James Bond: Žiješ len dvakrát

Z dost podprůměrné Flemingovy předlohy (kterou jsem četl dokonce anglicky) dost nadprůměrná bondovka -- v rámci žánru přinejmenším. Jen mě trochu zarazilo, že textem písně se úplně změnil výklad titulu (You only live twice, once when you are born, once when you look with Death face to face). Samotná realizace je dost kompromisní -- některé scény jsou precizní a uvěřitelné, něco je na záchvat smíchu (i kosmický program SPECTRE je směs realistických rekvizit a nepopsatelná směs zbytku)... Pro mě scénárista Dahl vnesl do filmu spoustu neotřelého a významně ovlivnil vývoj celého Bondova fenoménu. (23.09.2007)

Je pozoruhodné, že z prvních pěti Bondů má tenhle nejslabší hodnocení a je přitom spolu s Goldfingerem (imho) nejlepší. Má svižné tempo, super Japonky, vesmírnou tematiku, ikonickou melodii, velmi povedenou vrtulníkovou bitku a především Blofelda, kterého si coby padoucha připravovali hrozně dlouho a stojí to za to. Mám pocit, že technicky se tu udělal velký skok od posledního dílu a často ta akce snese už přísnější měřítka. Negativa předchozích filmů tu jsou sice taky, ale jsou zastoupena v o trochu menší míře. Originálně jen pro tenhle film se hodně nepovedla snad jen přeměna Seana Conneryho na Japonce. Nejlepší výkon ovšem opět předvedla bílá kočička, která ovšem tentokrát nevypadala, že by si natáčení dvakrát užívala. (04.01.2021)

Krásná úvodní melodie rozehrává další pokračování souboje mezi orgranizací Spectre a 007 se tentokrát přenese na japonskou půdu a ukázalo se to jako velmi dobrý nápad.Tato "bondovka" je doposud nejvelkolepější na akci, i když zejména scény s raketama působí hodně srandovně . Ovšem scéna kdy se nám zjeví číslo jedna organizace SPEKTRE tedy Ernst Stavro Blofeld naopak působí v podání Donald Pleasence naprosto skvěle. Bondovo asijské dobrodružství má všechno co jsem očekával a jelikož nejsem 007 a žiju jenom jednou dlouho jsem s puštěním tohoto dílu radši neotálel. (27.12.2006)

Pátá bondovka patří k pětici mých nejoblíbenějších a nejlepších bondovek. Tak trochu sci-fi úlet (vždycky mě baví, jak technika Spectre mílovými kroky předběhla všechno ostatní a dokázala kamerou sledovat raketu v kosmu z bočního záběru!!!! - to je tak milý nelogický omyl, až je naprosto odpustitelný), naivní jako většina bondovek, ale mnohem akčnější než ta předchozí. Nevím proč, ale scény, kdy nějaký padouch má obrovské mega centrum, kde nesmyslně pobíhá spousta poskoků a hlas z amplionu jim co dvě vteřiny říká, co mají dělat (a další hlas to pak po něm ještě opakuje), se mi vždycky strašně líbily. Bond tady sice přišel o svůj hláškovací humor, ale je to prostě pořád starý dobrý Bond, který postupem času sice nabírá na humornosti/směšnosti, ale to ho dělá ještě zajímavějším. (24.08.2010)

Pokud „Thunderball“ byl podvodní Bond tak „You only live twice“ je zaručeně Japonský Bond. Hned v úvodní scéně 007 umírá, aby se mohl zrodit znovu a pokračovat v pátrání po Ernstu Blofeldovi (tentokrát mu poprvé vidíme do obličeje), který má tentokrát velmi promyšlený plán. Plán týkající se poštvat dvě supervelmoci proti sobě. Sean Connery jako James Bond cestuje až do Japonska, aby se z něj stal japonec a spolu s armádou Nindžů se pokusí svému úhlavnímu nepříteli zničit plány. Žiješ jenom dvakrát opět předvedla slušnou Bondovku ke konci Conneryho účasti. Jen Bond žije věčně a tentokrát i dvakrát. (75 procent) (05.11.2012)