci... (15.05.2023)

Blízko a až příliš blízko, pokud jde o kameru, obličej hlavního hrdiny budu mít díky tomu ještě dlouho otištěn do paměti, což nejspíš nic nemění na faktu, že na dospívajícího "neherce" šlo o zdařile a silně záhranný debut. Lukas Dhont s emocemi diváka sice balancuje na hraně přehnanosti, ale nesklouzne za hranu a emotivní příběh v tomto směru dokáže brzdit tak akorát. Takže se mu podařilo stvořit vcelku solidní drama na téma ztracená dětská nevinnost. (08.12.2023)

Tento snímek jsem měl již delší dobu v hledáčku, ale až hodnocení a recenze od EvilPhoenixe mě ho vlastně připomněla a musel jsem se podívat o co vlastně šlo. Velmi citlivý snímek se spoustou melancholie, smutku, nevyřčeného, atd. Některé věci, které myslíme, že máme blízko, tak jsou nebo mohou být ve vteřině a za určitých okolností nenávratně daleko - pryč. Navždy. Teda ale nemůžu se zbavit pocitu, že s námi režisér tak trochu vyjebal, když nám po cca 45 minutách hodil do parádně rozehraného příběhu vidle a film se začal ubírat trošku jiným směrem. Asi bych rozvíjel do hloubky psychologie tu první půlku.. Ale nevadí. Velmi emoční záležitost, kde slzopudnost přichází poměrně dávkovaně, ale ne prvoplánově, teda dle mého názoru.. Co se musí nechat je to, že snímek celkovou náladu velmi umně přehodí na vás, navíc s fenomenální podporou absolutně bezchybných hereckých výkonů. Tady řeším spíše hlavní dva představitele, naprosto famózní herectví, v jejich věku.. Klobouk dolů. Film si mě získal, zaháčkoval do děje, aby mě asi po 45 minutách nasral (měl jsem stejně neblahý pocit, co přijde, ale říkal jsem si, to snad asi tvůrci neudělají, bohužel udělali), poté pak dále rozebíral emoční nálož až do samotného konce, kde mě totálně vyždímaného vyflusl.. Výborné euro-art drama s nějakou psychologií, kde ale nescházelo mnoho a film získal absolutní hodnocení.. Možná časem, jestli se film více uleží v hlavě... Já prostě tyhle psychologické, dramatické, emocemi nabité filmy můžu :-) 80% (10.04.2024)

Zdánlivě nezpřetrhatelné pouto pod tíhou společenské akceptace a osobních nejistot. V emocích je málokdy prostor pro zaváhání, natož pro (byť zdánlivou) lhostejnost. Ztrácíme-li následně blízkost druhého, nemůžeme vinit nikoho jiného než sebe sama. Šel jsem do kina na Blízko s očekáváním uslzeného dojáku s LGBT tematikou a taky jsem ho dostal - řemeslně natočený, krásně nasnímaný doják, který předkládá nelehkou látku s potřebnou dávkou civilnosti a empatie. (09.10.2022)

Film Blízko mimoriadne emotívne nazerá na tenku hranicu medzi priateľstvom a láskou, a na uvedomovanie si vlastnej identity. Prináša tichý a hlboký smútok plný poperania, viny, samoty...ktorý končí dôležitým odpustením. Dráma Blízko funkčne a aktualne pracuje s rodovými rolami, identitou a prostredím, v ktorom aj jedna otázka môže spustiť sériu nenávratných udalostí. Režiserovi Dhontovi sa podarilo mimoriadne sugestívne vybudovať príbeh chlapčenského priateľstva a s presnostou chirurga načasovať následnú dramatickú katarziu. Film získal Velku cenu poroty na festivale v Cannes. Vo filme Blizko cítim ozveny Trufautovho filmu Nikto ma nemá rád z roku 1959. Výborný sú aj obaja dospievajúci herci, hlavne Eden Dambrine. PS užívatel Arsenal 83 len potvrdil, že sa tomu vôbec nerozumie a filmu dal nizke hodnotenie len preto, že je to xenofobny homofob. Film sa totiž vôbec nesnaží tematizovať, čí tí chlapci k sebe cítili niečo viac  v  erotickom či v sexualnom zmysle... Vyhýba sa aj tomu čo, presne stálo za tou tragediou. Aj užívateľka Skeksis by si mohla pozrieť tento film, len by si mala pripraviť vreckovky. (14.01.2023)

Otřesnej film za pětku s hvězdičkou (=5*) Nebudu se tu rozepisovat, co vše by se filmu dalo vytknout, protože mi nic z toho nedokázalo vadit natolik, aby to narušilo celkový dojem. Zahrané skvěle, prostředí paráda. Tak prostě držte huby :) (16.01.2023)

Emocionalne a citlivo spracovany pribeh na prvy pohlad dvoch nerozlucnych kamaratov. Od prvej minuty vas vtiahne do deja. Musim povedat ze vcelku jednoduchy pribeh, na prvy pohlad nic specialne, prazdninove pobehovanie dvoch kamaratov, dve rodiny, jedna farma... Od prvej sekundy je vykresleny silny bond medzi Leom a Remim, zdielanie vnutornych pocitov, vsade spolu, no proste nerozlucna dvojka. Vykony Edena a Gustava su take prave a nefalsovane (spoznali sa az na castingu a vraj si hned povahovo sadli) a maju vase sympatie. Film dostava spad po skonceni prazdnin. Skola, novy kolektiv a stupidne poznamky daktorych spoluziakov narobia svoje a film dostava iny podton. Remi je k nim nevsimavy, no Leo sa k tomu stavia inak kedze hlavne on je tercom utokov. Mozno aj preto by rad zapadol do chlapcenskeho kolektivu. Objavuju sa prve trhliny. Leo sa snazi Remiho drzat od tela, a to nielen pocas skoly. Vidi, ze Remi to neznasa najlepsie, no na druhej strane suciti s Remim a svojim sposobom sa snazi na dialku sledovat ako sa s tym vyrovnava kedze ich kamaratstvo mu nie je lahostajne. Remi sa citi odstrceny a zradeny, prejde si niekolkymi emocionalnymi kolapsami, no i tak sa snazi skryvat tie pocity v sebe... Ako sa s tym vyrovnaju?  !! Spojler: !!  Reziser Lukas Dhont odzrkadluje ciastocne svoje zivotne skusenosti z detstva. Vlastne je to take vyznanie jeho sameho a spoluscenaristu Angelo Tijssens. Obaja si presli odcudzenim sa v kamaratstve v detstve a preto sa dokazali lepsie vcitit do roli hlavnych hrdinov Lea a Remiho (Eden Dambrine, Gustav De Waele). Mozno by som privital keby sa film troska dlhsie vliekol a bolo viacej materialu v prvej polke. Kazdopadne, filmu to neuskodilo a "usetreny cas" bol investovany do druhej pochmurnejsej casti v ktorej Remi neuniesol tarchu okolnosti a siahol si na zivot. Musim sa priznat, ze mi slzy vybehli niekolko krat, co sa mi uz zopar rokov pri filme nestalo. Zasluzene je nominovany na Oscara v kategorii Best International Feature Film (drzim palce).  28.02.2023 (28.02.2023)

Virtuozita na plátne. Úchvatný filmový zážitok. (26.03.2023)

K nevydržení dlouhý (15.07.2023)

Překrásné a velmi bolestivé. A velký obdiv oběma klukům, zahráli to neskutečně. (13.01.2023)

Nejdokonalejší. Film, který je tak zdrcující, že jej můžu vidět jen jednou. Ale miluju to. (25.01.2023)

Tohle je film, který vás zaručeně emocionálně rozloží, ale právem, pokud tedy nejste nějaké chladné dřevo bez kouska citu. Dostal mě především herecký výkon hlavních hrdinů, kteří nejsou herci, na čemž si Dhont zakládá. Příběh je plný emocí, jak těch pozitivních, tak těch negativních, ale téma, které film rozebírá, je potřeba otvírat. Zde doplněné taky citlivou kamerou a pasující hudbou. Asi opravdu nemám, co bych filmu vytknul. Nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film má Daleko rozhodně zaslouženě a budu si přát, aby ocenění nakonec také získal. (14.02.2023)

Opäť sa mi len potvrdilo, že škandinávske krajiny plus napríklad také Belgicko vedia točiť najlepšie drámy. Pred rokmi som zmäkol pri Drømmen (We Shall Overcome), teraz ma rozpitval Close. Ústredná téma, ktorú nebudem vyzrádzať tým, ktorí film ešte nevideli, je náročná v každej dobe, ale viac ma dostali myšlienky, ktoré s najväčšou pravdepodobnosťou behali v hlave aj Léovi - režisér Dhont to konkrétnymi scénami jasne naznačuje. Jeden príklad za všetky - koncoročná "párty" pred prázdninami. Klasika filmov nám priniesla okrídlenú myšlienku "Keep your friends close, but your enemies closer". V tomto filme vidím k tomuto istú antitézu. Nepodliehajte tlaku konvencií. Bez toho, aby ste museli pochodovať ulicami s bannermi a zástavami, keep your friends close, but your best friends even closer. A ak sa jedná o ešte niečo hlbšie, "keep it in your heart and don't push it away". Bravo, salut! ***** (19.03.2023)