James Bond: Žiješ len dvakrát

Zajímavé spíše na začátku a konci, v samotném středu snímek velmi tápe, až jsem se bál, že mu ještě před finálem dojde dech. Rukopis autora scénáře není znatelný, přesto však závěr velmi připomíná roztodivný svět z Karlíka a továrny na čokoládu, ještě zmocněný vzdálenou kamerou. Žiješ jenom dvakrát má přesto neustále nějaká esa v rukávu a i ty horší scény mají čím překvapit. Nejtrapněji působí nasilné naroubování výcviku a přeměna Bonda v japonce, která působí až směšně nevěrohodně, zvláště, když vidíte výsledek. Celkový dojem však bohatě zachraňuje závěr. Scéna kdy konečně spatříme Dr. Zlouna, pardon, Blofelda je prostě nezapomenutelná, a můžeme jen litovat, že dokonalý Donald Pleasence nedostal více prostoru. (21.01.2008)

Nancy Sinatra na začiatku a na konci pekne zaspieva a medzitým beží James Bond s poradovým číslom 5. Neprekážalo mi množstvo Japoncov v ňom a niektoré Japonky boli rozkošné aj v tých babičkovských plavkách. Mierne mi prekážali populárno-náučné vsuvky o Japonsku, prekážalo mi porušenie Čechovovho princípu (ak v prvom dejstve visí na stene puška, najneskôr v treťom dejstve sa z nej musí vystreliť), pretože chudáci ninjovia sa v rámci tréningu otĺkali do zbláznenia a v akcii fungovali iba ako strelci a granátomety. Trápne som sa cítil pri tzv. trikových záberoch, pretože tie by aj Zeman o desať rokov skôr a na kolene spravil lepšie. Nemôžem sa nezúčastnene pozerať na alobalové pancierové dvere, bafkajúce rakety a dobové špiónske vynálezy. Paradoxne to, čo malo vo svojej dobe najviac udivovať divákov, je v súčasnosti najväčšou slabinou filmu. Takže za najlepšiu bondovku tento film nebudem považovať ani náhodou. Mimochodom Roalda Dahla mám veľmi rád, ale tu som jeho rukopis necítil. Po ôsmich rokoch som sa na film z nepochopiteľných dôvodov pozrel ešte raz a zahanbil som sa za to, že som takému hlúpučkému filmu dal až tri hviezdičky. Hneď to napravujem. (27.10.2009)

Po masivním úspěchu podmořského Thunderballu se Bond definitivně vydal ke hvězdám, a to v přímém i přeneseném slova smyslu. Bondovští tátové Saltzman a Brocolli obměnili pro v pořadí již patý 007 film skoro celý tvůrčí tým – režisérskou sesli zaujal Lewis Gilbert, za kameru se postavil Freddie Young, držitel dvou Oscarů (za Lawrence z Arábie a Doktora Živaga), namísto byvších převážně "západních" lokací se příběh odehrává celý na Dálném východě... Výsledkem je plnokrevný skvost, který jsem jako malý kluk hltal se zatajeným dechem, nechal se unášet skvělou imaginací scénáře a výtečným vizuálním pojetím. Prostě esenciální diváckou manou všech bondovek, kterou se zde podařilo vykondenzovat v až magickou "čupršpiónskou" atmosféru. A magie funguje i po letech. Zmiňovat Conneryho virtuozitu je zbytečné, jen připomenu, jak se do ní začínají vkrádat sebeparodické tendence, které pak rozvedl Roger Moore. Akční scény jsou jedním slovem výtečném, zejména honička ve vrtulnících, podbarvená notoricky známou Bond theme, mě dodnes elektrizuje. Škoda, že střih občas sklouzavá do přílišné monotónnosti (patrné je to zejména v automobilových honičkách) a filmu ubírá na tempu. Lewis Gilbert není tak dobrý stylizátor jako Hamilton nebo Young, zato má pifku na davové scény – a ta v kráteru opravdu stojí za to a v klidu trumfne i obdobnou scénu z jeho pozdější bondovky Špion, který mě miloval. Jedinou hořkou kapkou je fakt, že po natočení páté bondovky se Connery ze série vytratil a vrátil se až po čtyřech letech a jednom Bondovi s Georgem Lazenbym... Jenže pak už to prostě nebylo ono. Zlatá éra conneryovek končí tímhle majstrštykem. (25.11.2004)

Jsou to slabé 4 hvězdičky, přece jen ty triky s raketami á la Karel Zeman, kdy jsem čekal, odkud se vynoří Baron Prášil na raketě poháněné nafouknutými balónky, ty byly strašné. Nedodržování nějakých fyzikálních zákonů, start rakety z podzemního sila, aniž by roztavil oheň z trysek všechno okolo... brrr. Ale pak je tu scénář Roalda Dahla, který se nezapře, ty satirické hlášky a narážky jsou skvělé, a že byl i Dahl starý prasák, tak si tady užil i dvojsmyslů. Tento Bond se netradičně odehrává jen v Japonsku (žádná další změna lokací), a pravda, vypadá spíše jako reklamní leták na to, co Japonsko může nabídnout, včetně pár kulturních ponaučení včetně toho, jak vypadá svatba či pohřeb. Také se zdá, že Japonky zde běhají jen v kalhotkách, i když jdou do hor. Ale jinak příběh má smysl, Donald Pleasance je dobrý záporák, akce je sice poslabší, ale je jí dost (a je pravda, že Bond má tentokrát často jen kus štěstí, než by předvedl nějaké své umění), a dokonce je zde krásná Karin Dor, známá spíše z mayovek. Musím si to pustit ještě jednou, abych pochytal ty multikulturní narážky a vtípky. Třeba ta japonská Tygrova obdoba vychytávek od Q je velmi veselá. Nebo to štengrování mezi USA a Ruskem, z něhož si dělají Britové legraci. Případně převedení tradiční scény u M na ponorku, místo házení klobouku házení námořnické čepice... (04.07.2016)

#5 - Youngovi sa Bond začal pomaly vymykať z rúk a výmena na poste režiséra sa podarila. Vesmírna zápletka bola spracovaná nad očakávania a až na niekoľko logicky nedotiahnutých scén (sopku nedokážem tvorcom odpustiť) sa jedná o solídnu časť série. A ešte niečo. Neviem či sa mi to zdá, ale keď ide o nejaký vysokonárokový a rozpočtový film akoby sa to producenti báli nechať aspoň mierne zostrihať, čím občas film stráca. Connery stále vo forme, navyše ako japonský ninja, čo viac si mohol divák priať. Snáď len nenahradenie Lazenbym. 75%. (30.09.2007)