Tvorcovia:
Nick SantoraHudba:
Tony MoralesHrajú:
Alan Ritchson, Maria Sten, Serinda Swan, Shaun Sipos, Ferdinand Kingsley, Robert Patrick, Domenick Lombardozzi, Luke Bilyk, Shannon Kook, Andres Collantes (viac)VOD (1)
Epizódy(8)
-
Bankomat (S02E01)
-
Co se stane v Atlantic City (S02E02)
-
Jedna fotka řekne víc než tisíc slov (S02E03)
-
Noční symfonie (S02E04)
-
Pohřeb (S02E05)
-
Policajt z New Yorku (S02E06)
-
Přes mrtvoly (S02E07)
-
Letec (S02E08)
Videá (1)
Recenzie (70)
„Ti parchanti mi zlomili kartáček. Teď už nemám vůbec nic!“ Pragmatický toulavec Reacher kdysi velel armádní 110. jednotce. Jenže její řady se teď tenčí. Někomu nesedí, smrtí jednoho z členů to totiž nekončí. Postavy logicky jiné, zůstává pravá ruka Neagley, pošťuchování mezi staronovým týmem baví, onou jednoduchostí a přímočarostí tvůrci znovu odkazují na staré dobré akční fláky 80. let. Nick Santora, který psal třeba seriál Útěk z vězení a bohužel stojí i za Arnieho FUBARem, s Reacherem pokračuje v ryze nenáročném duchu první série. Takže nás tvůrci znovu těší suchým humorem a zkratkou, přesto bych mnohé díly čekal lehce šťavnatější a dravější. Navíc dost klišé, spousta záchran v poslední vteřině, T-1000 mdlý, do příště doporučuju zapracovat na scénáři. Ano, fajn připomínka let minulých, ale přeci jenom máme rok 2024, takže to chce něco navíc. „Proč jsi ho praštil tak tvrdě?“ – „Neumím dávat měkký rány.“ ()
Reacher’s back a je to zase parádní béčková jízda. Je ti sice jasné že se klaďasům nic nestane (i když jedna výjimka se přeci jen najde), ale i tak je postupná likvidace všeho a všech prostřednictvím Reachera a jeho týmu přímočaře uspokojující. Finále s vrtulníkem je sice hodně přehnané i na Reachera jakožto chodící tank, ale to mu celkem v klidu odpustím. Stejně jako to že se druhá řada veze na těch nejzákladnějších klišé a vteřinovém timingu. Přeci jen to nikdy neměla být žádná hluboká podivaná s přesahem a v rámci žánru to splnilo přesně to co sem čekal…80% ()
„Jak jako, kopl do auta?“ Ten pocit, keď Robert Patrick hovorí o Sáre Connorovej! Kým prvá séria adaptovala Jatky, druhá si berie na mušku Voľný pád. Hoc Alana Ritchsona považujem za veľkého (v podstate doslova, ale i v prenesenom význame) sympaťáka, na druhú sériu som sa ktovieako netešil. Prvá síce začala fantasticky a Ritchson je reálne zhmotnenie Jacka Reachera (prepáč, Tom), ale scenáre boli biedne a prvá sezóna po skvelom rozjazde dopadla pomerne nedobre. U druhej ma zaskočilo, že nezačína strhujúco (s výnimkou peknej pasáže s bankomatom), ale potom som si povedal, že je to možno dobre, pretože si tvorcovia nevyčerpajú to najlepšie na začiatku, ale budú konzistentnejší. Niekoho možno zarazí, že tentokrát je to tímovka, no vzhľadom na to, že postavy súvisia s Jackovou vojenskou minulosťou (ktorá je pre jeho charakter pravdaže kľúčová), tak to nielenže nevadí, ale práve naopak: je to vítaná, svieža zmena umožňujúca divákovi Jacka vnímať z trochu inej, sviežej perspektívy ako „otca“, ku ktorému ostatní obdivne vzhliadajú, sem-tam sa ním nechajú posexovať (Jack to má rád v podprsenke) a ktorého nič nevyvedie z miery (ani moment, v ktorom je vyvedený z miery). Ritchson si rolu užíva. Je to typ, po ktorom ak ide presila, tak len sucho precedí pomedzi zuby „fajn, poďme na to“. Keďže všetko odpáli smrť ich bývalého parťáka, je to tentokrát osobnejšie. Herci sú fajn, najmä Patrick (potešia jeho telefonáty s Reacherom, i keď ku koncu idú do paródie), Maria Sten a vo vďačnej úlohe permanentne naštvaného držkatého poliša Domenick Lombardozzi (Jašter, Tulsa King). Keďže sa tvorcom podarilo do titulnej úlohy obsadiť Ritchsona, nachádza sa v každej epizóde minimálne jedna samoúčelná akčná scéna. Možno mám tip na nového Terminátora. Akcia ma v druhej sérii bavila viac, ako v prvej. Scenáre Jacka predstavujú ako génia so svalmi (čo je v poriadku, Lee Child ho tak vymyslel), avšak hoc dokáže z dvojsekundového pohľadu na vás vydedukovať, že ste mali na raňajky paštétový chleba s cibuľou a pivo dvanástku (stredne vychladenú), unikajú mu základné informácie. Jeho kolegovia sú na tom ešte horšie (zo vzdialenosti päť metrov ich sleduje tajomné čierne auto, Jack na to explicitne poukáže a oni mávnu rukou s tým, že je to určite náhoda). Dejová linka s hercom Ferdinandom Kingsleym (Benovým synom) neskutočne zbytočná. Ku koncu druhá séria začne byť stupídna. Reacher sa zbavuje pacientov v nemocnici a policajných šéfov s chuťou Hannibala Lectera. Mám slabosť pre nekompromisných hrdinov, ktorí sa neboja pritvrdiť, ale toto už trochu znepokojilo aj mňa. Počas prestrelky na cintoríne sa z neho všetci ozbrojení vojaci vytratia ako gáfor. Konajú sa gigantické prestrelky uprostred miest bez polície, chodcov, iných vozidiel. Chlapík má ochraňovať tínedžerku pred grázlami a následne sú všetci strašne prekvapení, že na tínedžerku zaútočili grázli. Pozoruhodný je spôsob, akým ju ochráni: vylezie von z auta, schová sa zaň a ju rafinovane nechá vnútri. Samozrejme ju ale nezasiahne ani jedna guľka, hoc auto nie je nepriestreľné. Telá vypadnuté z letiacej helikoptéry po dopade na zem vyzerajú ako by herci pózovali pre katalóg nových spálňových zostáv. Kam sa vlastne podel zvyšok tímu? Veď ich tam bolo ako hadov! A chýbalo mi Childovo cameo. Buď mu na prvú dobrú mali posadiť do autobusu na konci, alebo do reštaurácie, nech je z toho pekný running gag (aj v prvej sérii mal reštauračné cameo). Napriek tomu je to dobré, oddychové remeslo, ktoré sa hrá na viac, než čím je v skutočnosti, ale nejak enormne to nevadí. () (menej) (viac)
Bohužel zklamání, i když se to z hodnocení tak nejeví (ale opravdu jsem pomalu o stupeň níž). Je to asi takhle, jelikož tohle (minimálně první série) patří mezi mé nejoblíbenější seriály (a knižní předloha mezi mojí oblíbenou literární sérii), tak jsem velice kritický a zároveň jsem dost ochotný odpouštět. Sorry, ale tohle není Reacher, ale úplně jiný seriál (ale když se na to koukáte takhle, tak je to docela ok). Samotná postava Reachera je strašně upozaděná, za celou dobu tam není ten uspokojivý moment, co první sérii a celkově Reacherovu postavu činil tak neodolatelnou, kdy jde velký chlap sám proti autoritám a prostě je všechny zmlátí na hromadu, do čehož je zároveň i génius, co se týká intelektu a tak (no, prostě že mi je docela podobný, i když je o už aspoň 3cm menší než já). Tady je Reacher strááášně vzádu, nedostává prostor a všichni ho zesměšňují, zatímco samy si hrají na génii (postava Marii Sten je fakt jen do počtu, nemám ji rád). Celkově, přidané kladné postavy jsou takové dost nadbytečné a jen ubírají na té pověsti osamoceného vlka Reachera. Jo, je tam pár fajn momentů a postava Shauna Sipose je docela zábavná a nahláškovaná, Serinda Swan je docela pěkná a Domenick Lombardozzi je sympaťák s fajn přízvukem. Má to občas fajn kameru a soundtrack, ale jinak to má velice často v akci chaotický střih a celý příběh je častokrát postaven na naprostých domněnkách a nelogičtnostech... no, prostě se to schazovalo dolů a už to nepůsobilo jako Reacher (ani nějak drsný to extra nebylo). No, je to škoda, ale překvapivě mi nějak průměr vyšel čtyři hvězdy. Prostě jenom, tohle je úplně jiný seriál, což je škoda. 6,5/10 ()
První sezóna pracovala s jednoduchým a otřepaným konceptem, ve kterém hlavní nezničitelný klaďas s muskulaturou Arnieho za mlada přijde do města a vyčistí ho od špíny a neřesti, přičemž zároveň pomstí smrt bratra. Bylo to béčkové, ale šlapalo to dobře. Ritchson je správnej typ herce na tohodle staromilsky poctivýho americkýho Joea (Jacka). Ve druhý sezoně z toho udělají týmovku, ve který není nezničitelným supermanem jen Reacher, ale i jeho 3 parťáci/parťačky. Tuhle trojici ještě dopňuje jeden policejní sidekick. Lidi, kteří tyhle postavy hrajou ale působí jako herci vedlejších rolí z nějakýho tuctovýho krimi seriálu z nultých let. Většinu času se navíc strašně prkenně vykecávaj a vysvětlujou věci. A když už přijde bitka, každý z nich rychle někoho zmastí a o nikoho se tak nemusíme bát nebo třeba čekat, že by jim Reacher musel na poslední chvíli zachránit krk. Tím pádem to ani není na nějaký základní úrovni napínavý. ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (11)
- V úvodu epizody se objeví narážka na film Beetlejuice (1988). (Duoscop)
- V epizodě je zmíněn Adam Sandler. (Duoscop)
- Na konci epizody hraje píseň „Super Bon Bon“ od Soul Coughing. (Duoscop)
Reklama