Krvavý Johann

"Co to ku*va děláme? - Zachraňujeme vaše výročí..." Na motivy povídek Franty Kotlety a Kristýny Sněgoňové. Nebylo potřeba mě ani lákat víc. Dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Brakovou českou fantastiku plnou sprostých slov, krve a sexu. Jak obvykle pan Kotleta říká - "Braková literatura se nesmí brát vážně. Bavím sebe a bavím čtenáře." A přesně takový je i Krvavý Johann. V první řadě se nemůže brát vážně a zadruhé je potřeba, aby se divák bavil. A já jsem se vlastně bavil od začátku do konce. Na mnoha místech je poznat Kotletův humor. Viz scéna z kufru auta, která perfektně tenhle styl humoru ukazuje. Líbí se mi, že pan Krumpoch mrkal na fanoušky Tarantina, Terminátora a Matrixu. A vsadím boty, že tam toho bylo ještě víc. Příběh je jednoduchý zato neustále jede kupředu. Nechybí tedy dost úchylné momenty - mrtvé dítě, morbidní hlášky a ve výsledku i dost bizardní zabití chlápka skrze dildo. Chápu, že film je dělaný za skromné peníze. Na druhou stranu jsem neměl ani chvíli pocit, že koukám na nějakou skromnou produkci. Kamera byla super a záběry Prahy taky. Zatímco Brakové literatuře se v Česku daří, tak jak koukám na hodnocení a ohlasy, tak filmografii se ještě nějakou dobu asi dařit nebude. A je to škoda, protože Johann mohl být (a je!) první skutečnou vlaštovkou od které se odrazí mnoho fantastických českých projektů. Takže já osobně panu Krumpochovi děkuji, protože jsem od filmu dostal přesně to, co hledám v knihách Kotlety a Sněgoňové. Perfektní nenáročnou zábavu. A to film splnil na jedničku. Doufám ve více takovýchto projektů, protože tady se prostě NIC takového netočí! A je to jen obrovská škoda! (90 %) (14.01.2024)

Teoreticky by se dalo nějak vyrovnat s tím, že je to super ultra laciné. Horší problém je, že scenárista a režisér nemá scenáristický ani režisérský talent, takže se 90 minut diváte na scény, které nedávají žádný smysl a nevzbuzují ve vás jiné pocity, než "Ježiš, to je super ultra laciné a nudné". Sami tvůrci nabízeli srovnání s českým "Choking Hazardem", ale ten je proti "Krvavému Johannovi" oscarové veledílo. (09.01.2024)

Na filmu jde opravdu vidět, že ho dělali nadšenci, kteří chtěli přinést do našich luhů a hájů něco jiného než jenom komedie s Langmajerem... ale to se bohužel nepovedlo. Pana režiséra nechci od dalších pokusů odrazovat, jelikož každý neúspěch vás může poučit a vy pak můžete přijít v budoucnu se skutečně skvostnými a originálními kousky. Více se rozepisovat již nebudu, od toho byla moje recenze před půl rokem. Snad uvidíme podobné nadšení do tvorby i příště... ale tentokrát s lepším scénářem. Hodnocení: 45 % (25.11.2023)

Predpremiera na Comic Conu. Tenhle film byl tak debilní, až byl dokonalej. Takovej ten film ala Nick Cage, kdy na ten film jdete s tím, že to bude strašná kravovina, ale bavíte se od začátku do konce. Nejvíc to táhla dvojka Zach-Ployhar, tahle dvojka prostě neměla jedinou chybu, Tarantino vibes z toho prostě kapalo jak z mastný houbičky na nádobí, kterou jsi zrovna umyl pekáč s vejpekem od kuřete. Celej film jsem se těšil, co tahle dvojka vytáhne za stupidne dokonalej gag. Zbytek filmu byl tak strašně absurdní, a fakt sympatický mi na tom všem bylo to, že to tvůrci věděj, že točí kravovinu, a pracuju s tím. Jen na plnej počet hvězd by to chtělo příště s tím pracovat trochu víc a líp. 52% si tenhle film fakt nezaslouží, je to absolutní genialita v oboru beckovejch hororu. Víc takhle beckovejch filmu, VÍC!!! PS: Standing ovation po konci projekce asi mluvila za vše... (13.01.2024)

Film, který je bohužel jakžtakž funkční pouze jako černá komedie. Kdyby to bylo celé o tom, jaké kuriózní situace zažívají obyvatelé Prahy na pozadí století starého sporu mezi Faustem a jeho bývalou ženou, asi by Krumpoch a jeho tým udělali lépe. Zájem o centrální dějovou linii a postavy v ní figurující se jim totiž nedaří vzbudit vůbec a o nějaké horrorové, mysteriózní či aspoň splatterové atmosféře se zde taky nedá hovořit. A protože humorných složek není na ploše těch 90 minut stopáže dost (vlastně sranda končí, kdykoliv slezou z plátna Dolanský, Ployhar a Zach...retro spisovná mluva a starosvětské způsoby Holého Fausta v konfrontaci s moderním světem vyplýtvají svůj komediální potenciál po cca dvou scénách), začne vás při sledování v dost negativním slova smyslu mlátit do ksichtu všudypřítomná televiznost. Prostě když točím béčkovou žánrovku, tak se jistá dávka lacinosti toleruje, ale nesmí to být, ku*vafix, tak řídké a z větší části nudné. Proč tam není víc scén jako "mindfuck" (kdo viděl, chápe) a méně těch, kdy Babišová či kdokoliv jiný tupě hledí mimo kameru v nefunkční snaze o mystično? (20.01.2024)