Labyrint

Zrejme pokus, ako nadviazať na úspech Nekonečného príbehu. Znova je príbeh orámovaný, výprava je veľmi slušná a patrične fantasy. Lenže Lucas sa tu nezaprie ako producent a masky pripomínajú tie najhoršie postavy zo Star wars. Problém je aj v scenári, ktorý nedokáže poriadne pracovať s tajomným prostredím labyrintu. Namiesto riešenia hádaniek ako ďalej je tu iba guláš vrieskania postáv a zbytočných tanečných čísel. Záver so schodiskami sa podaril a zhruba podobne mal vyzerať celý film. (24.01.2016)

Je fakt, že kreatury a všelijaké optické efekty jsou vážně nápadité, ale bohužel to nezabránilo urychlenému procesu stárnutí, který se na Labyrintu podepsal - kulantně řečeno - nelichotivě. Na vině je především nepříjemná elektropopíková hudba (Jonesova i Bowieho stejnou měrou), ke které nejlépe sednou příměry "příšerná, vlezlá, nevkusná a přezrálá", dále infantilní kýčovitost, do které film velmi často sklouzává (růžoví opeřenci, kteří si mohou odejmout končetiny) a povrchní příběh s vágním uvedením i pustoprázdným závěrem. Ostatek je sympatický. Takovým roztomile milým způsobem, který pochybujícího vytáhne i z Močálu věčného zápachu. (15.09.2008)

Hned v úvodu si můžeme vychutnat Bowieho muziku. Po chvíli se v záběru objeví mladička Jennifer Connelly citující verše. Dívka žije ve vlastním světě pohádek. Cítí se nepochopená vlastními rodiči, protože rodiče věnují veškerou svou pozornost malému Tobymu. Sarah si přeje jedinou věc, aby si skřítkové odnesli Tobyho pryč. Nebyla na své přání opatrná a vyřkla ho na hlas. Přání se vyplnilo. Malého chlapce si skutečně skřítkové odnesli do pohádkové země. Skřítkové začali řádit po celém domě. Řádění skřítků překazil až jejich král Jareth, kterého hrál David Bowie. Toby je ukryt na jeho hradě. Sarah chce Tobyho získat zpět. Má na to však 13 hodin. Čas, jak všichni víme, je velmi neúprosný. Sarah musí projít labyrintem, jinak z jejího malého brášky bude další skřítek. Na své strastiplné cestě se setká s nejrůznějšími bytostmi. Doprovází jí skřítek, kterému dala na oplátku náramek z umělé hmoty. Nezbávalo ji proto nic jiného, než skřítkovi uvěřit, že jí pomůže najít správnou cestu. Málem spadli i do bažiny věčného smradu. Tam se stačí jen z lehka namočit a smrdíte po zbytek svého života. Tobyho nakonec vysvobodila. Při sledování Labyrintu jsem si vzpomněla na další osmdesátkový skvost, mám na mysli Nekonečný příběh. Škoda, že jsem tenhle pohádkový příběh neviděla jako dítě. Určitě bych na něj měla nostalgické vzpomínky, které by mě hřály u srdce. Hudba Davida Bowieho byla příjemná, hodila se sem akorát, stejně jako sám zpěvák, protože on je také bytost z jiného světa, která do takových pohádek patří. (16.11.2009)

Když jsem byla malá, věřila jsem tomu, co mi říkali. "Maminka má vždycky pravdu." Když jsem byla větší, tak to trochu nabobtnalo. "Maminka a paní učitelka mají vždycky pravdu." A teď jako velká znám pravdu, úplnou pravdu. "Maminka, paní učitelka a váš vydavatel komiksů mají pravdu." Labyrint jsem neviděla už hodně dlouho. A jak mi vydavatel dál radu, jak si zlepšit den před čtením knižního prequelu, ráda jsem ho poslechla :) *** A teď k filmu. Bacha na to, co si přejete. Mohlo by se vám to splnit. Hlavně když jste v bubertě. Potom toho můžete litovat. Třeba když si přejete, aby vašeho brášku odnesli skřítci. A ono se to stane. Musíte ho potom přece zachránit! Ale k tomu bude muset Sára nejdřív změnit hodně věcí v sobě. Pochopit spoustu věcí. A hlavně, projít labyrintem. *** Vizuální stránka je dokonalá. Nechce se mi psát dodatek "na rok vzniku". Protože tohle je jenom důkaz, že film můžete natočit i bez prostříhání hodiny skutečného materiálu a padesáti hodin materiálu před zeleným plátnem. Je to krásná čistá filmařina, užila jsem si každou minutu. Stejně jako hudební stránku. To je klenot! *** Snění je fajn. Ale občas musíte prostě dospět. A potom snít jinak... (02.11.2020)

Vizuálně skvěláé fantasy, která sice časem trochu zastarala, zejména po technické stránce, ale pořád má v sobě jakési kouzlo a docela slušný děj, i když neobjevný a jednoduchý, místy trochu infantilní, ale možná úmyslně a směřující někdy až do černého humoru. Z produkce George Lucase, který film zaštítil také po trikové stránce (té bohužel nevěnoval tolik energie, jako svým vlasním projektům) tak vznikl pěkný pohádkový příběh pro dospělé s úžasným Davidem Bowiem v roli krále skřítků (jeho háro a legíny jsou tak příšerný, až je to pěkný :-)). (29.03.2004)