Réžia:
Jiří AdamecScenár:
Jiří ChalupaKamera:
Antonín KovácsHudba:
Jiří ZmožekHrajú:
Miroslav Vladyka, Ivana Andrlová, Jiřina Bohdalová, Petr Nárožný, Karel Černoch, Martin Stropnický, Iva Janžurová, Kateřina Hejdušková, Světlana Nálepková (viac)Obsahy(1)
Ve volném pokračování pohádkové komedie Co takhle svatba, princi? se znovu setkáte s princem Davidem a jeho ženou Bělou. Oba se těší na děťátko, které se jim má co nevidět narodit. Princ David si přeje syna, dědice trůnu, a když v kolébce zavrní holčička, nedokáže se s tím smířit. Chvíli mu potrvá, než vezme svou dceru na milost. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (131)
Pokračování pohádky, které se tehdy ještě povedlo. Zmatený král, který se ztrácí ve svých vlastních briliantních výrocích a královna, která u projevů svého manžela usíná nudou. Princ je stále stejný trouba jako byl před svatbou a Běla, jeho manželka, ho ani jako milujícího otce jejich holčičky neumlátí tupým těžkým předmětem, což je poměrně s podivem. ()
To snad není možný. Takhle nelogickou pohádku jsem dlouho neviděla. Jasný, je to studiovka, navíc před revolucí, ale ten děj vyzníval spíš jako slohová práce žáka z páté třídy... Když vynechám nechutné sténání Běly a jejich dvorních dam při porodu, absolutně tu dopackali docela slušnou zápletku. Král chce vnuka, jinak nepředá žezlo Davidovi. Narodí se ale malá princezna. Aniž by ji princ viděl, "šoupla" ji Běla Matějovi a ten za zdlouhavého zpívání holčičku schová k místní pradleně. Ta ji bere, kdo ví proč, jako kluka Honzu a chudák malá si tak myslí, že i kluk je. Pozor, a teď přijde ten největší fail: Mělo uběhnout 7 LET od porodu, ale na dějové lince to VŮBEC není poznat! Mně, jakožto dospělému divákovi, to není hned jasné, natož aby to dávalo smysl dětem! Přitom by stačilo aspoň pár záběrů na přírodu, jak proudí potok, jak se mění roční období... A pak prolnutí po těch 7 letech. Mimoto mi hlava nebere, proč si během té doby "nepořídili" další dítě. Nevím, jsem generace konce devadesátek, takže spoustu - zde zmíněných - politických narážek asi nepochopím, ale tím spíš jsem se na pohádku zaměřila jako malé dítě, které si jen užívá děj. Jedna hvězda za Karla Černocha a druhá za pár pěkných písniček. ()
Hláška: král: - "... A naše okamžiky zatím padají do propadliště času. To zní skoro básnicky, Pravčický, zapiš to!" komoří: - "Nemáme, udělali jsme ho maršálem, Vaše veličenstvo." král: - "Tak my už nezapisujeme? A proč?" komoří: - "Vaše veličenstvo ráčilo říci, že to stejně k ničemu není." král: - "To že jsem řekl?" královna: - "Jistě, veličenstvo." král: - "No ale to snad zní pěkně, ne?" komoří: - "Do propadliště času, Vaše veličenstvo, to je verš... Ale jaký, jaký! Skvělý!" král: - "Ale nech toho, prosím tě, pořád jenom zdržuješ a naše okamžiky zatím padají do propadliště času! No ale, perla to je! Pravčický, zapiš to!" komoří: - "Nemáme, udělali jsme ho maršálem, Vaše veličenstvo." král: - "Tak my už nezapisujeme? A proč?" ()
Rozhodně už to není takové jako "Co takhle svatba, princi?", ale pořád je to docela povedená pohádka, kterou pozvedává poselství, které má, ale především pak písně, z nichž některé jsou skutečně snadno zapamatovatelné a možná je budete znát i přesto, že jste pohádku ve skutečnosti nikdy ani neviděli. ()
Druhý díl pohádky je o dost slabší než první. Zde už je naplno patrné, že Petr Nárožný s Jiřinou Bohdalovou pohádku sami neutáhnou. A to by přitom měla být výhoda, že ze studií se filmaři přesunuli i ven. Ovšem jen částečná. Děj je zmatený a i hudba je výrazně horší. Za mě se i postavy chovají nelogicky a délka je uměle prodlužována. Škoda, první díl byl zajímavý, ale na druhý pokus to stejné neplatí. ()
Reklama