Ať přiletí čáp, královno!

Pro hudební pohádku Ať přiletí čáp, královno! platí to stejné, co o prvním díle. Dobré obsazení, jednoduchý pohádkový příběh a známé písničky především z neustálého přehrávání z gramodesek, které jsme měli jako děti. Sice je to stále to stejné, ale není to ani výrazně horší. Proto rád zůstanu na třech hvězdách a někdy v budoucnu se těším na zopakování s dětmi. (14.09.2021)

Druhý díl k pohádce Co takhle svatba, princi. Snad o malilinko horší než první díl. Ovšem král, královna a komoří opět nemají chybu. Piere Bujon (v královnině podání Piere kujon) je taky neodolatelný. Opět velice pěkné písničky, originální kostýmy, ovšem ty jejich klobouky nemají chybu, ale na hlavě bych je mít nechtěla. (24.07.2008)

Druhý díl pohádky je o dost slabší než první. Zde už je naplno patrné, že Petr Nárožný s Jiřinou Bohdalovou pohádku sami neutáhnou. A to by přitom měla být výhoda, že ze studií se filmaři přesunuli i ven. Ovšem jen částečná. Děj je zmatený a i hudba je výrazně horší. Za mě se i postavy chovají nelogicky a délka je uměle prodlužována. Škoda, první díl byl zajímavý, ale na druhý pokus to stejné neplatí. (07.01.2019)

Je to zvláštní. Ačkoli oproti "jedničce" přibyla opravdu pohádková postava - kouzelná babka kořenářka - hraje se zde na o poznání vážnější notu hraničící skoro s rodinným dramatem. Nazvali byste únos dítěte na nějakých sedm let společně s napjatými vztahy mezi manželi s potenciální nevěrou, vedoucí skoro k válce za pohádkové téma pro děti? Naštěstí je vše řešeno s nadhledem a humorem, o který se kromě opět výborné trojice Nárožný - Bohdalová - Bedrna stará i Jan Hartl coby básník Bujón a maršálek Skamene. Trochu mi vadí hodně přehnané kostýmy. Mimo papundeklu se zde objevují i záběry z exteriéru a Andrlovou konečně nezpívá Bartošová. Apropo písničky - opět moje srdeční záležitost, ikdyž bez takového hitu jako Píseň Babetky. O to víc přibyla hloubka a na rok 87 také poměrně odvážné texty ("Všechno naruby tu je"). Osobně mě nejvíc bere píseň Karla Černocha - "Neklečte princi před mocí". Takže trochu jiná pohádka než uvolněná Což takhle svatba, princi?, nicméně neméně dobrá. Pro mě dokonce výborná. (29.12.2010)

Hláška: král: - "... A naše okamžiky zatím padají do propadliště času. To zní skoro básnicky, Pravčický, zapiš to!" komoří: - "Nemáme, udělali jsme ho maršálem, Vaše veličenstvo." král: - "Tak my už nezapisujeme? A proč?" komoří: - "Vaše veličenstvo ráčilo říci, že to stejně k ničemu není." král: - "To že jsem řekl?" královna: - "Jistě, veličenstvo." král: - "No ale to snad zní pěkně, ne?" komoří: - "Do propadliště času, Vaše veličenstvo, to je verš... Ale jaký, jaký! Skvělý!" král: - "Ale nech toho, prosím tě, pořád jenom zdržuješ a naše okamžiky zatím padají do propadliště času! No ale, perla to je! Pravčický, zapiš to!" komoří: - "Nemáme, udělali jsme ho maršálem, Vaše veličenstvo." král: - "Tak my už nezapisujeme? A proč?" (24.12.2012)