Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (114)

Mrkvič 

všetky recenzie používateľa

Tvůrcům lezlo na mozek to teplo asi víc než postavám filmu. Příšená hudba (nebo spíš zvuky) musela také vznikat v hlavě s úpalem. O hraní bych se neopovažoval mluvit, protože ten příšerný smích, který hercům režisér ordinoval, nemohl představovat absolutně nic. Nuda by mi nevadila, být smysluplně vyplněná, ale tady je to přímo utrpení sledovat až do konce. Vzhledem k poměrům a okolnostem, v jakých film vznikal, klobouk dolů před tvůrci a herci, a hodnocení filmu opravdu smysl nemá. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Ve studni už není žádný písek, pane poručíku, ale voda tam taky není..." Hlas Brzobohatého o tom, že nám rozpovie príbeh o túžbe človeka prežiť, sľubuje napínavé dobrodružstvo. Aspoň úvodná veselá skladba a prestrihy na usmievavé tváre hlavných hrdinov to sľubovali, no dobrodružstvo by som tu veľmi nehľadal. Ide skôr na naše pomery o nečakane vydarenú vojnovú drámu, za ktorú sa Československo rozhodne hanbiť nemusí a to ani za hranicami. Ja sám som film objavil iba nedávno cez filmografiu Š. Kvietika a R. Brzobohatého. Film sa štruktúrou príbehu veľmi podobá na nedávny Kríž cti, atmosférou a prostredím na filmy Sahara či Tobruk. Kvietik a Brzobohatý sa stretli už neraz, mám ich obidvoch veľmi rád a túto skvelú a sympatickú dvojku dopĺňa netradične, ale dobre obsadený R. Hrušínský. Jediným mínusom je, že Nemci hovoria česky inak prekvapivo dobrý vojnový film. 80%. ()

Reklama

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejlepších českých válečných filmů. Samozřejmě, není moc z čeho vybírat, ale Oáza by si rozhodně zasloužila být známější. Není sice tak strhující jako Atentát či Nebeští jezdci, není tak filmařsky vyhračičkovaná jako Tmavomodrý svět nebo Tobruk a není monumentální jako filmy Otakara Vávry... ALE: Působivě (samozřejmě díky senzačním hercům s Radoslavem Brzobohatým a Rudolfem Hrušínským v čele) ukazuje, čeho všeho jsou lidé ve vypjatých situacích schopni, psychologii zoufalých žíznících vojáků rozebírá do posledního mozkového závitu a výsledky toho všeho nám servíruje vcelku nemilosrdně a tak nějak i lhostejně stylem "Diváku, přeber si to". Jsem fakt spokojený. Jediná vada - Němci mluví česky. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Na tuzemskou kinematografii vskutku ojedinělý psychologický válečný snímek, zobrazující dosti naturalisticky přežívání československých legionářů v Africké poušti a jejich boj s trojicí zdecimovaných německých vojáků v pouštní oáze. Nenajdeme zde žádnou nadsázku, žádné černobílé postavy. Všechny postavy jsou lidé z masa a kostí, které láme Africké horko bez ohledu na stranu ve které bojují. Vynikající herecké obsazení jenom dodává na autencitě chrabrých mužů různorodých charakterů. Radoslav Brzobohatý je prototyp pro tvdé muže, Rudolf Hrušínský je taktéž v roli psychicky narušeného vojáka výborný, Josef Vinklář též výtečně zahrál brutálního německého vojáka, patrně nejzápornější postavu z filmu. Díky dokonalé atmosféře a poutavému (i když prostinkému) příběhu zamrzí několik výrazných nedostatků (všichni mluví česky, dovyprávěný závěr - patrně díky zdecimovanému filmovému štábu), ovšem ani tak nemohu dát méně než 75%. ()

L-V 

všetky recenzie používateľa

Sahara po československu... Režisér si u tohoto snímku vystačil s desítkou herců, náklaďákem, letadlem, oázou v ruinách a samozřejmě všeobjímající pouští. To vše zapříčinilo komorní atmosféru filmu, kterou ještě umocňují ony fotogenické písečné duny a naprostá pustina. Divák ale musí zároveň skousnout řadu nedostatků - Němci zde nemluví německy, otylý legionář Hrušinský (typologicky fakt naprosto mimo, byť herecky jinak v pohodě), ujetá hudba hodící se spíš do nějaké veselohry (navíc hraje buď "naplno" anebo vůbec - chyběl mi jemný, tklivý hudební podkres) a v neposlední řadě největší bota filmu - co má sakra znamenat ten závěr? Absentující jakékoliv vysvětlení zmizení postav a narychlo utnutý konec shazuje výsledný dojem zbytečně dolů, byť tuším, že to bylo možná způsobeno problémy při samotném natáčení. Nicméně podobných čistokrevných žánrovek v naší kinematografii člověk moc nenajde - čest výjimkám (nově Tobruk) - takže nějaké ty kazy člověk odpustí, přesto na víc než průměr to bohužel nestačí... ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (13)

  • Normalizátorům na tomto filmu vadil nejen herec Rudolf Hrušínský (kaprál), který se dostal na index, ale i legionářská tématika, proto byl film brzy vyřazen z distribuce a v průběhu normalizace se už nepromítal. (raininface)
  • Dobovým cenzorům vadila scéna, kdy sestřelení letci vytvořili nápis SOS. Vykládali si to jako že „čeští filmaři volají o pomoc do světa“, proto byla scéna vystřižena. (PanZahadnyCZ)
  • Každý z herců dostal před natáčením 12 injekcí proti nemocem, protože se mělo natáčet v Mali... Později se to ukázalo jako zbytečné, když tam vypukla revoluce a natáčení se přesunulo do Ruska. (Redyx1)

Súvisiace novinky

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (viac)

Reklama

Reklama