Bitka na Ridgemont High

Jenom potvrzuji, co většina kolegů správně postřehla -tenhle film je viděno dnešníma očima nadčasový, oproti většině podobně žánrově zaměřených současných komedií vtipný, nebojí se vážných témat, ale není ani trochu moralizující, a hlavně - herečky v něm jsou sexy a mají co ukázat. Zvláštní a velmi cenné srovnání kulturních paradigmat roku 1982, kdy u nás frčela Sanitka a poXté se reprízovala Žena za pultem... Jestli jsem dobře viděl, Cage fandí mezi fanoušky na zápase? (06.02.2010)

Je fajn pozorovat v tomhle filmu začátek kariéry několika budoucích hvězd hollywoodské kinematografie. Každopádně Zlaté časy na Ridgemont High jsou pohodovou teen komedií z 80.let, ve které najdeme všechny typické problémy žánru. Naštěstí jsou do jisté míry příjemně odlehčeny (hlavně Pennem) a tak se na to prostě dobře kouká - i když nejde o nějaké bůh-ví-co. This is U.S. History, I see the globe right there. (28.09.2009)

Heckerlingovej film sa dá v prvom pláne sledovať ako retro jízda s neodolateľným tempom a vizuliatou. Stráca sa však aktuálnosť snímky, ktorá napriek svojmu zasadeniu do 80. rokov nestarne. Svet sa síce zmenil, ale jeho princípy nie. A na väčšinu zmine je Fast Times ľahko adaptovateľný. Áno, sociológia stredných škôl z amerických coming of age filmov z tohoto obdobia je stále výsostne aktuálna. K aktuálnosti postáv sa u Heckerling pridáva šikovnosť epizpdického scenára, ktoré konštrukcia, postavená na krátkych gagoch akoby očakávala éru sociálnych sietí a krátkych formátov, do ktorých útržkovitosti sa fragmentárnosti presne sedí. __ Vo filme sa navyše prejavuje schopnosť Hekerlingovej a Crowa úresiahnuť odľahčenú komediálnu rovinu a dotýkať sa závažných tém. Ukážkou je línia nechceného tehotenstva, ktorú dokážu autori presvedčivo vykresliť v citlivých skratkách a dodávajú jej dôraz najmä na pokdlade predlošlých lážo plážo momentov. ___ Aj po takmer 40 rokoch je to život na strednej, čo dôverne poznáme z prvej ruky. (14.03.2016)

„Nechci sex. Sex může mít každej. Chci vztah. Chci romantiku.” - „Romantiku? V Ridgemontu? Nemáme tady ani kabelovou televizi a ty chceš romantiku.” Výsledek nemá zrovna pevnou dějovou strukturu, ale je spíš sledem epizod o trablech dospívání. Pokud někdo (příběhově) vyčnívá, tak Jennifer Jason Leigh, která touží poznat lásku a radí jí v tom protřelejší kamarádka Phoebe Cates, která se zase líbí jejímu bráchovi (fastfooďák Judge Reinhold). Pak jsou tu ještě další hoši, kteří jim nadbíhají nebo nesměle vyčkávají, a dívky je posuzují i podle toho, kde brigádničí, protože třeba zrovna trhač lístků v kině není žádné terno. A pak jsou tu tací, kterým je všechno jedno, snad jen ideální vlna a kvalitní matroš (zhulený surfař Sean Penn). Za scénářem stojí podle vlastní knihy později uznávaný Cameron Crowe, režie se ujala Amy „Kdopak to mluví” Heckerling. Na svou dobu přišli s poměrně svěžím a hlavně odvážným kouskem (puritáni to ovšem bez potíží zvládnou), který si to ovšem nijak nekomplikuje, a definovali žánr studentské (teenagerské) komedie. Výsledek nastartoval kariéru několika hercům i tu Croweovu. Dodnes má něco, čemu se říká kultovní status, a vlastně až éra Prciček na něj tak nějak navázala. Hormony mají zelenou!! (07.06.2020)

Tenhle film je v podstatě nástup všech filmů ať už komedií, nebo dramat tohohle žánru. Jenom díky punku, a filmům jako je tenhle (K tomu samozřejmě tvorba Johna Hughese) a celkové změně toho jak se nahlíželo na teenagery, jsme teď tam kde jsme. Všechny ty klasiky jako Snídaňový klub atd. dopomohly tomu aby vzniklo třeba American Pie. A musíte se na to dívat těmahle očima, protože potom je to naprostá revoluce. Krom toho fakt miluju osmdesátky v tom jak jsou oproti dnešní době nekompromisní v tom jak se třeba nebojí ukázat nahotu atd. Dneska už takový film prostě nemůže vzniknout. Já nevím jak ostatní, ale já se teda bavil dost a byl to pro mě dost kulturní zážitek. (05.05.2020)